Podruhé v kariéře byl na galavečeru hokejové extraligy oceněn jako nejlepší sudí sezony, Miroslav Lhotský má přitom pohyb v pruhovaném dresu jako koníček. I když v play off posuzuje těsné klíčové momenty, i když na něj prší nadávky, pořád na ledě relaxuje. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o roli nárazníku i zvyšujícím se tlaku.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě přivítal v pondělí večer členy britské královské rodiny. Při té příležitosti krále Karla III. poplácal po zádech. Britská média následně psala o porušení etikety. Jak ale vysvětluje bývalý protokolář Pražského hradu Jindřich Forejt, nemusí jít o diplomatickou tragédii.
Je ticho, hluboká noc a vy najednou otevřete oči. Hodiny ukazují kolem třetí ráno. Žádný hluk, žádný jasný důvod, proč nespat. Přesto jste vzhůru a mozek se začíná rozbíhat. Pokud se vám to děje opakovaně, nejste sami. Podle odborníků jde o velmi běžný jev, který má jasné biologické i životní příčiny.
Markéta Vondroušová je od pátku v centru pozornosti tenisového světa. Její svědectví o tom, jak ze strachu nepustila domů antidopingovou komisařku, obletělo nejvýznamnější světová média a ještě více rozbouřilo debatu o tom, zda současný systém kontrol až příliš neohrožuje soukromí sportovců. Češce za odmítnutí testu hrozí tvrdý trest.
Představte si lék, který je zcela zdarma, nemá žádné negativní vedlejší účinky, je okamžitě dostupný a prokazatelně posiluje imunitu, tlumí bolest a zpomaluje stárnutí mozku. Tento „zázrak“ přitom lidstvo provází od nepaměti. Není to žádná nová molekula z laboratoří farmaceutických gigantů, ale pouhé mechanické vlnění vytvářené našimi hlasivkami – zpěv.
Nadýmání většina lidí bere jako banalitu, kterou stačí „přetrpět“. Jenže podle odborníků může jít o signál, že trávení nefunguje optimálně. „Mnoho lidí bere nadýmání jako něco běžného. Problém ale nastává ve chvíli, kdy je časté nebo se vrací. Pak už nejde jen o diskomfort, ale o signál, že se ve střevech něco děje,“ popisuje lékárnice Pavla Horáková.
Ať dělají, co dělají, stejně je nedokáží porazit. Čeští tenisté a tenistky se v této sezoně potýkají se zvláštním nešvarem. Naráží na soupeře, kteří jim vyloženě nesedí a mají s nimi drtivě negativní bilanci. Podle sportovního psychologa Michala Šafáře řešením rozhodně není vytěsnit tento problém z hlavy a jít dál.
„Sunshine Double, baby!“ Radostné zvolání, které Kateřina Siniaková a Taylor Townsendová zopakovaly v neděli v Miami během rozhovorů a nahrávaných vzkazů fanouškům hned několikrát. Česko-americkému tenisovému týmu se podařilo vstoupit do historie mimořádným kouskem.
Honba za dlouhým a kvalitním životem pokračuje a inspirací by mohlo být místo, kde žijí lidé, kteří neměří čas minutami, ale střídáním ročních období. A ačkoliv tu vědci objevili fenomén dlouhověkosti, varují, že svět, který ho vytvořil, pomalu mizí. Kde století obyvatelé našli lék na předčasné úmrtí?
Její krize se povážlivě prohlubuje. Polská tenisová superstar Iga Šwiateková zatím prožívá sezonu plnou zklamání. Po „historickém“ nezdaru v Miami, kde nezvládla hned svůj úvodní duel s krajankou Magdou Linetteovou, se šestinásobná grandslamová vítězka otevřeně rozpovídala o svém tristním psychickém stavu. Zejména polská média přitom stále hlasitěji zpochybňují přínos její osobní psycholožky.
Přechod na letní čas každý rok připraví Čechy o hodinu spánku. Pro mnoho lidí to znamená rozhozený biorytmus, únavu i problémy s usínáním. Není proto divu, že stále častěji sahají po doplňcích s melatoninem. Podle farmaceutky Pavly Horákové ale nejde o univerzální řešení. „Melatonin může být dobrý sluha, ale špatný pán,“ říká s tím, že při neuváženém užívání může mít doplněk stravy i opačný efekt.
Vždycky se děsíte setkání s kolegou, který z každé maličkosti dělá problém, nebo s členem rodiny, který neustále kritizuje a vyvolává hádky? Nová studie odhaluje, že vám to neleze jen na nervy, ale může vás to rychleji poslat do hrobu. Tahle „setkání“ mohou zrychlovat biologické stárnutí vašeho těla.
Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav obyvatelstva je horší než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav obyvatelstva je horší než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Religiozita na frontě není jen soukromou záležitostí víry, ale každodenní součástí života mnoha ukrajinských vojáků. Vyplývá to z rozhovoru s řeckokatolickým kaplanem Otcem Serhijem Bondarenkem, který vznikl v rámci pořadu Spotlight Hlasy z fronty.
Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.
Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.
Dlouhověkost už není jen tématem vědeckých studií nebo biohackerských podcastů. Češi ji začínají řešit ve velkém – a je to vidět i na datech z lékáren. Zatímco ještě nedávno dominoval vitamín D nebo hořčík, dnes se pozornost přesouvá k doplňkům a návykům, které slibují více energie, pomalejší stárnutí a lepší zvládání stresu. Fenomén zvaný longevity právě zažívá svůj boom.
„Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.
