Moravská tradice se stala terčem ochránců zvířat. Nelíbí se jim hody, na kterých figuruje živý kačer v kroji, podle aktivistů prochází pták utrpením. Některé obce daly přednost atrapě, jiné se zvyklostí nevzdávají – například Ježov. „Proto jsme podali trestní oznámení,“ vzkázala iniciativa Zvířata nejíme. Starosta Ježova redakci Aktuálně.cz řekl, že veterinární správa neshledala žádné pochybení.
Je to jen pár dnů, co si zákazníci koupili poslední kilogramy Křimického zelí a poslední litry zdravé zelné šťávy. Definitivně tím skončila desítky let trvající tradice. Šlechtická rodina tvrdí, že už neměla peníze na to, aby každoročně výrobu známého zelí v modřínových kádích dotovala. „Stali jsme se vězni vysokých výrobních nákladů,“ svěřuje se majitel historické zelárny Vladimír Lobkowicz.
Jako malá dívka stála u zámeckého příkopu v Českém Krumlově a sledovala mohutné šelmy na holém betonu. Po šestnácti letech výzkumu medvědů po celém světě se Eva Filipczyková vrací ke stejnému příkopu jako expertka. Památkáři sice slibují konec chovu do roku 2030 a město se brání tradicí, vědkyně ale bije na poplach: v životě zvířat jsou další čtyři roky čekání v betonu příliš dlouhá doba.
Krávy produkují méně mléka, sklady spotřebují více elektřiny a výrobci se obávají neustálého růstu nákladů. Společným jmenovatelem a příčinou jsou extrémní vedra, která komplikují výrobu jednoho z nejcennějších italských exportů. Podobné dopady už pociťují i výrobci dalších tradičních potravin napříč Evropou i světem.
Druhá generace Vietnamců v Česku ztělesňuje to nejlepší z obou zemí. Od svých vrstevníků na druhé straně světa se liší, říká vietnamský velvyslanec Hoai Nam Duong v rozhovoru, který vznikl v rámci pražské výstavy Little Hanoi, Next Generation. Promluvil také o roli zdejší vietnamské komunity, úspěších mladých tváří i o tataráku. Deník Aktuálně.cz je hlavním mediálním partnerem výstavy.
Na první pohled bizarní fotografie, která vypadá spíš jako internetový vtip než vědecké pozorování. Jenže právě podobné momenty vedou biology k otázce, zda některá zvířata nevytvářejí něco, co bychom mohli označit za kulturu.
Před 120 lety se u Le Mans psala historie. Maďarský jezdec Ferenc Szisz v Renaultu vyhrál první automobilovou Grand Prix a odstartoval novou éru motorsportu.
Slavný mozaikový býk v historické Galerii Viktora Emanuela II. v Miláně se dočkal opravy poté, co jej tisíce návštěvníků dlouhodobě opotřebovávaly neobvyklým rituálem. Restaurátoři obnovují zejména část znázorňující býčí varlata, kterou poškodily paty turistů.
Nejznámější dálkový pochod v Česku znovu láká turistické příznivce, letos už po devětapadesáté. Akce se každoročně účastní okolo 20 tisíc lidí. Vybrat si mohou z 21 tras, nejdelší z nich začíná v pražských Hájích. Datová redakce Aktuálně.cz přináší přehledné mapy všech tras, které si lze navíc volně stáhnout.
Víc než dvojnásobně stoupl letos oproti loňsku počet požárů o filipojakubské noci. V noci z 30. dubna na 1. května, kdy lidé po celé zemi pořádají akce s pálením ohňů, jich bylo letos 160, zatímco loni 70. S tradičním pálením čarodějnic ale souviselo jen deset případů, většinu požárů zavinilo sucho, oznámila v pátek mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kristýna Posekaná.
Ne každý rok mohou zamilované páry dodržet prvomájovou tradici a políbit se pod rozkvetlou třešní. Na vině je časný příchod jara, kdy stromy odkvetou ještě před začátkem měsíce. Meteorologové nyní vyřkli letošní verdikt.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje do své jubilejní sté sezony. Během ní se chce zaměřit na hudbu, která v době vzniku orchestru v naší zemi vznikala, a její interpretace se ujmou přední čeští dirigenti: Jakub Hrůša, Petr Popelka, Václav Luks, Tomáš Hanus či Tomáš Netopil. Na pozici šéfdirigenta střídá odcházejícího Petra Popelku japonsko-německý dirigent Elias Grandy.
O víkendu se v ulicích českých měst objevují lidé s pletenými košíky plnými jídla. Pro mnoho Ukrajinců totiž vrcholí Velikonoce zvané Velykden. Svátky se řídí jiným kalendářem než na Západě, a proto přicházejí později. Tradice jako půst, svěcení jídel nebo rodinné hostiny si přitom Ukrajinci uchovávají i daleko od domova. Aktuálne.cz přináší přehled jejich oslav.
Bití jalovcem, kabelem nebo bužírkami, modřiny po celém těle i pocit ponížení a bezmoci. Koledníci, kteří vběhli do pokoje, kde spaly nebo byly polonahé. A to vše s posvěcením rodičů. I tak popisují některé ženy své zkušenosti s velikonočním hodováním. Tradice se tak zejména po požití většího množství alkoholu koledníky pro mnohé z nich stala traumatickou a dnes ji už neslaví.
