Češi chtějí být zdravější a více než 60 procent z nich tvrdí, že o sebe aktivně pečuje. Přesto často sahají po doplňcích stravy bez jasného důvodu. „Vitaminy ale nejsou bonbony. Typicky u vitaminu D, železa, zinku nebo selenu může dlouhodobě vyšší příjem vést k nerovnováze nebo nežádoucím účinkům,“ říká farmaceutka Pavla Horáková. Smysl podle ní mají tehdy, když víme, co tělu skutečně chybí.
Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.
Alkohol zůstává v Česku jedním z největších tichých zabijáků. Každý rok se podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny podílí na 6 až 7 tisících úmrtí a na zhruba šesti procentech celkové úmrtnosti. Přesto se péče o játra u řady lidí smrskne na jediný symbolický měsíc v roce: Suchý únor. Odborníci ale upozorňují, že jeden měsíc bez alkoholu k opravdové regeneraci klíčového orgánu většinou nestačí.
Začátek roku je obdobím, kdy se snažíme „nastartovat“ zdravější režim. Přesto mnoho zdravotních potíží přehlížíme nebo si je špatně vysvětlujeme. Například dlouhodobou únavu, ranní nevolnost, časté nachlazení, horší spánek nebo večerní chutě na sladké často lidé považují za běžný stav a připisují je stresu nebo zimě. Podle odborníků z Lékárna.cz ale jde o signály, že tělo není v rovnováze.
