Reklama
Reklama

Pákistán


Svět osmitisícovek není průzračně čistý. Je nádherný. Ale i tvrdý, krutý, plný sobectví. A kdo v něm chce být úspěšný, často musí sobectví přijmout jako nutnost. Potlačit zranitelnost, empatii, zodpovědnost. Ne vždy. Ne všichni. Kdo tam byl, ví. „Přesto tam znovu a znovu lezeme. Protože v horách je něco, co nás dobíjí. Co nás formuje. Očišťuje. Co se nedá vyfotit ani popsat. Jen prožít,“ shodují se horolezci.
Svět osmitisícovek není průzračně čistý. Je nádherný. Ale i tvrdý, krutý, plný sobectví. A kdo v něm chce být úspěšný, často musí sobectví přijmout jako nutnost. Potlačit zranitelnost, empatii, zodpovědnost. Ne vždy. Ne všichni. Kdo tam byl, ví. „Přesto tam znovu a znovu lezeme. Protože v horách je něco, co nás dobíjí. Co nás formuje. Očišťuje. Co se nedá vyfotit ani popsat. Jen prožít,“ shodují se horolezci.
Svět osmitisícovek není průzračně čistý. Je nádherný. Ale i tvrdý, krutý, plný sobectví. A kdo v něm chce být úspěšný, často musí sobectví přijmout jako nutnost. Potlačit zranitelnost, empatii, zodpovědnost. Ne vždy. Ne všichni. Kdo tam byl, ví. „Přesto tam znovu a znovu lezeme. Protože v horách je něco, co nás dobíjí. Co nás formuje. Očišťuje. Co se nedá vyfotit ani popsat. Jen prožít,“ shodují se horolezci.

Rok bez Kláry Kolouchové. „Zůstala tam, kde to milovala. Stát se to nám, přáli bychom si totéž,“ říkají horolezci

Od tragické smrti české horolezkyně Kláry Kolouchové na Nanga Parbat uplynul rok. „Nechodíme do hor hledat smrt. Jdeme tam žít,“ říkají horolezci Miri Jirková a Jan Trávníček, kteří se s Klárou znali. V rozhovoru vzpomínali na svou kamarádku a otevřeně promluvili o riziku, odpovědnosti i rozhodnutích, která musí každý horolezec dělat sám.

Reklama
K nejzasaženějším oblastem patří oblast Sahelu, tedy pás zemí jižně od Sahary, kde jsou čtyři miliony dětí vystaveny extrémním teplotám, vlnám veder či písečným a prachovým bouřím. (Archivní foto z východní Afriky)
K nejzasaženějším oblastem patří oblast Sahelu, tedy pás zemí jižně od Sahary, kde jsou čtyři miliony dětí vystaveny extrémním teplotám, vlnám veder či písečným a prachovým bouřím. (Archivní foto z východní Afriky)
K nejzasaženějším oblastem patří oblast Sahelu, tedy pás zemí jižně od Sahary, kde jsou čtyři miliony dětí vystaveny extrémním teplotám, vlnám veder či písečným a prachovým bouřím. (Archivní foto z východní Afriky)

Většina dětí je vystavena nejméně jednomu klimatickému riziku, nejvíce suchu

Téměř všechny děti na světě v současnosti čelí některému z osmi rizikových klimatických jevů, uvedl v úterý Dětský fond OSN (UNICEF). Z celkového počtu 2,4 miliardy dětí na světě jich je hrozbám, jako jsou sucho, vedra či záplavy, přímo vystaveno 2,3 miliardy, z toho téměř polovina nejméně třem najednou.

Pákistán, Afghánistán
Pákistán, Afghánistán
Pákistán, Afghánistán

Pákistán zaútočil v Afghánistánu. Vzdušné údery mají 13 obětí, většina z nich jsou děti

Pákistánská armáda tvrdí, že ve středu provedla útoky na skrýše ozbrojenců na afghánské hranici a zabila nejméně 26 z nich, napsala agentura Reuters s odkazem na pákistánského ministra informací Attáulláha Tarára. Mluvčí afghánského vládního hnutí Tálibán ale ve středu už před oznámením Islámábádu uvedl, že pákistánské vzdušné údery si vyžádaly nejméně 13 mrtvých, převážně dětí, a 14 zraněných.

Slovenská lékařka Mária Hundža Stratilová v televizním dokumentu Ticho nad 8  000 (2026).
Slovenská lékařka Mária Hundža Stratilová v televizním dokumentu Ticho nad 8  000 (2026).
Slovenská lékařka Mária Hundža Stratilová v televizním dokumentu Ticho nad 8  000 (2026).

