Blíží se nebeské divadlo, které si rozhodně nechcete nechat ujít. Už 12. srpna zakryje Měsíc většinu slunečního kotouče a zažijeme úchvatnou podívanou při západu Slunce. Jak se připravit, kde najdete nejlepší výhled a proč nechat cédéčka i sluneční brýle v šuplíku? S hvězdářem Michalem Štiplem jsme připravili kompletního průvodce, se kterým vám z tohoto výjimečného večera neunikne ani minuta.
Blýská se, hřmí a obloha tmavne – a vy najednou nevíte, jestli je bezpečnější schovat se pod strom, nebo raději běžet domů do sprchy. Bouřky provázejí lidstvo odjakživa a přesto o nich koluje víc mýtů než o málokterém jevu přírody. Otestujte si, kolik toho o nich doopravdy víte.
Planeta, kde jedna polovina navždy hoří v žáru své hvězdy a druhá tone v temnotě s teplotou blízkou absolutní nule. To zní jako to poslední místo, kde hledat život. Nový experiment ale ukazuje, že hluboko pod povrchem takových světů může teplo obíhat v překvapivě stabilní smyčce – a vytvářet místa, kde by život mohl přežít.
Lidé často přemýšlejí, jak dlouho vydrží život na Zemi. Nová studie se tentokrát zaměřila na rostliny, bez nichž by dnešní svět nemohl existovat. Pomocí klimatických modelů vědci odhadli okamžik, do kdy na planetě zřejmě přežije poslední zelený organismus. Jejich výpočty přinášejí překvapivě optimistickou zprávu, ale zároveň ukazují, co nakonec rozhodne o osudu celé biosféry.
Na noční obloze se v těchto dnech může objevit jeden z nejkrásnějších přírodních úkazů roku. Takzvaná noční svítící oblaka připomínají stříbřité pavučiny nebo zářící závoje. K jejich spatření ale nestačí jen zvednout hlavu. Rozhoduje správný čas, počasí i místo.
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, popálení lidé, černý déšť a dodnes žádné vysvětlení. Nad sibiřskou tajgou v oblasti řeky Podkamennaja Tunguska se 30. června 1908 rozjasnila obloha, země se otřásla a nad krajinou se přehnal žár srovnatelný s jaderným výbuchem. Exploze byla podle vědců z americké NASA 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
Je růžová, zahalená do podivného oparu a vědci dodnes nevědí, jestli jde o planetu, nebo o nepovedenou hvězdu. Teď ale kolem záhadného objektu GJ 504 b učinili objev, který může změnit pohled na studium vzdálených světů. Díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba totiž objevili něco zvláštního: důkazy o existenci slaných mraků v jeho atmosféře.
Po desetiletí se to zdálo jasné. Až Slunce zhruba za pět miliard let vyčerpá své palivo a začne se měnit v rudého obra, Země skončí v jeho rozpínající se žhavé obálce. Nový model belgických a francouzských astronomů ale naznačuje, že osud naší planety nemusí být tak jednoznačný.
Na první pohled půjde jen o tenký srpek Měsíce a jasný bod na obloze. Ve skutečnosti se ale tento týden odehraje vzácné nebeské představení, které se spoustě lidí nikdy nepoštěstí spatřit na vlastní oči. Měsíc na chvíli zakryje planetu Venuši, a to za okolností, které astronomové označují za mimořádně neobvyklé. Pokud budete vědět, kam se dívat, můžete být u toho.
Letošní léto nabídne nebeské představení, na které Evropa čeká téměř tři desetiletí. Ve středu 12. srpna se nad částí kontinentu odehraje úplné zatmění Slunce. Česká republika sice zůstane mimo pás úplného zatmění, přesto se lidé mohou těšit na mimořádně působivý úkaz: měsíc zakryje téměř 90 procent slunečního kotouče.
Podivné signály přicházející z vesmíru léta mátly vědce. Objevují se v intervalech od minut po hodiny a astronomové si dlouho lámali hlavu, odkud pocházejí. Teď tvrdí, že konečně našli klíč k rozluštění jedné z největších kosmických záhad posledních let.
Jen několik stupňů nad obzorem se v polovině června odehraje neobvyklé nebeské setkání. Na krátkou dobu se vedle sebe seřadí tři planety a Měsíc. Tím vytvoří podívanou, která na večerní obloze rozhodně nezůstane bez povšimnutí. Kdy přesně se podívat a proč astronomové mluví o mimořádně fotogenické podívané?
Slunce obvykle vnímáme jako tichou hvězdu. Jenže když astronom převedl jeho rádiové vlny do slyšitelné podoby, vznikla nahrávka, která připomíná scény z vesmírného hororu. Amatérský pozorovatel zachytil okamžik, kdy ze sluneční skvrny vyšlehla mohutná erupce radiace – a internet teď fascinuje nejen obraz, ale hlavně podivný „zvuk“, který z dat vznikl.
Astronomům se díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba podařilo pořídit dosud nejzřetelnější snímky povrchu exoplanety, tedy planety mimo sluneční soustavu. Data o skalnatém světě o průměru o 30 procent větším než Země naznačují, že jde o pustinu s povrchem podobajícím se Merkuru. Nepřítomnost atmosféry a extrémní teploty - na jedné straně neúnosný žár a na druhé mráz - ji zřejmě činí neobyvatelnou.
Na samém okraji sluneční soustavy astronomové objevili objekt, který zpochybňuje dosavadní představy o tom, jak se malé ledové světy chovají. Je malý, extrémně chladný a podle současných modelů by neměl být schopen dlouhodobě udržet atmosféru. Nová pozorování ale naznačují opak. Jak je to možné a co tento nenápadný objekt prozrazuje o vesmíru?
Na první pohled může připomínat optický klam nebo upravenou fotografii. Přesto jde o reálný úkaz, který se na obloze objevuje jen výjimečně a za přesně daných podmínek. Barevná hra světla v oblacích dokáže překvapit i zkušené pozorovatele. Kde se bere a proč ho většina lidí nikdy na vlastní oči nespatří?
Americká astronautka Jessica Meir zachytila z Mezinárodní vesmírné stanice unikátní záběry polární záře a Mléčné dráhy. Na snímcích z výšky zhruba 400 kilometrů nad Zemí zachytila světelný jev nad Jižním oceánem i husté galaktické jádro. Do objektivu se jí skrze okno lodi SpaceX Dragon náhodou dostaly také zrovna prolétající družice Starlink.
Vědci před lety rozhodli, že Pluto do elitního klubu planet nepatří. Teď se to může změnit. Vizionář v čele NASA Jared Isaacman rozvířil vody prohlášením, které konzervativní astronomy zvedlo ze židlí. Podle něj byla degradace Pluta chybou, kterou je načase napravit. Dočkáme se návratu k devíti planetám?
V den svých jednadvacátých narozenin slíbila čerstvě korunovaná královna Alžběta II., že svůj život zasvětí službě lidu. Psal se rok 1947 a svému závazku tato neobyčejně silná a inspirativní žena dostála. Až do svých posledních dní se královských povinností nezřekla. V úterý by oslavila sté narozeniny a Buckinghamský palác k výjimečné příležitosti zveřejnil dojemné video.
Nejen řidiči vidí špatně v mlze a hustém dešti. Test ukazuje, že za takových podmínek to nemají snadné ani moderní asistenční systémy. Ve speciální hale se zkoušelo, jak si se zhoršenou viditelností poradí systémy nouzového brzdění v šesti různých autech.
