Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl na summitu NATO v Ankaře několik priorit: zajištění dalších systémů protivzdušné obrany, protiraketových střel, výrobních licencí a nových dohod o dronech. To všechno bylo také hlavním tématem setkání s Donaldem Trumpem, které pro ukrajinského lídra nakonec dopadlo pozitivně. Nejspíš se mu totiž podařilo získat licenci na výrobu klíčových antiraket.
Mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem vzniká stále hlubší příkop. Zejména Babiš si dává záležet na tom, aby se k Pavlovi pokud možno ani nepřiblížil, což je vidět i na summitu NATO v Turecku. Jenže právě poslední dění v Ankaře ukazuje, že po návratu do Česka může být všechno jinak. A to kvůli Tomiu Okamurovi.
Šifrovaná komunikace, platby výhradně v hotovosti, manželky a děti, které o ničem nevědí. Ukrajinští vojáci, kteří stojí za dronovými útoky dlouhého doletu na Rusko, žijí téměř výhradně ve stínu. Jejich odvetné údery na ruská vojenská zařízení a ropné rafinerie zahanbily prezidenta Vladimira Putina, jenž si před čtyřmi lety myslel, že dokáže dobýt Kyjev za několik dní. Napsala to agentura AFP.
Finský prezident Alexander Stubb, o němž se občas mluví jako o Trumpově evropském příteli a kterému americký prezident naslouchá, před summitem v Ankaře prohlásil, že vedoucí představitelé NATO podporují intenzivnější údery dronů ze strany Ukrajiny hluboko na ruském území. Dodal, že úspěšná taktika posílila vyjednávací pozici Kyjeva, který je na tom nejlíp od začátku války v roce 2022.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně zrušil po téměř třech letech suspendaci Ruského olympijského výboru, jeho sportovci se tak mohou zapojit do kvalifikací i kolektivních sportů pro letní hry v roce 2028 v Los Angeles.
Odchod srbského prezidenta z postu může zasáhnout i Rusko. Moskva ale zastavit sbližování Srbska s Evropskou unií nemůže.
Úřady v pondělí našly u Kyjeva tělo 39leté Ukrajinky Anastasije Berezovské, která byla podezřelá z podílu na bombovém útoku spáchaném 29. června v Monaku. S odvoláním na ukrajinské bezpečnostní složky to v úterý napsal web Ukrajinska pravda.
Navzdory sankcím se v Rusku znovu začala vyrábět nová BMW. Velký návrat kdysi populární německé automobilky se ale nekoná, v její bývalé továrně v Kaliningradu pouze našli zásobu nepoužitých dílů a rozhodli se ji zužitkovat. Přesto to Rusové opět podávají jako jedno ze svých velkých automobilových vítězství.
„Asi ano, asi udělám něco, co Erdoganovi udělá radost.“ Tak odpověděl Donald Trump na otázku reportéra, zda plánuje dát Turecku dárek v podobě nejmodernějších letounů páté generace F-35, které si pořídila i Česká republika. Stroje mohou získat jen spojenci USA a proti prodeji těchto zbraní Ankaře vystupují jak vlivní kongresmani, tak Izrael, Řecko a další evropské státy.
Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na dnešek přišlo o život nejméně 22 lidí a dalších téměř 90 bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vysoký počet obětí dal do souvislosti s nedostatkem střel do systému protivzdušné obrany Patriot a znovu apeloval na spojence, aby zajistili jejich včasné dodávky. Čeká rozhodnutí na summitu NATO.
Řešení války na Ukrajině se přibližuje víc, než si lidé uvědomují, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters. O konfliktu bude hovořit na jednáních na summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat tento týden v Ankaře, dodal podle agentury Reuters.
Ukrajinské drony dnes zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti, která leží na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž byl cíl útoku vzdálen téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle agentury šlo o jeden z ukrajinských úderů s nejdelším dosahem od začátku války v únoru 2022. O napadení drony dnes informovaly i ruské regionální úřady.
Ruský režim bude pro sousední země představovat strategickou hrozbu ještě dlouho po odchodu Vladimira Putina z Kremlu. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to uvedl šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Podle něj se Západ nachází v hluboké a dlouhodobé konfrontaci s Moskvou, kterou nelze vnímat pouze jako dočasnou krizi.
V Čečensku končí po téměř dvaceti letech politická tradice spojená s vládcem republiky Ramzanem Kadyrovem. Poprvé od nástupu do čela Čečenska nefiguruje na kandidátce Jednotného Ruska pro volby do Státní dumy. Jeho nečekaná absence znovu rozvířila spekulace o zdravotním stavu, budoucnosti jeho dynastie i plánech Kremlu.
Švédský ostrov Gotland se připravuje na možnost vojenské invaze. Svoji přítomnost na strategicky důležitém místě v Baltském moři posiluje nejen švédská armáda, ale objevily se i civilní iniciativy, které mají podpořit odolnost ostrova, pokud by se Rusko rozhodlo otestovat odhodlání Severoatlantické aliance. Napsal to na svém webu list The Guardian.
Moskva čelí rozsáhlé palivové krizi, musela proto přistoupit k mimořádnému dovozu benzínu. Pro zemi, která disponuje jedněmi z největších zásob ropy na světě, jde o bezprecedentní vývoj – a současně i poněkud ironický obrat. Palivo totiž nově nakupuje i v Indii, kam sama prodává zlevněnou surovou ropu. Rusové tak nyní s velkou pravděpodobností platí za benzin vyrobený z vlastních zásob.
K bezprecedentnímu kroku se Litva uchýlila ve čtvrtek 2. července 2026. Prezident Gitanas Nausėda uvedl, že zákaz přechovávání jaderných zbraní na litevském území je zastaralý a neodpovídá současné bezpečnostní situaci v Evropě. Ke stejnému kroku se před týdnem odhodlalo také Finsko. Důvod je jasný: obavy ze stále agresivnější politiky Ruska.
Ukrajina při útoku na Petrohrad a okolní Leningradskou oblast zasáhla přístav a energetickou infrastrukturu, uvedly podle agentur Reuters a AFP ruské úřady. Podle petrohradského gubernátora Alexandra Beglova Ukrajina zasáhla ropný terminál. Moskva uvedla, že útok nenechá bez odpovědi.
Ruské válečné cíle na Ukrajině zůstávají nedosažitelné, zatímco domácí ekonomika a logistika čelí narůstajícímu tlaku. Podle vojenského experta Jurije Fjodorova je ruská invaze v širším politickém smyslu neúspěšná již nyní. „Rusko prohrává válku už jen tím, že ji nedokáže vyhrát,“ vysvětluje Fjodorov v pořadu Spotlight. Hrozí největší zemi mobilizace? A dokáží Ukrajinci dobýt zpět Krym?
Ruské válečné cíle na Ukrajině zůstávají nedosažitelné, zatímco domácí ekonomika a logistika čelí narůstajícímu tlaku. Podle vojenského experta Jurije Fjodorova je ruská invaze v širším politickém smyslu neúspěšná již nyní. „Rusko prohrává válku už jen tím, že ji nedokáže vyhrát,“ vysvětluje Fjodorov v pořadu Spotlight. Hrozí největší zemi mobilizace? A dokáží Ukrajinci dobýt zpět Krym?
