Mysleli si, že odpověď budou hledat až ve stáří. Nová studie ale naznačuje, že o zdraví mozku v sedmdesáti nebo osmdesáti letech může být z velké části rozhodnuto už o několik desetiletí dříve. Vědci sledovali tisíce lidí po více než 25 let a v nové studii ukázali, které tři faktory mohou znamenat rozdíl téměř 13 let života bez demence.
Turínské plátno patří k nejzkoumanějším náboženským relikviím na světě. Nová studie teď odhalila, že na legendární lněné tkanině se za staletí nahromadila překvapivě pestrá směs genetických stop. Vědci na ní našli DNA lidí, bakterií, hub, rostlin i zvířat. Přesto zdůrazňují, že jejich práce nemá rozhodnout, zda jde skutečně o pohřební plátno Ježíše Krista.
Být šťastný, mít pocit radosti a pohody je pro mnohé z nás překvapivě obtížné. Často může záměrné hledání štěstí dokonce vést k jeho úbytku. Je to jako snažit se chytit mokré mýdlo: čím pevněji ho svíráte, tím rychleji vám vyklouzne. U starých lidí je to ale jinak, zdá se, že vůči tomuto paradoxu jsou z velké části imunní.
Ještě před pár lety si většina lidí představovala důchod poměrně jednoduše: menší byt poblíž rodiny, zahrada, občas chalupa a klidnější tempo života. Dnes ale stále víc Evropanů přemýšlí úplně jinak. Neřeší jen to, z čeho budou žít, ale hlavně kde. A odpověď často hledají stovky nebo tisíce kilometrů od domova.
Česko stárne a zároveň se rodí málo dětí. Co se stane, až populačně silné ročníky tzv. Husákových dětí dospějí do důchodového věku? Kdo je v práci nahradí a kdo jim bude případně vydělávat na penze? Tématem Spotlightu Terezy Engelové je stárnutí a pozvání přijala socioložka Lucie Vidovičová.
Česko stárne a zároveň se rodí málo dětí. Co se stane, až populačně silné ročníky takzvaných Husákových dětí dospějí do důchodového věku? Kdo je v práci nahradí a kdo jim bude vydělávat na penze? Tématem Spotlightu Terezy Engelové je stárnutí a pozvání přijala socioložka Lucie Vidovičová.
