Rudolph Valentino, americký filmový herec italského původu, poblouznil ve 20. letech 20. století miliony žen. Byl hvězdou němého filmu a prvním mužským sexsymbolem v dějinách kinematografie. Tento charismatický krasavec zemřel v pouhých jedenatřiceti letech na následky infekce po operaci slepého střeva. V neděli 23. srpna by oslavil rovných sto let.
Představte si, že byste jedno sousto šalotky žvýkali před polknutím celkem 722krát. Zní to šíleně, přesně takovým způsobem ale konzumoval jídlo Horace Fletcher, americký samouk v oboru výživy. Muž, kterému přezdívali Velký žvýkač, věřil, že jídlo by se mělo kousat, dokud nebude v podstatě tekuté.
Paraziti v našich střevech se mohou díky genetickým úpravám stát „biotovárnami“, které budou přímo v našem těle vyrábět léky. Nebude tudíž třeba dennodenních injekcí či návštěv nemocnice, lék se prostě bude vyrábět přímo v našich tělech. Jedná se o krásnou ukázku možností současné molekulární biologie, která v tomto případě dokáže přeměnit bývalé parazity v naše léčitele.
Konec polykání léků a píchání injekcí. Chroničtí pacienti by mohli mít „továrnu“ na tvorbu medikamentů přímo ve svých střevech. Léky by jim tam průběžně vyráběli a dávkovali geneticky upravení měchovci. Tedy střevní paraziti. S novinkou přišli australští a američtí vědci. Úspěšně ji také ověřili. Minulý týden o tom informovali v prestižním magazínu Nature.
Opět se to potvrzuje. I malá změna v každodenní rutině může mít větší dopad, než byste čekali. Podle nových výzkumů totiž i relativně obyčejný, dostupný a levný doplněk stravy může během několika týdnů podpořit paměť i mentální výkon u starších lidí. Nejde o zázračnou pilulku, ale o nenápadný návyk.
Nadýmání většina lidí bere jako banalitu, kterou stačí „přetrpět“. Jenže podle odborníků může jít o signál, že trávení nefunguje optimálně. „Mnoho lidí bere nadýmání jako něco běžného. Problém ale nastává ve chvíli, kdy je časté nebo se vrací. Pak už nejde jen o diskomfort, ale o signál, že se ve střevech něco děje,“ popisuje lékárnice Pavla Horáková.
Stačí týden polykat antibiotika a je zaděláno na problém. Léky naruší střevní mikrobiom natolik, že už se nikdy dokonale nezotaví. Zjistili to lékaři z Uppsalské univerzity ve Švédsku. Ničivé následky jediné antibiotické kúry dokázali ve střevě pacientů vystopovat ještě po osmi letech. Největší paseku tam podle nich zanechají širokospektrální antibiotika. Oslabený mikrobiom může spustit cukrovku.
Bolest břicha, která se vrací znovu a znovu, únava, kolapsy – a přesto žádná jasná odpověď. Pro šestatřicetiletou učitelku se takové potíže staly součástí života na dlouhých sedm let a opakovaně vyhledávala lékařskou pomoc. Až mnohem později vyšlo najevo, co se v jejím těle děje.
Stačí málo: nechat si včas vyšetřit střevo. Riziko, že člověk zemře na rakovinu, se tím sníží až o 90 procent. „Při takzvaném kolonoskopickém vyšetření, kdy se lékař podívá do útrob střeva kamerou, se totiž odstraní i všechny nezhoubné výrůstky, které by se mohly v budoucnu v rakovinu zvrhnout,“ popisuje šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka ve svém pravidelném videoseriálu. A to se vyplatí.
Autismus je v současné době neléčitelné onemocnění, které komplikuje život tisícům lidí po celém světě. Podle autorů nové studie by se to ale v budoucnu mohlo změnit. Odhalili totiž trojici látek, které dokázaly nemoc vyléčit u myší. Předpokládá se, že by léčba mohla být vhodná také pro lidi.
