Homeopatika jsou pouhé placebo, oznámilo španělské ministerstvo zdravotnictví. Opřelo se o výsledky nové rozsáhlé studie, která potvrdila to, co už vědci tvrdí dlouho. Reakce na sebe nenechala čekat.
Mám přítele. Je mu přes osmdesát. Před nedávnem oslepl, trpí řadou dalších zdravotních problémů a jeho každodenní existence je plná bolesti, strádání a beznaděje. Život ho netěší, někdy ho přímo mučí. Rád by to všechno ukončil. Nikoliv z důvodu nějaké krátkodobé negativní emoce, ale proto, že nemá žádnou reálnou naději na zlepšení. Dokonce se o svůj odchod pokusil, ale svým okolím byl „zachráněn“.
Umělá inteligence zvládne předpovědět riziko srdečního selhání pět let před jeho vznikem. Nástroj, který srdeční potíže dokáže detekovat, vyvinuli vědci z Oxfordu ve Velké Británii. Novinka ve zdravotnictví by lékařům umožnila rychlejší a přesnější diagnózy pacientů.
Jsou problematická – při dlouhodobém užívání způsobují závislost. Měla by tedy být pod kontrolou, shodují se o hypnotikách experti. Přesto si jich lidé dokážou oficiálně sehnat i stovky balení. Lékaři jim je napíšou a lékárníci vydají. „Systém je nedotažený. Chybí třeba povinnost zdravotníka zkontrolovat lékový záznam pacienta. Pokud to lékárníci dělají, tak zadarmo,“ říká farmaceut Marek Hampel.
Salvadorský autoritářský prezident Nayib Bukele spouští další technologický experiment, tentokrát ve zdravotnictví. V úterý oznámil, že ve veřejném zdravotnictví bude mít velký podíl umělá inteligence (AI). Podle tohoto plánu bude AI vytvářet zdravotní záznamy či objedná laboratorní testy a v případě potřeby naplánuje virtuální nebo osobní schůzku s lékařem.
Vysoký krevní tlak se obvykle spojuje se stresem, životním stylem nebo genetikou. Nová studie ale naznačuje, že klíč může ležet mnohem hlouběji – přímo v mozku. Vědci upozorňují na konkrétní oblast, která může tlak zvyšovat, a zároveň naznačují, že její „vypnutí“ by ho mohlo vrátit do normálu. „Když jsme tuto oblast deaktivovali, krevní tlak klesl na běžné hodnoty,“ říká jeden z autorů výzkumu.
Nedávná kauza týkající se údajně nepotřebných implantací ICD ve Fakultní nemocnici Olomouc otevřela velmi citlivé téma. Ptáme se, proč vlastně dochází k tomu, že se v medicíně objevují indikace k výkonům, které nejsou odborně správné, pro pacienta vhodné a nijak ospravedlnitelné.
Představte si docela běžnou situaci: Přijdete ke svému lékaři pro recept na léky, které berete už několik let, nic se nemění, jen potřebujete další balení. Lékař se na vás krátce podívá, otevře počítač, párkrát klikne, vytiskne recept a vy odcházíte. Celá návštěva trvá pět minut. Otázka zní: Opravdu je nutné, aby tuto práci dělal lékař?
Ostravský Mobilní hospic Ondrášek by chtěl v krajském městě či okolí vybudovat novostavbu pro své služby. Zařízení s kapacitou 33 lůžek by sloužilo dospělým i dětem, část lůžek by byla určena pro odlehčovací službu. Odhadované náklady na stavbu jsou zhruba 350 milionů korun. Ve čtvrtek to řekla ředitelka mobilního hospice Bronislava Husovská.
Žádné čekání na razítka a nekonečné papírování. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce urychlit vstup nových technologií do léčení. Některé pomůcky bude lidem proplácet i přesto, že ještě neprošly standardním řízením ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Jejich účinnost si chce VZP ověřovat sama, mezitím jim stanoví jen dočasnou úhradu. Začít chce s pomůckami pro pacienty se srdečním selháním.
Představte si lék, který je zcela zdarma, nemá žádné negativní vedlejší účinky, je okamžitě dostupný a prokazatelně posiluje imunitu, tlumí bolest a zpomaluje stárnutí mozku. Tento „zázrak“ přitom lidstvo provází od nepaměti. Není to žádná nová molekula z laboratoří farmaceutických gigantů, ale pouhé mechanické vlnění vytvářené našimi hlasivkami – zpěv.
V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.
Chirurgové jako „nešlapající prostitutky“? Dnes bych taková slova nepoužil, za výrok jsem se omluvil, řekl nastupující ředitel kyjovské nemocnice Pavel Piler v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Bývalý šéf dvou brněnských nemocnic v minulosti čelil ostré kritice od svých kolegů za „autoritářské“ a „homofobní“ chování. Nyní promluvil o kontroverzích spojených s jeho jménem i o plánech na novém působišti.
Rakovina plic dlouhodobě patří k nejzávažnějším onkologickým diagnózám. V počátečních stádiích většinou nebolí ani nijak výrazně neomezuje každodenní život a pacienti proto často přicházejí k lékaři pozdě. Zatímco hlavním rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, vědci nyní upozorňují i na další hrozbu, která zvyšuje riziko výskytu rakoviny plic: prodělané těžké virové infekce dýchacích cest.
Ve svém pravidelném pátečním pořadu se redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček s nadhledem ohlíží za událostmi české politiky z uplynulého týdne. Podívejte se na osm krátkých videoukázek a glosy k nim. Tentokrát si můžete pustit premiéra Andreje Babiše, poslance Jindřicha Rajchla, Marka Nováka a Janu Bačíkovou i zdánlivě neznámé lidi. Ovšem tím, co dělají, velmi cenné - lékařku a pacienta.
Myslím, že se jedná o nejzávažnější kauzu českého zdravotnictví po roce 1989, která se přímo dotýká pacientů.
Stovky lidí dostaly defibrilátor zbytečně. Nepotřebovaly ho, tvrdí bývalý primář z kardiologické kliniky při Fakultní nemocnici Olomouc Martin Hutyra. Aby jim ho mohli lékaři zašít do těla, zfalšovali předtím zdravotnickou dokumentaci. Dokázali přitom oklamat i auditory, kteří dokumentaci kontrolovali. Hutyra nyní pro Aktuálně.cz popsal, jak se s údaji manipulovalo. Případ už vyšetřuje policie.
Lidé je „zobou“ jako lentilky – statistiky udávají, že se ročně do českých lékáren doveze asi 80 milionů denních dávek těchto medikamentů. Řeč je o zolpidemech, které mají pomáhat s nespavostí. Jenomže podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se u nich začínají množit nebezpečné nežádoucí účinky. Kromě toho, že jsou při dlouhodobějším užívání návykové, mohou tyto léky způsobovat i náměsíčnost.
Stačí týden polykat antibiotika a je zaděláno na problém. Léky naruší střevní mikrobiom natolik, že už se nikdy dokonale nezotaví. Zjistili to lékaři z Uppsalské univerzity ve Švédsku. Ničivé následky jediné antibiotické kúry dokázali ve střevě pacientů vystopovat ještě po osmi letech. Největší paseku tam podle nich zanechají širokospektrální antibiotika. Oslabený mikrobiom může spustit cukrovku.
Nikdo nemůže vystavovat pacienty rizikovým zákrokům, které nemají jasné medicínské opodstatnění. A už vůbec ne za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Tak se v úterý vyjádřil šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Narážel na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde lékaři implantovali defibrilátory i lidem, kteří to nepotřebovali. Vojtěchem vedené ministerstvo podalo trestní oznámení.
