Krátké video, ve kterém omega-3 z kapsle „rozleptá“ kus polystyrenu, znovu vyvolalo vlnu obav. „Podobná videa bývají často vytržená z kontextu,“ upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková. Lidé se přesto ptají, zda látka nemůže poškodit i jejich trávení. Odpověď ale není zdaleka tak přímočará, jak by se z virálních záběrů mohlo zdát.
„Největším rizikem je falešný pocit bezpečí. Lidé mají dojem, že když jde o doplňky stravy, nemůže se nic stát,“ varuje farmaceutka Pavla Horáková. Přitom právě nevhodné kombinace mohou vést nejen ke ztrátě účinku, ale i ke zdravotním problémům. Lidé přitom doplňky užívají s pocitem, že pro své zdraví dělají maximum. Odbornice radí, na co si při užívání doplňků dát pozor a čemu se naopak vyhnout.
Češi často netuší, kolik soli ve skutečnosti přijímají. Nejde přitom jen o slané pochutiny – většina sodíku se do jídelníčku dostává skrytě, v běžných potravinách, které na první chuť slané nejsou. Odborníci proto upozorňují na fenomén takzvané sodíkové slepoty, kdy člověk svůj reálný příjem výrazně podceňuje a jeho tělo přitom dlouhodobě čelí nadbytku.
Nadýmání většina lidí bere jako banalitu, kterou stačí „přetrpět“. Jenže podle odborníků může jít o signál, že trávení nefunguje optimálně. „Mnoho lidí bere nadýmání jako něco běžného. Problém ale nastává ve chvíli, kdy je časté nebo se vrací. Pak už nejde jen o diskomfort, ale o signál, že se ve střevech něco děje,“ popisuje lékárnice Pavla Horáková.
Únava, která se vrací ještě dřív, než vůbec začne jaro. Podle lékárníků ji Češi řeší čím dál častěji. Mnohdy ale špatně a nedůsledně. „Lidé zkouší jeden doplněk za druhým, skutečnou příčinu ale často míjejí,“ upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková. Problémem pak podle ní může místo nedostatku vitaminů naopak být jejich nadbytek.
Bolest hlavy patří k potížím, které lidé řeší opakovaně. Často však bez jasné odpovědi. Jakmile se objeví po určitém jídle nebo nápoji, bývá rychle označena jako migréna. Ve skutečnosti ale může jít o reakci organismu na konkrétní látky v potravinách nebo o kombinaci faktorů, které spolu na první pohled nesouvisejí. Odborníci upozorňují, že klíč může být právě v tom, co během dne jíme a pijeme.
Přechod na letní čas každý rok připraví Čechy o hodinu spánku. Pro mnoho lidí to znamená rozhozený biorytmus, únavu i problémy s usínáním. Není proto divu, že stále častěji sahají po doplňcích s melatoninem. Podle farmaceutky Pavly Horákové ale nejde o univerzální řešení. „Melatonin může být dobrý sluha, ale špatný pán,“ říká s tím, že při neuváženém užívání může mít doplněk stravy i opačný efekt.
Češi chtějí být zdravější a více než 60 procent z nich tvrdí, že o sebe aktivně pečuje. Přesto často sahají po doplňcích stravy bez jasného důvodu. „Vitaminy ale nejsou bonbony. Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu může dlouhodobě vyšší příjem vést k nerovnováze nebo nežádoucím účinkům,“ říká farmaceutka Pavla Horáková. Smysl podle ní mají tehdy, když víme, co tělu skutečně chybí.
Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.
Alkohol zůstává v Česku jedním z největších tichých zabijáků. Každý rok se podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny podílí na 6 až 7 tisících úmrtí a na zhruba šesti procentech celkové úmrtnosti. Přesto se péče o játra u řady lidí smrskne na jediný symbolický měsíc v roce: Suchý únor. Odborníci ale upozorňují, že jeden měsíc bez alkoholu k opravdové regeneraci klíčového orgánu většinou nestačí.
Začátek roku je obdobím, kdy se snažíme „nastartovat“ zdravější režim. Přesto mnoho zdravotních potíží přehlížíme nebo si je špatně vysvětlujeme. Například dlouhodobou únavu, ranní nevolnost, časté nachlazení, horší spánek nebo večerní chutě na sladké často lidé považují za běžný stav a připisují je stresu nebo zimě. Podle odborníků z Lékárna.cz ale jde o signály, že tělo není v rovnováze.
