Výbuchy panelových domů, střelba na ulicích a války gangů. Takový obraz Švédska se v posledních letech objevuje v evropských médiích. Přesto právě v létě vyrážejí do země desetitisíce turistů, kteří využívají unikátní právo volného táboření. Má člověk důvod bát se přespat ve stanu nebo v autě uprostřed švédských lesů?
Naši východní sousedé nám byli po desetiletí nejbližšími bratry a dodnes nás pojí nejen společná historie, ale i hluboké kulturní a rodinné vazby. Myslíte si, že zemi pod Tatrami znáte jako své vlastní boty, nebo jsou vaše vědomosti omezené jen na Bratislavský hrad, bryndzové halušky a výlety do Vysokých Tater?
Jsou extrémně odolné. Pokud se někde objeví, musí se všechno vyčistit chlorovou dezinfekcí. Jinak mohou noroviry v místě přetrvávat a způsobit nákazu. Ta se projevuje zvracením, horečkami a silnými vodnatými průjmy a přepadává obvykle děti na letních táborech. Lidé by si proto měli dát pozor na dehydrataci. Podle odborníků si lze ale připravit užitečný rehydratační roztok i z domácích zdrojů.
Čelní skla aut už dávno nebývají po letní cestě obalená hmyzem jako kdysi. Podle ekologa Michala Řeřichy nejde jen o nostalgickou vzpomínku, ale o viditelný projev úbytku hmyzu v krajině. Pomoci hmyzu přitom může téměř každý – a často úplně zadarmo. Stačí nechat část zahrady neposekanou, postavit správně navržený hmyzí domek nebo v koutě ponechat staré dřevo.
PDalší čtyři koně Převalského zamířili do Kazachstánu, jedná se o třetí cestu ohroženého druhu do této země. V transportu jsou čtyři hřebci, Zoo Praha do něj poprvé nezařadila klisnu.
Panda v čínských bambusových lesích, lemuři na Madagaskaru nebo „usměvavá“ quokka v Austrálii. Některá zvířata jsou natolik úzce spojená s jediným místem na planetě, že je nikde jinde ve volné přírodě nenajdeme. Právě jim se říká endemité - unikátní organismy, které se vyvinuly v izolaci a žijí v jednom koutě světa. Poznáte v našem kvízu, odkud pocházejí nejpodivuhodnější zvířata planety?
Na mapě vypadá jako ráj. Tyrkysová voda, malé zátoky, nula sousedů a jen pár kilometrů od řecké pevniny. Soukromý ostrov Makri v Jónském moři se letos objevil v aukci za cenu, která překvapila i realitní experty – vyvolávací cena činí v přepočtu zhruba šest milionů korun. Tedy méně než většina bytů v Praze.
Strach z hantaviru v posledních týdnech výrazně sílí. Lidé hledají speciální léky, testy i způsoby, jak se chránit po pobytu v lese nebo na chatě. Odborníci ale upozorňují, že největší riziko často nečíhá venku v přírodě, ale doma při obyčejném úklidu sklepa, půdy nebo kůlny. A právě tam Češi podle lékárníků nejčastěji podceňují základní ochranu.
Začínal v době, kdy televizi skoro nikdo nevlastnil. Relevantní zůstává i v éře streamovacích platforem. Letos stoletý přírodovědec a dokumentarista David Attenborough proměnil podobu přírodopisného dokumentu i způsob, jakým o přírodě vyprávíme. Jeho vlastní příběh má ale také svoje kontroverze.
Narodil se ve stejném roce jako královna Alžběta II. a kariéru v BBC začínal v době, kdy televize byla jen experimentem a ochrana přírody neznámým pojmem. David Attenborough, muž, jehož sametový hlas se stal svědomím planety, slaví 100. narozeniny. Jeho životní příběh je fascinující kronikou proměny světa.
Plody stromů a keřů kolem nás potkáváme na každém kroku - v parku, v lese i na vlastní zahradě. Některé bezpečně poznáme, jiné nám ale možná zamotají hlavu. Vyzkoušejte si, jak dobře se orientujete ve světě přírody, a zkuste určit dřeviny jen podle jejich plodů. Získáte plný počet, nebo vás některé překvapí?
Syn jednoho z nejbohatších mužů v Asii Anant Ambání nabídl kolumbijské vládě, že převezme 80 hrochů, jimž hrozí v jihoamerické zemi utracení. Kolumbie už řadu let řeší problém s hroší populací, kterou v zemi založil v 80. letech drogový boss Pablo Escobar a která se příliš rychle rozrůstá, protože tam není přirozeně regulována jako v Africe.
Záchrana zvířat není vždy tím, čím se zdá. V makovské stanici denně řeší dilemata, kdy pomoci a kdy naopak nechat přírodu jednat. „Je důležité, aby lidé věděli, co zachraňovat, a co naopak nechat být,“ říká hajný Libor Šejna. V reportáži můžete nahlédnout do zákulisí stanice a podívat se, jak vypadá každodenní péče o zraněná zvířata i rozhodování, která často nemají jednoduché řešení.
Jaderná katastrofa nemusí být pro přírodu úplnou pohromou. Jak ukazuje příklad černobylské havárie, od níž letos uběhne právě 40 let, následný odchod lidí ze zasažené oblasti může místním zvířatům naopak velmi prospět. Podobně na tom je příroda i v dalších oblastech, které lidé museli nuceně opustit.
V české přírodě najdeme kolem sedmi tisíc různých druhů brouků. Některé z nich jsou neškodné, jiné naopak představují hrozbu - ať už pro nás, nebo pro přírodu. Pro většinu lidí je ale říše hmyzu velká neznámá. Kolik druhů poznáte vy, si můžete vyzkoušet v následujícím kvízu.
