Česko by mělo konečně uznat, že vyhnání sudetských Němců a s ním spojené utrpení bylo bezprávím. Obavy některých českých politiků, že sudetští Němci chtějí měnit majetkové poměry v Česku, jsou ale neopodstatněné, řekla německá poslankyně za stranu Alternativa pro Německo (AfD) a členka Německo-české parlamentní skupiny Martina Kempfová.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) by v zářijových volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko mohla získat až 41 procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila agentura Infratest dimap. Volby se konají 6. září a Německo by po nich mohlo mít prvního zemského premiéra z AfD. Stranu přitom loni tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
Německá policie dnes brzy ráno podnikla razie proti pravicovým extremistům. Zasahuje v Severním Porýní-Vestfálsku, Berlíně a Braniborsku. Podle zdrojů agentury DPA je v případu deset obviněných, jeden z nich je už z dřívějška ve vazbě. Akce je zaměřená proti členům mládežnické skupiny Jung und Stark (Mladí a silní).
Německá tajná služba bude dál sledovat stranu Alternativa pro Německo (AfD), protože jsou v ní proudy, které se staví proti demokratickému zřízení země. Řekl to v pátek německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v reakci na čtvrteční rozhodnutí správního soudu v Kolíně nad Rýnem.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy, tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom ve čtvrtek podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
