„Krátkodobé povzbuzení kofeinem může vést k dlouhodobě nižší energii,“ upozorňuje farmaceutka Kamila Horníčková. Právě jarní změna času podle ní často spouští začarovaný kruh únavy, který si mnozí nevědomky ještě zhoršují – typicky odpolední kávou, po níž následuje horší spánek a ještě větší vyčerpání. Stačí přitom málo: nahradit kávu jinými nápoji. Jaké to podle farmaceutky jsou?
Únava, která se vrací ještě dřív, než vůbec začne jaro. Podle lékárníků ji Češi řeší čím dál častěji. Mnohdy ale špatně a nedůsledně. „Lidé zkouší jeden doplněk za druhým, skutečnou příčinu ale často míjejí,“ upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková. Problémem pak podle ní může místo nedostatku vitaminů naopak být jejich nadbytek.
Na senzační úspěch ve dvouhře - osmifinále turnaje v Indian Wells - Kateřina Siniaková na druhém podniku amerického Sunshine Double v Miami nenavázala. Česká tenistka prohrála hned v prvním kole s Kolumbijkou Camilou Osoriovou, které nemohla konkurovat zřejmě kvůli únavě z náročného programu.
Přechod na letní čas každý rok připraví Čechy o hodinu spánku. Pro mnoho lidí to znamená rozhozený biorytmus, únavu i problémy s usínáním. Není proto divu, že stále častěji sahají po doplňcích s melatoninem. Podle farmaceutky Pavly Horákové ale nejde o univerzální řešení. „Melatonin může být dobrý sluha, ale špatný pán,“ říká s tím, že při neuváženém užívání může mít doplněk stravy i opačný efekt.
Každé ráno kolem páté hodiny se na sociálních sítích objevují videa lidí, kteří se cítí jako vítězové, protože už brzo ráno zvládnou to, co jiný za půl dne. Studené sprchy, psaní deníku, běh při východu slunce. Tito „ranní influenceři“ často tvrdí, že kdo vstává brzy, je úspěšnější. Podle vědců však tento životní styl nemusí být výhrou, ale naopak cestou k pořádnému problému.
Češi chtějí být zdravější a více než 60 procent z nich tvrdí, že o sebe aktivně pečuje. Přesto často sahají po doplňcích stravy bez jasného důvodu. „Vitaminy ale nejsou bonbony. Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu může dlouhodobě vyšší příjem vést k nerovnováze nebo nežádoucím účinkům,“ říká farmaceutka Pavla Horáková. Smysl podle ní mají tehdy, když víme, co tělu skutečně chybí.
Lidé po mrtvici často přijímají krutý kompromis: jedna ruka nefunguje a veškerá tíha každodenního života – od jídla přes oblékání až po úklid – padá na tu druhou. Ta je považována za „zdravou“, ale neurovědci nyní upozorňují na přehlížený fakt: ani tato méně postižená paže není po útoku na mozek v plné kondici. Často bývá pomalejší, méně koordinovaná a rychle se unaví.
Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.
Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.
Začátek roku je obdobím, kdy se snažíme „nastartovat“ zdravější režim. Přesto mnoho zdravotních potíží přehlížíme nebo si je špatně vysvětlujeme. Například dlouhodobou únavu, ranní nevolnost, časté nachlazení, horší spánek nebo večerní chutě na sladké často lidé považují za běžný stav a připisují je stresu nebo zimě. Podle odborníků z Lékárna.cz ale jde o signály, že tělo není v rovnováze.
Dvounohý stroj z čínské Šanghaje se zapsal do historie i do Guinnessovy knihy rekordů. Překonal vzdálenost, kterou doposud neušel žádný humanoidní robot na světě – neuvěřitelných 106,286 kilometru. To je jako vyrazit na dva a půl maratonu, jen s tím rozdílem, že A2 se po celou třídenní cestu nezastavil ani na vteřinu.
