Ukrajinské letectvo přišlo o další stíhačku MiG-29. Letoun se večer 10. srpna během bojové mise v Oděské oblasti dostal do potíží při odpalu rakety vzduch-vzduch a začal hořet. Pilot nad strojem ztratil kontrolu, stihl se však katapultovat a přežil.
Dvě elitní stíhačky Su-35 zničené, dva cvičné stroje v troskách a velké zásoby paliva v plamenech. Ukrajinská SBU a armáda 3. srpna zasáhly leteckou základnu Chánská celých 300 kilometrů od hranic. Ve stejný moment navíc úder ochromil radary na Krymu. Pro Moskvu jde o citlivý zásah, protože výroba pokročilých strojů je kvůli sankcím pomalá a nestačí pokrývat bojové ztráty ani opotřebení.
Ještě nedávno platilo, že 14 polských stíhacích letounů MiG-29 zamíří na Ukrajinu. Nyní ale Polsko tvrdí, že stíhačky může nakonec získat jiný zájemce. Pokud se s Ukrajinou během několika týdnů nedohodne na podmínkách převzetí, mohou MiGy zamířit do Bulharska. Spor kolem letounů navíc odhaluje hlubší ochlazení vztahů mezi oběma sousedními zeměmi.
Za čtvrtečním pádem nejmodernější ruské stíhačky Su-57 v Moskevské oblasti mohla stát sofistikovaná kybernetická operace Ukrajiny. Tvrdí to ukrajinská skupina InformNapalm, podle níž se podařilo zmanipulovat ruskou protivzdušnou obranu natolik, že sestřelila vlastní letoun. Moskva jako příčinu havárie uvádí technickou závadu.
Žádný letecký souboj, jak to známe z filmů. Jen tiché pípnutí radaru, bleskové zaměření cíle na vzdálenost desítek kilometrů a jedna raketa AMRAAM, která vymazala z oblohy miliardu rublů. Ukrajinská stíhačka F-16 si připsala historický zářez. Poprvé v přímém střetu sestřelila ruskou stíhačku, navíc technologickou pýchu Kremlu – stíhač Su-35. Informaci oficiálně potvrdil Pentagon.
Ukrajinské letectvo a protivzdušná obrana se dočkají masivního posílení. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Kyjev obdrží v letech 2028 až 2029 moderní stíhačky Rafale. Součástí balíku je také špičkový protiletadlový systém SAMP/T NG, licenční práva na výrobu raket Aster 30, precizní bomby AASM Hammer a další ničivé střely s plochou dráhou letu SCALP-EG.
Rusko během pondělního útoku ukrajinských dronů na rafinerii v Omsku nasadilo „neviditelné“ stíhačky páté generace Su-57. Nejmodernější stroje ruských vzdušných sil však podle deníku Kyiv Post dokázaly zachytit pouze jediný bezpilotní letoun. Ostatní obranou proletěly a vyřadily z provozu největší rafinérský komplex v zemi.
K britské letadlové lodi HMS Prince of Wales v Norském moři se opakovaně přibližoval ruský hlídkový letoun, který poblíž ní shodil do vody několik sonarových bójí a nereagoval na kontakt na mezinárodních bezpečnostních frekvencích.
Tři a půl roku terorizují Rusové ukrajinské vojáky strašlivou zbraní, proti níž není obrany – klouzavou bombou (KAB). Podle výpovědí obránců má ničivé důsledky a stojí za celou řadou ruských úspěchů na frontě. Nyní se karta obrací. Ukrajinské stíhačky MiG-29 poprvé zaútočily na ruské pozice pomocí naváděných klouzavých pum ukrajinské výroby.
Ukrajinské letouny F-16 získají špičkové německé střely IRIS-T, které na bojišti vykazují pětadevadesátiprocentní úspěšnost. Zkoušená ukrajinská města by tak mohla získat cenný oddech – měsíčně na ně totiž míří kromě tisíců dronů i kolem 150 raket, které způsobují ty největší škody.
Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny.
Jeho provoz je o polovinu levnější než u stíhačky F-16, dokáže operovat i z dálnice, stačí mu na údržbu mnohem méně techniků a odpaluje rakety, které jsou schopné sestřelovat ruské letouny ve vzdálenosti 200 kilometrů. Dobře ho znají i Češi – švédský nadzvukový letoun Saab Gripen. Právě jich Ukrajinci podle nejnovější dohody získají desítky.
Před 90 lety poprvé vzlétla britská stíhačka Spitfire. Ta se – i díky odvážným československým letcům v perutích RAF – během druhé světové války podílela na porážce Adolfa Hitlera a jeho vojsk. Výrazná plastika Davida Černého kombinující motýlí křídla s částmi legendárního letounu teď v rámci věhlasného Clerkenwell Design Weeku zdobí fasádu Atelieru Bohemia.
Ruské stíhací letouny riskovaly srážku s britským neozbrojeným průzkumným letadlem. V jednom případě se k britskému letounu přiblížily až na vzdálenost šesti metrů a v jiném případě blízkým průletem aktivovaly jeho nouzové systémy. Londýn označil postup ruských pilotů za nebezpečný a nepřijatelný.
Při letecké show na vojenské základně v americkém státě Idaho se dnes ve vzduchu srazily dvě stíhačky. Posádky se bezpečně katapultovaly, píše s odvoláním na organizátory agentura AP. Na místo dorazili záchranáři, úřady budou věc vyšetřovat.
Loví drony i střely s plochou dráhou letu. Dokáže vystoupat až do výšky 18 kilometrů. Disponuje pokročilým systémem elektronického boje. A především – je plně kompatibilní se standardní výzbrojí NATO, což mu umožňuje odpalovat vysoce přesné řízené střely nebo přesně naváděné bomby. Řeč je o francouzském stroji Mirage 2000-5. Ukrajina jich má šest a chce mnohem víc.
Byl to další z řady útoků, který americkým jednotkám ukázal, že íránské schopnosti současní stratégové Pentagonu výrazně podcenili. Poslední březnový pátek na saúdskoarabské základně Prince Sultána totiž střely a drony Teheránu zasáhly leteckou techniku Spojených států. Americké vzdušné síly musely odepsat i jeden z posledních funkčních boeingů s nenahraditelnými schopnostmi.
Mrakodrap se zlatým vstupem, letoun Air Force One ve vstupní hale a nadživotní socha se zdviženou pěstí. Tak by podle nové vize mohla vypadat prezidentská knihovna amerického prezidenta Donalda Trumpa v Miami.
Americký vojenský rozpočet činí neuvěřitelný jeden trilion dolarů. K tomu žádá prezident Donald Trump kongres o dalších 200 miliard. Kolik ve skutečnosti stojí jeden den bojů v Íránu? Podle Pentagonu se cena blíží dvěma miliardám dolarů za den. A to jen za munici. V přepočtu to znamená, že Američané za den vystřílí 42 miliard korun, tedy asi dvě procenta českého státního rozpočtu.