Ticho nad 8000. Česká televize uvede dokumenty, které vzdávají poctu ženskému lezení

Láska k horám, pocit svobody a nadechnutí na vrcholech osmitisícovek. To všechno mají společné tři odvážné ženy, horolezkyně Mária „Majka“ Hundža Stratilová, Klára Kolouchová a Dina Štěrbová. Česká televize přinese tři filmy, které ukážou jejich osobní sílu. V premiéře uvede 17. června ČT2 v rámci cyklu Zóna zájmu dokument Ticho nad 8000 o Márii Hundža Stratilové.

Reklama
Hlídkové jednotky íránských revolučních gard zadržující kontejnerovou loď Epaminondas v Hormuzském průlivu, 24. dubna 2026. (Tasnim/Reuters)
Hlídkové jednotky íránských revolučních gard zadržující kontejnerovou loď Epaminondas v Hormuzském průlivu, 24. dubna 2026. (Tasnim/Reuters)
Hlídkové jednotky íránských revolučních gard zadržující kontejnerovou loď Epaminondas v Hormuzském průlivu, 24. dubna 2026. (Tasnim/Reuters)

Írán zpřísňuje režim v Hormuzu, hrozí „ráznou reakcí“ lodím

Írán zavedl nový mechanismus pro řízení plavby Hormuzským průlivem a zveřejnil novou mapu průlivu zobrazující rozšířenou zónu íránské kontroly. Na svém webu to v úterý uvedla íránská státní televize Press TV. Obchodní lodi musí koordinovat plavbu s íránskými ozbrojenými silami a předem obdržet povolení od íránského Úřadu pro průliv Perského zálivu (PGSA). Stanice nicméně mapu nepublikovala.

Reklama
Houfnice M-110
Houfnice M-110
Houfnice M-110

Tyhle gigantické houfnice teď zatopí Rusům. Dodali je Češi

Je to třicetitunový kolos, který odpaluje stokilogramové granáty na vzdálenost až třicet kilometrů. Američané ho poprvé použili ještě ve válce ve Vietnamu. Teď jich několik desítek získali Ukrajinci. Původně jsou z Řecka, ale na Ukrajinu se dostanou díky české muniční iniciativě.

Pákistán, premiér, Šehbaz Šaríf
Pákistán, premiér, Šehbaz Šaríf
Pákistán, premiér, Šehbaz Šaríf

Pákistán požádal Trumpa, aby Íránu o dva týdny prodloužil ultimátum

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby o dva týdny prodloužil své ultimátum, které dal Íránu k dosažení dohody, píše agentura Reuters. Zároveň vyzval Teherán, aby po tuto dobu jako gesto dobré vůle otevřel Hormuzský průliv.

Markwayne Mullin swearing-in as DHS Secretary at the White House in Washington
Markwayne Mullin swearing-in as DHS Secretary at the White House in Washington
Markwayne Mullin swearing-in as DHS Secretary at the White House in Washington

Skončí válka? Ropa v reakci na mírový plán zlevnila. Írán se ale Trumpovi vysmál

„Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou, a ne s Íránem.“ Mluvčí íránské armády v reakci na avizovaný 15bodový plán k ukončení války zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Zástupci země v Perském zálivu jakékoli debaty s USA popírají, Američané naopak tvrdí, že by mohly začít už zítra. V reakci na to začala zlevňovat ropa.

FILE PHOTO: An aerial view of the island of Qeshm, separated from the Iranian mainland by the Clarence Strait
FILE PHOTO: An aerial view of the island of Qeshm, separated from the Iranian mainland by the Clarence Strait
FILE PHOTO: An aerial view of the island of Qeshm, separated from the Iranian mainland by the Clarence Strait

Jak mohlo tohle Donalda Trumpa překvapit? Íránci dělají přesně to, čím hrozili

Hormuzská úžina je stále uzavřena. Ropa a plyn se nemůže dostat na světové trhy, ceny stoupají a Donald Trump žádá ostatní státy, aby poskytly své válečné lodě jako eskortní plavidla pro tankery. Američané se nepoučili ani z tzv. války tankerů v 80. letech, ani z války na Ukrajině, kde ukrajinské námořní drony zle zatápějí mnohem silnějšímu ruskému námořnictvu.

Aftermath of an air strike in Kabul
Aftermath of an air strike in Kabul
Aftermath of an air strike in Kabul

Pondělní úder na nemocnici v Kábulu si podle mise OSN vyžádal 143 obětí

Pondělní útok na nemocnici pro drogově závislé v Kábulu, který afghánská vláda připisuje Pákistánu, má podle mise OSN pro pomoc v Afghánistánu 143 obětí. Ve středu to napsala agentura Reuters. Humanitární organizace Norská rada pro uprchlíky (NRC) podle agentury AFP uvedla, že útok si vyžádal stovky mrtvých a zraněných.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama