Takhle tvrdě to zatím žádný ruský představitel neřekl: „Ukrajina se musí vzdát!“ Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin to otevřeně řekl v rozhovoru pro televizi Channel 4.
Přiblížili jsme se konci krvavé války na Ukrajině? O to se v neděli a v pondělí v Berlíně snažila americká a ukrajinská delegace. Obě strany deklarovaly „významný pokrok“ a označily jednání za „produktivní“, neshodnou se ovšem hlavně na územních otázkách. Popisujeme, na čem se delegace dohodly.
Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.
Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala v pondělí ruská média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v Rusku vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
Do současného Ruska se většina lidí nedostane. Režim, který odborníci označují jako autoritářský, začal přituhovat už po nástupu Vladimira Putina k moci, po začátku konfliktu na Donbase a plnohodnotné války na Ukrajině ovšem zavedl vojenskou cenzuru. Opozičníky či odpůrce režimu úřady nazývají zahraničními agenty, extremisty či teroristy. Jak se v Rusku v roce 2025 žije?
Podle magazínu Foreign Policy zanechala váhavost amerického exprezidenta Joe Bidena vůči Ukrajině dlouhodobé následky. Zpožděná pomoc, omezení ukrajinských útoků i zdrženlivost při dodávkách klíčových zbraní podle časopisu ovlivnily průběh války a jejich dopady Ukrajina pociťuje dodnes.
Ukrajinský prezident pod maximálním americkým tlakem. Volodymyr Zelenskyj je Bílým domem doslova tlačen k územním kompromisům. Viděno z americké perspektivy. Z ukrajinské perspektivy je Kyjev nucen vzdát se území, které by Rusové za současného tempa nedobyli ani za rok.
V červenci uvedl AvtoVAZ do prodeje nový model Lada Iskra. Redakce motoristického časopisu Za ruljom se nyní rozhodla prozkoumat, nakolik je auto skutečně ruské. Její intuice se nemýlila, bez zahraničních dodavatelů by žádná Iskra nebyla.
Rusko po sabotážích a provokacích plánovalo útočit na lety do USA a způsobit leteckému průmyslu větší narušení než jakýkoli jiný teroristický čin od útoků na Světové obchodní centrum, píše deník Financial Times. Evropské tajné služby sice podle deníku akcím zabránily, faktem ovšem je, že Rusko nyní představuje pro civilní životy v Evropě stejně velkou hrozbu jako islamistický terorismus.
Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na Rusy okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Napsala to dnes polská agentura PAP. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli.
Mezinárodní olympijský výbor vyzval sportovní svazy, aby ruským mládežnickým týmům a sportovcům umožnily znovu soutěžit bez omezení, tedy s vlajkou a hymnou.
Ruský politolog a odborník na střední Evropu Vadim Truchačev zaujal česká média tím, že hned po volbách mluvil o tom, že česká muniční iniciativa je "bohužel" efektivní a že snad bude přehodnocena. V rozhovoru pro Aktuálně.cz teď mluví o tom, kdo je a není rusofob, zda jsou Rusové čechofobové nebo o tom, jestli zaútočí Rusko na Evropu či naopak. Mluví i o tom, co má společného Kyjev s Velehradem.
Rusko se při financování války spoléhá na jednu z nejstarších a nejstabilnějších komodit - zlato. Moskva drahý kov hromadí už skoro dvacet let a zlato tak nyní hraje vedle ropy klíčovou roli ve financování Putinovy válečné mašinérie.
Zatímco USA, Ukrajina a její spojenci s Ruskem řeší, jak dosáhnout míru v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, Moskva už se dívá dál za horizont. Bývalý ruský premiér Sergej Stěpašin se v minulých dnech nechal slyšet, že Rusko připravuje obdobu Norimberského procesu s údajnými ukrajinskými neonacisty.
Donald Trump sice slíbil, že ukončí válku na Ukrajině, jenže ani bezmála po roce ve funkci ve východoevropské zemi nepřestali umírat lidé a ruská armáda se pomalu posunuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj navíc kromě Ruska bojuje i s korupcí ve svém okolí, která oslabuje jeho pozici. Toho podle ruského novináře Leonida Ragozina chce využít ruská strana - a to i při úterním jednání v Moskvě.
Nová americká bezpečnostní strategie, která věští starému kontinentu zkázu, zvedla mandle vrcholným evropským politikům. Německý kancléř Merz i polský premiér Tusk žádají větší ohled ke spojenci. Americký prezident Trump nicméně ještě přilil olej do ohně: označil Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině.
Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. „Nejde mu o území, má úplně jiný plán,“ tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v posledních dnech znovu jednoznačně najevo, že jeho představa o ukončení války na Ukrajině nepočítá s žádnými skutečnými kompromisy. Naopak: v době, kdy běží diplomatická jednání mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem, Putin otevřeně hovoří o ovládnutí Donbasu i širšího regionu, takzvaného Nového Ruska (Novoruska).
