Evropská unie v létě schválila už 21. balík sankcí proti Rusku. Nová opatření míří na energetiku, finance, plavidla takzvané stínové flotily i další osoby a firmy spojené s ruskou válečnou mašinerií. Rusko ale zdaleka není jedinou zemí, vůči níž EU používá sankce. Projděte si na interaktivní mapě níže, kde ve světě sedmadvacítka sankce uplatňuje, na koho míří a proč je EU zavedla.
Ruské námořnictvo podle německého viceadmirála Jana Christiana Kaacka vystupuje v Baltském moři stále agresivněji a hrozba, kterou představuje Rusko, je kvůli tomu neustále vysoká. „Sleduje základny a vojenské jednotky, snaží se zastrašovat, podniká sabotáže, využívá drony a opírá se o takzvanou stínovou flotilu,“ uvedl ve čtvrtečním vystoupení v Berlíně.
Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Kurilské ostrovy, které od konce druhé světové války patří Rusku, jako své území je ovšem označuje Japonsko. To první Putinova návštěva rozhodně nepotěšila, radost ovšem ruský prezident udělal zaměstnancům tamního závodu na zpracování ryb. A po schůzce s velitelem Tichomořské flotily se rozhodl zase pohrozit Západu – tentokrát „pirátům“.
U pobřeží Ománu je ropná skvrna o rozloze přibližně 390 kilometrů čtverečních. V pondělí to podle agentury Reuters sdělily ománské úřady. Ropa uniká z poškozeného tankeru, který převážel ruskou ropu. Loď úřady považují za součást takzvané ruské stínové flotily, kvůli čemuž je na sankčním seznamu Evropské unie a Británie.
Zástupci států EU ve čtvrtek podpořili přijetí 21. balíku sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, potvrdil unijní diplomat. Nová omezení se dlouho nedařilo schválit zejména kvůli výhradám, které mělo Řecko v souvislosti s omezením přepravy ruského zkapalněného plynu, což by podle Atén citelně zasáhlo řeckou lodní dopravu. Nakonec si Řecko podle informací ČTK vyjednalo určité ústupky.
Ochromit ruský vývoz ropy a připravit Kreml o jednu z hlavních finančních tepen války. Takový je cíl ukrajinské operace, během níž se od začátku července podle Kyjeva stalo terčem útoků nejméně 159 plavidel takzvané ruské stínové flotily. Jen během čtvrtka měly ukrajinské drony zasáhnout dalších 12 lodí, které Kremlu umožňují obcházet mezinárodní sankce.
Série ukrajinských úderů na moři i v týlu dál dopadá na ruskou ekonomiku a logistiku. Hořící plavidla, omezený provoz v průlivech a problémy s vývozem obilí a ropy ukazují, jak citlivé jsou pro Moskvu vodní cesty kolem Azovského a Černého moře. Podle velitele ukrajinské dronové jednotky Roberta Brovdiho (známého jako „Maďar“) jeho „ptáci“ v útocích úspěšně pokračují.
Francie v úterý zadržela u Sicílie ropný tanker Deliver spojovaný s takzvanou ruskou stínovou flotilou. Dnes to na sociální síti X oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zásah označil za ukázku odhodlání vymáhat protiruské sankce a zabránit Moskvě financovat její útočnou válku proti Ukrajině.
Ukrajinské drony zasáhly 3. června v Kronštadtu u Petrohradu ruskou raketovou korvetu Bojkij. Plavidlo známé eskortou tankerů takzvané stínové flotily, která pomáhá Moskvě obcházet západní sankce, začalo po útoku hořet. Rozsah škod zatím nelze nezávisle ověřit.
Francouzské námořnictvo v Atlantiku zadrželo tanker plující z Ruska, na který byly uvaleny mezinárodní sankce, uvedl na síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Námořnictvo obsadilo plavidlo nazvané Tagor v mezinárodních vodách v neděli při společné operaci s podporou několika partnerů včetně Británie. Podle agentury AFP je to čtvrtý tanker, který Francie takto zastavila.
Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou.
Co do počtu obyvatel je Estonsko několikrát menší než Česko, rozlohou asi o 40 procent. Ovšem na rozdíl od tuzemska má nejsevernější pobaltská země na 2000 ostrovů a dlouhé pobřeží Baltského moře. Na dohled estonských břehů v současnosti proplouvají tankery takzvané ruské stínové flotily, pomocí kterých Rusové obcházejí sankce. A zároveň ohrožují klíčové podmořské kabely a potrubí.
Za útokem na tanker ve Středozemním moři, který byl součástí ruské stínové flotily, mají stát Ukrajinci. Zázemí k riskantní operaci jim poskytla Libye. Zničená loď už týdny bloudí vodami bez posádky. Hrozí ekologická katastrofa.
Zničený ruský plynový tanker Arctic Metagaz, který 3. března zasáhl neidentifikovaný mořský dron, stále křižuje vody Středozemního moře a aktuálně ohrožuje maltské pobřeží. Rusko tento incident označilo za „teroristický akt“ a vinu připsalo Kyjevu.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Tankery tzv. stínové flotily přepravující sankcionovanou ruskou ropu přes Baltské moře pravidelně vyplouvají se dvěma členy posádky na palubě navíc: dvojicí Rusů se zkušenostmi z bezpečnostních organizací. Podle novinářů z investigativního projektu OCCRP, kteří v úterý zveřejnili velkou investigaci, jde o muže se zkušenostmi z vojenské rozvědky GRU či soukromé armády známé jako Wagnerova skupina.
Polsko už není jen chudým „tankovým bojištěm“ mezi Východem a Západem, ale spíše „jižní Skandinávií“. Ve svém projevu na Oslo Security Conference to prohlásil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Představil i podle něj jedinou cestu, jak zastavit Vladimira Putina. Promluvil také o vztahu k Donaldu Trumpovi a o Nobelově ceně míru.
Stínová flotila tankerů, která pomáhá Rusku a Íránu obcházet sankce, čelí dosud největšímu tlaku. Západní země začaly lodě hromadně odstavovat, zabavovat a odebírat jim vlajky. Do hry vstoupila i Ukrajina, která na plavidla útočí svými drony. Cílem je odříznout agresivní režimy od peněz z prodeje ropy, což se podle analýzy týdeníku The Economist začíná konečně dařit.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
USA zadržely šestý ruský tanker, britské speciální jednotky se chystají k útokům, Německo jeden z nich nepustilo do svých vod a Ukrajina na některé z nich začala útočit pomocí dronů. „Chlouba“, která pomáhala ruské ekonomice s exportem ropy a plynu navzdory sankcím, teď dostává vážné trhliny. Dotkne se to ruského rozpočtu?
