Každý rybář je zná. Historky o třímetrových sumcích, kteří utrhli vlasec, nebo zaručené rady, že bez úplňku nemá cenu vyrážet k vodě. Jenže co je pravda a co jen rybářská latina? Jan Bartoň z Moravského rybářského svazu a předseda jeho pobočného spolku Brno 2, který chytá ryby už téměř 40 let, má jasno. Některé zažité pravdy podle něj vůbec neplatí. Jaké to jsou?
Do Řecka se každý rok vydají na dovolenou až statisíce Čechů. Místní úřady zde poslední dobou bojují s toxickou rybou, která je schopná plavce zranit svými silnými zuby. Ve Středomoří tak za její odlov nabízí rybářům odměnu.
Medúza velká sotva jako nehet, jejíž jed dokáže vyvolat nesnesitelnou bolest, jediný jedovatý primát na světě nebo had, který má v jediném uštknutí dost jedu na zabití až stovky lidí. Nejjedovatější živočichové planety často vypadají nenápadněji, než byste čekali. Poznáte smrtelně nebezpečnou medúzu, rybu připomínající kámen nebo savce vybaveného jedovými ostruhami? Otestujte se v našem kvízu.
V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých. V úterý to sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Nová studie ukazuje, že lososi vystavení kokainu jsou daleko aktivnější a uplavou toho mnohem více. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
V okolí japonského Minamatského zálivu se v 50. letech začaly odehrávat znepokojivé události. Kočky náhle ztrácely kontrolu nad svými pohyby, zmítaly se v křečích a působily, jako by tančily. Místní proto začali mluvit o „horečce tančících koček“. Brzy se však podobné příznaky začaly objevovat i u lidí a záhada se rychle proměnila v jednu z nejzávažnějších environmentálních katastrof v dějinách.
Kauza „zkažených ryb“ ve školních jídelnách už zná první výsledky ze série kontrol, za nimiž stála pražská hygienická stanice a Státní veterinární správa. Z výsledků vyplývá, že lososové kousky, které skončily na talíři dětí, byly zdravotně nezávadné a bezpečné. Vyplývá to z laboratorního šetření. Co se ovšem týče minimální trvanlivosti uvedené na etiketách, to už je dle inspekce jiný příběh.
Příroda je nevyčerpatelným zdrojem překvapení. Některá zvířata nás okouzlí svou krásou, jiná zaujmou neobvyklými tvary – a nad některými zůstává rozum stát. Vypadají totiž, jako by je někdo poskládal z několika různých tvorů. Nebo jako by ani nepatřila do našeho světa. Prohlédněte si náš výběr a zjistěte, kolik přírodních unikátů znáte.
Říká se, že co Čech, to muzikant. Stejně dobře by ale mohlo platit: co Čech, to rybář. Zatímco štiku nebo kapra pozná téměř každý, naše potoky, řeky i rybníky ukrývají mnohem pestřejší rybí svět. Poznáte druhy, které se v Česku vyskytují? Otestujte své znalosti v našem kvízu.
Školní jídelny v Praze ovládla panika. Obdržely totiž „prošlé“ lososy a hned zalarmovaly dodavatele. Vzápětí se rozjela detektivní akce – dle zjištění Aktuálně.cz chyba byla v etiketách se špatně uvedenou trvanlivostí. Nezávadnost ryb potvrdily i kontroly, za pochybení padly dva vyhazovy. Jenže tím to nekončí – exšéf skladu jakékoliv zapojení do kauzy zapřel i přes důkazy, jež má redakce v rukou.
V pražské Trafo Gallery je až do 22. února k vidění výstava malíře Martina Salajky (*1981) s názvem Nebula, která vychází z jeho dlouhodobého a intenzivního vztahu k přírodě. Autor v obrazech zachycuje osobní prožitek krajiny jako prostoru neustálého pohybu, proměny a napětí mezi životem a zánikem.
První letošní aukce na slavném tokijském rybím trhu Tojosu přepsala dějiny. Japonský podnikatel Kijoši Kimura, kterému nikdo neřekne jinak než „Král tuňáků“, vydražil obřího tuňáka obecného za astronomických 510,3 milionu jenů. V přepočtu tak za jedinou rybu zaplatil více než 67 milionů korun. Za tuhle cenu by šlo v Praze koupit vilu.
Když se řekne, že „padají trakaře“, obvykle stačí vytáhnout deštník a počkat, až se přežene silný liják. Jenže historie zná chvíle, kdy byste místo deštníku potřebovali spíše helmu nebo pánev. Podívejte se na bizarní jevy, při kterých z nebe padalo maso, mince nebo žížaly. Jde o legendy, nebo hříčku přírody?
