Únava, svalové křeče nebo nekvalitní spánek mohou mít společného jmenovatele: nedostatek hořčíku. Přestože jde o jeden z nejčastěji nakupovaných doplňků stravy, většina Čechů při jeho výběru stále chybuje a ten pak může mít úplně opačný efekt (nebo se vůbec nevstřebat).
Zná to skoro každý: je večer, pomalu se chystáte do postele a najednou na něco dostanete chuť. A i když se může zdát, že sáhnout takhle pozdě po něčem malém z lednice je neškodné, podle odborníků může právě volba jídla výrazně ovlivnit kvalitu spánku. Po kterých potravinách budete spát jako v bavlnce, a které naopak způsobují neklidnou noc?
Ležíte v noci v posteli, počítáte minuty a čekáte, až konečně usnete? Právě tohle zdánlivě neškodné chování může podle vědců nespavost ještě zhoršovat. Proč si mozek přestává spojovat postel se spánkem a jak se z běžných problémů stává chronická porucha? Odpovědi na tyto otázky mohou změnit nejen vaše noci, ale i celkové zdraví.
Je ticho, hluboká noc a vy najednou otevřete oči. Hodiny ukazují kolem třetí ráno. Žádný hluk, žádný jasný důvod, proč nespat. Přesto jste vzhůru a mozek se začíná rozbíhat. Pokud se vám to děje opakovaně, nejste sami. Podle odborníků jde o velmi běžný jev, který má jasné biologické i životní příčiny.
S příchodem jara se mění nejen počasí a nálada, ale i kvalita našeho spánku. Zatímco zima bývá obdobím delšího odpočinku, jaro přináší paradox: více světla a energie, ale zároveň kratší a méně kvalitní spánek. Co za tím stojí a jak se s tím vyrovnat?
Zapomeňte na drastické diety, hodiny v posilovně nebo radikální „nový život startující od pondělí“. Nejnovější výzkumy ukazují něco mnohem praktičtějšího. Zdravější srdce si můžete vybudovat pomocí drobných změn, které pomalu nepocítíte — ale vaše tělo ano. Bez složitostí. Bez extrémů.
„Krátkodobé povzbuzení kofeinem může vést k dlouhodobě nižší energii,“ upozorňuje farmaceutka Kamila Horníčková. Právě jarní změna času podle ní často spouští začarovaný kruh únavy, který si mnozí nevědomky ještě zhoršují – typicky odpolední kávou, po níž následuje horší spánek a ještě větší vyčerpání. Stačí přitom málo: nahradit kávu jinými nápoji. Jaké to podle farmaceutky jsou?
Lidé je „zobou“ jako lentilky – statistiky udávají, že se ročně do českých lékáren doveze asi 80 milionů denních dávek těchto medikamentů. Řeč je o zolpidemech, které mají pomáhat s nespavostí. Jenomže podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se u nich začínají množit nebezpečné nežádoucí účinky. Kromě toho, že jsou při dlouhodobějším užívání návykové, mohou tyto léky způsobovat i náměsíčnost.
Věříte, že sklenka červeného prospívá srdci a pivo po sportu doplní minerály? Pro přibližně polovinu Čechů je to ukázka zdravého životního stylu. Realita je ale jiná: alkohol v těle funguje jako „prioritní palivo“, které zastaví spalování tuků a na několik hodin přepne metabolismus do úsporného režimu. A ovlivňuje hormony, spánek nebo trávení - což už lidé běžně neřeší.
Jen polovina obyvatel Česka si myslí, že spí dostatečně dlouho. Vyplývá to z rozsáhlé studie společnosti Ikea, která se soustředila na to, jak vnímají spánek lidé z více než 50 zemí. Datová redakce Aktuálně.cz na jejím základě přináší přehled toho, kde se spí nejlépe.
Přechod na letní čas každý rok připraví Čechy o hodinu spánku. Pro mnoho lidí to znamená rozhozený biorytmus, únavu i problémy s usínáním. Není proto divu, že stále častěji sahají po doplňcích s melatoninem. Podle farmaceutky Pavly Horákové ale nejde o univerzální řešení. „Melatonin může být dobrý sluha, ale špatný pán,“ říká s tím, že při neuváženém užívání může mít doplněk stravy i opačný efekt.
Každé ráno kolem páté hodiny se na sociálních sítích objevují videa lidí, kteří se cítí jako vítězové, protože už brzo ráno zvládnou to, co jiný za půl dne. Studené sprchy, psaní deníku, běh při východu slunce. Tito „ranní influenceři“ často tvrdí, že kdo vstává brzy, je úspěšnější. Podle vědců však tento životní styl nemusí být výhrou, ale naopak cestou k pořádnému problému.
Češi chtějí být zdravější a více než 60 procent z nich tvrdí, že o sebe aktivně pečuje. Přesto často sahají po doplňcích stravy bez jasného důvodu. „Vitaminy ale nejsou bonbony. Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu může dlouhodobě vyšší příjem vést k nerovnováze nebo nežádoucím účinkům,“ říká farmaceutka Pavla Horáková. Smysl podle ní mají tehdy, když víme, co tělu skutečně chybí.
Už už se zdálo, že to je nějaké olympijské prokletí. Nakonec ale Američanka Mikaela Shiffrinová vysněnou třetí zlatou olympijskou medaili získala. Ve středečním slalomu byla nejrychlejší ze všech. Pak se rozpovídala o démonech, které měla v hlavě posledních šest let.
Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.
Krátká online videa se stala trvalou součástí života mnoha dětí. TikTok, Instagram Reels nebo YouTube Shorts přitahují stovky milionů nezletilých prostřednictvím personalizovaného a nekonečného obsahu. Jak ukazují nové výzkumy, tyto klipy nejsou jen nevinnou zábavou, pro duševní zdraví mladých mohou představovat i značné riziko.
Začátek roku je obdobím, kdy se snažíme „nastartovat“ zdravější režim. Přesto mnoho zdravotních potíží přehlížíme nebo si je špatně vysvětlujeme. Například dlouhodobou únavu, ranní nevolnost, časté nachlazení, horší spánek nebo večerní chutě na sladké často lidé považují za běžný stav a připisují je stresu nebo zimě. Podle odborníků z Lékárna.cz ale jde o signály, že tělo není v rovnováze.
Stále více lidí po celém světě zkouší dočasně omezit nebo úplně vynechat alkohol. A to kvůli očistě či pouhé zvědavosti, zda tento úkol zvládnou. Právě leden nebo únor bývají obdobím, kdy se k tomu experimentu odhodlá největší počet osob. Co ale taková měsíční abstinence skutečně udělá s lidským tělem?
Případ hodináře Adolfa Seefeldta patří k nejzáhadnějším v Německu a dodnes si odborníci nejsou přesně jistí, co se vlastně stalo. Duševně zaostalý muž za vlády nacistů zavraždil nejméně dvanáct dětí, jak to ale udělal, je po desítky let předmětem mnoha spekulací.
