Dvanáctiletá Micaela Colettiová ležela večer 9. října 1963 v posteli, když uslyšela ránu připomínající hrom. O pár okamžiků později ji obří vlna vyrvala z domu a odnesla údolím stovky metrů daleko. Micaela přežila. Téměř dva tisíce dalších lidí nikoliv. Odkud se dvousetmetrová masa vody vzala? A proč obyvatelé severoitalského Longarone až do posledních chvil netušili, že se na ně řítí katastrofa?
Česko čekají poslední dny příjemného počasí, kdy se budou teploty dostávat nad 20 stupňů. Poté takzvané babí léto s největší pravděpodobností skončí. Ve čtvrtek přes naše území přejde výrazná studená fronta, která přinese ochlazení i déšť. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko o víkendu čeká příjemné babí léto. Sobota nabídne teplé počasí a obejde se bez dešťů, nedělní den bude pro změnu o něco zamračenější. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. Na některých místech republiky – především v údolích – mohou noční teploty klesnout až ke dvěma stupňům, též hrozí přízemní mrazíky.
Před 110 lety se v Jizerských horách během několika desítek minut změnilo k nepoznání celé jedno údolí. Voda, dřevo, bahno a kamení smetly domy, brusírny, pilu i lidské životy. Přehrada na Bílé Desné měla obyvatele před povodněmi chránit. Místo toho způsobila nejhorší přehradní katastrofu v českých zemích. Dodnes po ní zůstává torzo hráze a příběhy lidí, kterým 18. září 1916 vzala úplně všechno.
Středeční ráno bude na řadě míst dost chladné, v údolích při uklidnění větru výjimečně i s prvními přízemními mrazíky letošního podzimu. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejchladněji bude hlavně v Čechách, zejména na západě a jihozápadě, kde bude nejméně oblačnosti. Morava a Slezsko očekávají teploty většinou vyšší.
Rudá planeta vydala další záhadu, se kterou si vědci zatím nevědí rady. Vozítko Curiosity při cestě údolím Valle Grande narazilo na podivné díry v povrchu. Podobné prohlubně už vědci na Marsu znají, tyto jsou však jiné. Jsou nezvykle široké a mělké a na jejich dně chybí materiál či jiná stopa, která by napověděla, jak vznikly. Jejich původ tak zatím zůstává záhadou.
„Byla jsem jako mrtvý člověk,“ vzpomínala jedna z přeživších. Když se ráno 22. srpna 1986 probrala, ležely kolem ní desítky členů její rodiny a stovky mrtvých zvířat. Domy přitom dál stály a okolní krajina se zdála být takřka beze změny. Během jediné noci přitom u kamerunského jezera Nyos zahynulo 1746 lidí. Vědci si přitom s otázkou, co a proč zabilo stovky lidí, lámali hlavu dlouhé měsíce.
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.
Od sobotního dopoledne až do večera řidiči osobních ani nákladních aut neprojeli přes Brennerskou dálnici (A13), která je považována za hlavní přesalpský dopravní tah spojující střední Evropu a Itálii. Podle agentury DPA během osmihodinové uzavírky na dálnici demonstrovalo asi 5000 lidí proti nadměrnému provozu a proti s ním souvisejícímu hluku a znečištění ovzduší.
Úřady kvůli požáru porostu v jižní Kalifornii nařídily evakuaci tisícům lidí, informuje agentura AP, podle níž požár ohrožuje domy v oblasti Simi Valley.
Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.
Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.
Na svazích pod masivy Dolomit denně sviští tisíce lyžařů, o pár set metrů níž se ale stále pracuje pomalu – se dřevem, dlátem a trpělivostí. Jihotyrolské údolí Val Gardena je dnes jedním z nejslavnějších lyžařských regionů Evropy, zároveň patří k posledním místům, kde se staré řezbářské řemeslo nepěstuje jen pro turisty, ale jako živá součást místní identity.
