Na první pohled jde o nenápadný objev z laboratorního prostředí. Žádná převratná technologie, žádný nový zázračný lék na pultech lékáren. Přesto výsledky experimentů vyvolaly mezi vědci i lékaři nebývalý zájem – ukazují totiž, že cesta k ovlivnění chuti k jídlu a metabolismu možná nemusí být tak složitá, jak se dosud zdálo.
Velké jazykové modely a na nich založení „povídací roboti“ se stali jednou z nejrychleji rostoucích digitálních služeb. Nabízejí je desítky technologických firem včetně těch největších a mají přes miliardu uživatelů. Škála problémů, jež s těmito digitálními poradci lidé řeší, je obrovská. A spolu s tím vzniká obrovské množství dat, nad jejichž osudem původní „majitelé“ nemají žádnou kontrolu.
Úhrnná plodnost v Česku klesla na 1,37 dítěte na ženu, tedy hluboko pod úroveň nezbytnou k reprodukci. Porodnost klesá v zemích demokratických i totalitních, v Evropě, v Íránu i v Japonsku, v Číně, stejně jako v USA. Je to trend, který se vyhýbá jen silně nábožensky založeným skupinám a zemím subsaharské Afriky. Existuje ale řešení. Jednoduché.
Stárnutí si většina z nás představuje jako pomalý, nenápadný proces: každý rok o pár šedin víc, o něco hlubší vrásky či lehce pomalejší regenerace. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že realita může být mnohem dramatičtější. Podle nové studie totiž nestárneme plynule – ale ve dvou výrazných „vlnách“. A možná jste je už zažili.
