








Češi chtějí být zdravější a více než 60 procent z nich tvrdí, že o sebe aktivně pečuje. Přesto často sahají po doplňcích stravy bez jasného důvodu. „Vitaminy ale nejsou bonbony. Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu může dlouhodobě vyšší příjem vést k nerovnováze nebo nežádoucím účinkům,“ říká farmaceutka Pavla Horáková. Smysl podle ní mají tehdy, když víme, co tělu skutečně chybí.



Lidé po mrtvici často přijímají krutý kompromis: jedna ruka nefunguje a veškerá tíha každodenního života – od jídla přes oblékání až po úklid – padá na tu druhou. Ta je považována za „zdravou“, ale neurovědci nyní upozorňují na přehlížený fakt: ani tato méně postižená paže není po útoku na mozek v plné kondici. Často bývá pomalejší, méně koordinovaná a rychle se unaví.



Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.



Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.



Začátek roku je obdobím, kdy se snažíme „nastartovat“ zdravější režim. Přesto mnoho zdravotních potíží přehlížíme nebo si je špatně vysvětlujeme. Například dlouhodobou únavu, ranní nevolnost, časté nachlazení, horší spánek nebo večerní chutě na sladké často lidé považují za běžný stav a připisují je stresu nebo zimě. Podle odborníků z Lékárna.cz ale jde o signály, že tělo není v rovnováze.



Dvounohý stroj z čínské Šanghaje se zapsal do historie i do Guinnessovy knihy rekordů. Překonal vzdálenost, kterou doposud neušel žádný humanoidní robot na světě – neuvěřitelných 106,286 kilometru. To je jako vyrazit na dva a půl maratonu, jen s tím rozdílem, že A2 se po celou třídenní cestu nezastavil ani na vteřinu.