Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.
Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.
Dlouhověkost už není jen tématem vědeckých studií nebo biohackerských podcastů. Češi ji začínají řešit ve velkém – a je to vidět i na datech z lékáren. Zatímco ještě nedávno dominoval vitamín D nebo hořčík, dnes se pozornost přesouvá k doplňkům a návykům, které slibují více energie, pomalejší stárnutí a lepší zvládání stresu. Fenomén zvaný longevity právě zažívá svůj boom.
„Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.
„Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.
„Většinou mě to rozčílí,“ říká lektorka face jógy Simona Rydlová k videím na sociálních sítích, kde lidé předcvičují obličejovou jógu, ale cvikům nerozumí. „V poslední době za mnou chodí ženy, které třeba rok cvičily podle internetu, s tím, že něco se vyřešilo, ale jinde se to zase zhoršilo,“ upozorňuje.
„Většinou mě to rozčílí,“ říká lektorka face jógy Simona Rydlová k videím na sociálních sítích, kde lidé předcvičují obličejovou jógu, ale cvikům nerozumí. „V poslední době za mnou chodí ženy, které třeba rok cvičily podle internetu, s tím, že něco se vyřešilo, ale jinde se to zase zhoršilo,“ upozorňuje.
V pražské soukromé ZŠ Edisona se prvňáci učí společně se třeťáky a dostávají vlastního „anděla“. Škola staví výuku na smíšených skupinách, kde se děti učí spolupracovat napříč ročníky. Obejde se u toho bez učebnic i známek.
Žijeme v době, kdy máme víc možností než kdykoli dřív – a přesto jsme často unavení, podráždění, vyčerpaní a někdy až prázdní. Psycholožka Lucie Šujanová z Meddi hub vysvětluje, proč je naše generace vystavená největšímu stresu a proč je důležité psychiku nepodceňovat.
