Její krize se povážlivě prohlubuje. Polská tenisová superstar Iga Šwiateková zatím prožívá sezonu plnou zklamání. Po „historickém“ nezdaru v Miami, kde nezvládla hned svůj úvodní duel s krajankou Magdou Linetteovou, se šestinásobná grandslamová vítězka otevřeně rozpovídala o svém tristním psychickém stavu. Zejména polská média přitom stále hlasitěji zpochybňují přínos její osobní psycholožky.
Přechod na letní čas každý rok připraví Čechy o hodinu spánku. Pro mnoho lidí to znamená rozhozený biorytmus, únavu i problémy s usínáním. Není proto divu, že stále častěji sahají po doplňcích s melatoninem. Podle farmaceutky Pavly Horákové ale nejde o univerzální řešení. „Melatonin může být dobrý sluha, ale špatný pán,“ říká s tím, že při neuváženém užívání může mít doplněk stravy i opačný efekt.
Vždycky se děsíte setkání s kolegou, který z každé maličkosti dělá problém, nebo s členem rodiny, který neustále kritizuje a vyvolává hádky? Nová studie odhaluje, že vám to neleze jen na nervy, ale může vás to rychleji poslat do hrobu. Tahle „setkání“ mohou zrychlovat biologické stárnutí vašeho těla.
Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav obyvatelstva je horší než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav obyvatelstva je horší než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Religiozita na frontě není jen soukromou záležitostí víry, ale každodenní součástí života mnoha ukrajinských vojáků. Vyplývá to z rozhovoru s řeckokatolickým kaplanem Otcem Serhijem Bondarenkem, který vznikl v rámci pořadu Spotlight Hlasy z fronty.
Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.
Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.
Dlouhověkost už není jen tématem vědeckých studií nebo biohackerských podcastů. Češi ji začínají řešit ve velkém – a je to vidět i na datech z lékáren. Zatímco ještě nedávno dominoval vitamín D nebo hořčík, dnes se pozornost přesouvá k doplňkům a návykům, které slibují více energie, pomalejší stárnutí a lepší zvládání stresu. Fenomén zvaný longevity právě zažívá svůj boom.
„Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.
„Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.
„Většinou mě to rozčílí,“ říká lektorka face jógy Simona Rydlová k videím na sociálních sítích, kde lidé předcvičují obličejovou jógu, ale cvikům nerozumí. „V poslední době za mnou chodí ženy, které třeba rok cvičily podle internetu, s tím, že něco se vyřešilo, ale jinde se to zase zhoršilo,“ upozorňuje.
„Většinou mě to rozčílí,“ říká lektorka face jógy Simona Rydlová k videím na sociálních sítích, kde lidé předcvičují obličejovou jógu, ale cvikům nerozumí. „V poslední době za mnou chodí ženy, které třeba rok cvičily podle internetu, s tím, že něco se vyřešilo, ale jinde se to zase zhoršilo,“ upozorňuje.
V pražské soukromé ZŠ Edisona se prvňáci učí společně se třeťáky a dostávají vlastního „anděla“. Škola staví výuku na smíšených skupinách, kde se děti učí spolupracovat napříč ročníky. Obejde se u toho bez učebnic i známek.
Žijeme v době, kdy máme víc možností než kdykoli dřív – a přesto jsme často unavení, podráždění, vyčerpaní a někdy až prázdní. Psycholožka Lucie Šujanová z Meddi hub vysvětluje, proč je naše generace vystavená největšímu stresu a proč je důležité psychiku nepodceňovat.
