Zájem o předčasné důchody letos výrazně roste. Nejde sice o rekordy jako mezi lety 2022 až 2023, data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nicméně ukazují, že mladších důchodců rychle přibývá. A to zřejmě i kvůli změně výpočtu, která může části žadatelů o dřívější penzi přinést i tisíce korun měsíčně navíc. Důvodů je však podle oslovených odborníků více.
Penzijní připojištění si v minulosti založily miliony Čechů. Mnozí na něj dodnes pravidelně posílají peníze, inkasují státní příspěvek a mají pocit, že pro svůj důchod dělají maximum. Jenže od té doby se změnily nejen trhy a možnosti investování, ale i samotné penzijní produkty. Řešení, které dávalo smysl před patnácti lety, dnes nemusí pracovat stejně efektivně.
Postupné zvýšení věku odchodu do důchodu až na 68 let či zahrnutí politiků a živnostníků do zákonného důchodového systému - to navrhuje podle německých médií důchodová komise ustavená vládou kancléře Friedricha Merze.
Pro mnohé je Ivana Tykač především manželkou jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače. Jenže ona je zároveň matkou šesti dětí, podnikatelkou a aktivistkou, která se snaží ovlivňovat budoucnost Česka. Se svým institutem SOLVO přichází s různými návrhy, z nichž ten zatím poslední vzbuzuje největší pozornost. Jde o desatero, které podle ní zajistí větší porodnost, a tím i prosperitu země.
Česká ekonomika zpomaluje a vláda veřejně přiznává obavy ze zdražování. Přesto podle ekonoma a někdejšího člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka nehrozí masivní inflace, která české peněženky zasáhla v letech 2022 a 2023.
Důchodový systém v Česku čeká další výrazná proměna. Kromě již avizovaných slibů snížit hranici věku odchodu do důchodu a změnit způsob výpočtu státní penze hodlá ministerstvo financí sáhnout i do soukromého spoření na penzi.
Odvody živnostníků na sociální pojistné zřejmě zpětně klesnou na loňskou úroveň. Stvrdila to v úterý večer sněmovna, když přehlasovala Senát, který tento návrh poslanců vládní koalice odmítl. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. K důvodům senátního veta patřila hlavně obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu.
Ještě před pár lety si většina lidí představovala důchod poměrně jednoduše: menší byt poblíž rodiny, zahrada, občas chalupa a klidnější tempo života. Dnes ale stále víc Evropanů přemýšlí úplně jinak. Neřeší jen to, z čeho budou žít, ale hlavně kde. A odpověď často hledají stovky nebo tisíce kilometrů od domova.
Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, ve středu Senát odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu.
Změny v penzích se přiblížily a dotknou se každého důchodce. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) Aktuálně.cz řekl, jaký průběh schvalování zásadní reformy očekává. Jeho resortní předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) však přišel s novými výpočty a před změnami důrazně varuje.
Poslední měsíce se nenápadně sune žebříčkem vzhůru. Až v Madridu americká tenistka Hailey Baptisteová naplno zazářila, když ve čtvrtfinále přežila šest mečbolů proti světové jedničce Aryně Sabalenkové a postoupila dál. I díky tomu tak nechala vyniknout silný příběh své kariéry.
Nové vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude požadovat, aby se v zákoně opět snížil věk odchodu do důchodu z 67 na 65 let. Zároveň budou chtít zkrátit pracovní týden na 37,5 hodiny bez toho, aby se snížila mzda a aby všichni zaměstnanci měli nárok na pět týdnů dovolené. Po skončení IX. sjezdu ČMKOS to uvedl jejich předseda Josef Středula.
Černobylská katastrofa není jen příběhem Ukrajiny a Běloruska. Následky havárie, od níž v neděli uplyne právě 40 let, likvidovaly statisíce mužů z celého Sovětského svazu, mezi nimi i Estonci. Jeden z nich, předseda Estonské asociace pro Černobyl Juri Reinmann popisuje práci „lidských robotů“, život v zakázané zóně i to, jak dnes bývalí likvidátoři bojují s nemocemi a pocitem zapomnění.
Muži mají v Evropské unii v průměru o téměř čtvrtinu vyšší penzi než ženy. V České republice je rozdíl zhruba deset procent, což je jedno z nejmenších čísel v Evropě. Vyplývá to ze statistik Eurostatu.
Statistiky nám už dlouho říkají, že lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy žijí v průměru o něco déle. Tento fakt nikoho nepřekvapuje – lepší strava, méně stresu, kvalitnější zdravotní péče a práce v bezpečném prostředí dělají své.
Návrat ke kořenům, či nevídaná shoda mezi vládním hnutím ANO a občanskými demokraty? Na otočku poslanců ODS, kteří tento týden téměř jako jeden muž hlasovali pro snížení odvodů pro živnostníky, ačkoli tři roky zpátky pomohli prosadit úplný opak, se dá nahlížet různě.
Když hnutí ANO mluví o návratu věku odchodu do důchodu na 65 let a o „zastavení asociálních reforem“, nejde o technický spor. Jde o zásadní rozhodnutí, zda budeme reagovat na realitu, nebo zopakujeme chyby země, která si dlouho myslela, že ekonomickou realitu lze ignorovat. Tou zemí je Francie.
Během příštích dvou dekád prý umělá inteligence udělá takové pokroky, že bude chytřejší než jakýkoli člověk na světě, převezme většinu naší práce a zajistí lidstvu takové bohatství, že se člověk bude moci věnovat jen koníčkům. Dostatečné příjmy na jejich zaplacení nám poskytne stát ve formě nepodmíněného příjmu. Tak to alespoň vidí Elon Musk.
Německá vláda navrhuje od července zvýšit důchody o 4,24 procenta, oznámilo ve čtvrtek tamní ministerstvo práce. Valorizace by tak zřejmě vysoko překonala očekávanou inflací. Opatření se dotkne i tisíců Čechů.
Vláda Andreje Babiše (ANO) chystá zásadní změny v systému důchodů. V krátké době by se jednalo o další významný zásah do způsobu výpočtu penzí. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU- ČSL) proto minulý týden poslal naléhavý dopis adresovaný premiérovi, šéfce státní kasy Aleně Schillerové (ANO) a svému nástupci Aleši Juchelkovi (ANO).
