Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.
Požár a 800 evakuovaných zaměstnanců. To jsou následky ranního útoku ukrajinských dronů na velkosklad ruského zásilkového gigantu Wildberries v Jekatěrinburgu na Urale, přezdívaném „Brána Sibiře“. O útoku informoval guvernér Sverdlovské oblasti. Podle společnosti byl požár už lokalizován a zboží se přesměrovává do jiných logistických uzlů.
Prudký pokles cen benzinu, mizící fronty u čerpacích stanic a zrušení omezení prodeje paliv. V době, kdy se Rusko potýká s rozsáhlou palivovou krizí, jde o téměř nepředstavitelný scénář. Ve městě Irkutsk na Sibiři se však koncem července stal skutečností. Náhlá změna měla jediný háček – platila pouze po dobu návštěvy prezidenta Vladimira Putina.
Po čtyřech letech války na Ukrajině a ekonomické izolace ztratil ruský prezident Vladimir Putin své postavení v očích čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten přitom dřív svůj ruský protějšek obdivoval. Vztahy mezi oběma zeměmi se stávají stále nerovnějšími a napjatějšími. To se projevilo i při nedávné návštěvě ruských podnikatelů v Číně, napsal v úterý deník The Wall Street Journal.
Krymský most stojí, aby měli Rusové kudy uprchnout z Krymu, vysvětluje ukrajinskou strategii velitel Sil bezpilotních systémů Robert „Maďar“ Brovdi. Cílem Kyjeva je odříznout poloostrov od zásob, ale ponechat únikovou trasu – Krymský most. „Ať si přes něj táhnou někam daleko, nejlépe až za Ural,“ posílá Brovdi vzkaz Rusům na Krymu.
Muzeum v kamenné stodole u lotyšské Dundagy vypadá jako zvláštní sbírka všedních věcí, za každým exponátem je ale kus dějin. Majitel Gunars do ní promítl vlastní rodinný příběh, zkušenost se sovětskou mocí i vášeň pro hudbu, kterou kdysi šířil i jako diskžokej.
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, popálení lidé, černý déšť a dodnes žádné vysvětlení. Nad sibiřskou tajgou v oblasti řeky Podkamennaja Tunguska se 30. června 1908 rozjasnila obloha, země se otřásla a nad krajinou se přehnal žár srovnatelný s jaderným výbuchem. Exploze byla podle vědců z americké NASA 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
Mor nepustošil jen přelidněná středověká města. Nová vědecká studie ukázala, že smrtící epidemie kosily komunity lovců a sběračů na Sibiři už před 5500 lety. Výzkum DNA z okolí Bajkalského jezera navíc boří dosavadní představy o tom, jak se lidstvo s touto pohromou poprvé setkalo.
Minulý týden čínský prezident Si Ťin-pching hostil v Pekingu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce poté přišlo oznámení o chystané cestě jejich ruského protějšku Vladimira Putina, který dorazil v úterý. „Samotná návštěva výjimečná není. Načasování pouhý týden po Trumpovi ovšem mimořádné je – a u mnohých reprezentují tito státníci trio hlavních světových velmocí,“ uvedl sinolog Filip Jirouš.
Česká expedice zkoumala pozůstatky nikdy nedokončeného Hlavního turkmenského kanálu, který měl v 50. letech díky otrocké práci politických vězňů propojit Moskvu s Kaspickým i Aralským mořem. Na místě ovšem nalezli mnohem víc než pouhé rumiště. Jak popisuje předseda projektu Gulag.cz Štěpán Černoušek, v Uzbekistánu na ně překvapivě čekal i pamětník.
V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?
Režisér Vojtěch Jasný natočil jedny z nejvýraznějších českých filmů 60. let. Jeho kronika poválečné moravské vesnice Všichni dobří rodáci se řadí mezi vůbec nejlepší snímky tuzemské kinematografie. Umělec, který se narodil před rovným stoletím, 30. listopadu 1925, sám prožil život, který by vydal na dramatický film.
