„Největším rizikem je falešný pocit bezpečí. Lidé mají dojem, že když jde o doplňky stravy, nemůže se nic stát,“ varuje farmaceutka Pavla Horáková. Přitom právě nevhodné kombinace mohou vést nejen ke ztrátě účinku, ale i ke zdravotním problémům. Lidé přitom doplňky užívají s pocitem, že pro své zdraví dělají maximum. Odbornice radí, na co si při užívání doplňků dát pozor a čemu se naopak vyhnout.
Češi často netuší, kolik soli ve skutečnosti přijímají. Nejde přitom jen o slané pochutiny – většina sodíku se do jídelníčku dostává skrytě, v běžných potravinách, které na první chuť slané nejsou. Odborníci proto upozorňují na fenomén takzvané sodíkové slepoty, kdy člověk svůj reálný příjem výrazně podceňuje a jeho tělo přitom dlouhodobě čelí nadbytku.
„Krátkodobé povzbuzení kofeinem může vést k dlouhodobě nižší energii,“ upozorňuje farmaceutka Kamila Horníčková. Právě jarní změna času podle ní často spouští začarovaný kruh únavy, který si mnozí nevědomky ještě zhoršují – typicky odpolední kávou, po níž následuje horší spánek a ještě větší vyčerpání. Stačí přitom málo: nahradit kávu jinými nápoji. Jaké to podle farmaceutky jsou?
Únava, která se vrací ještě dřív, než vůbec začne jaro. Podle lékárníků ji Češi řeší čím dál častěji. Mnohdy ale špatně a nedůsledně. „Lidé zkouší jeden doplněk za druhým, skutečnou příčinu ale často míjejí,“ upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková. Problémem pak podle ní může místo nedostatku vitaminů naopak být jejich nadbytek.
Bolest hlavy patří k potížím, které lidé řeší opakovaně. Často však bez jasné odpovědi. Jakmile se objeví po určitém jídle nebo nápoji, bývá rychle označena jako migréna. Ve skutečnosti ale může jít o reakci organismu na konkrétní látky v potravinách nebo o kombinaci faktorů, které spolu na první pohled nesouvisejí. Odborníci upozorňují, že klíč může být právě v tom, co během dne jíme a pijeme.
Snídaně, oběd a večeře. Pro většinu z nás naprosto samozřejmá součást dne. Moderní pracovní režim je na tomto rytmu postavený: ráno rychlá snídaně, polední pauza na oběd a večer společné jídlo s rodinou. Jenže otázka, zda je právě tento model nejzdravější, začíná být podle vědců mnohem složitější, než se zdá.
Rostliny začínají ve velkém osidlovat pevninu. Na souši se taktéž pohybují první obratlovci. Prvohorní krajině ale dominují jiné organismy. Jde o obří sloupy zvané Prototaxites. A jak nyní vědci zjistili, tyto gigantické organismy jsou zřejmě dosud neznámou formou života.
Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.
Fermentační boom nezná mezí, ale ruku v ruce s nadšením kráčí i riziko. Bioinženýrka Anna Sobeková krotí populární trend střízlivými fakty: domácí výroba kimči či kombuchy je podle ní často nekontrolovaný proces s nejasným výsledkem. Vysvětluje, proč by se lidé s oslabenou imunitou měli mít před „živými“ potravinami na pozoru a proč předpona bio- automaticky neznamená bezpečí.
Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.
Je to jen rýmička, myslí si o chřipce Češi. Očkování nepovažují za nutné. Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu si vakcínu nechá vpíchnout jen sedm procent lidí. Ostatní nad tím mávnou rukou. Podle lékařů si ale zadělávají na malér - zvlášť pokud mají cukrovku. „Diabetici mohou skončit kvůli komplikacím z chřipky v nemocnici," říká lékař Milan Trojánek. Na chřipku mohou i zemřít.
V místě, kam se ani po letech od rozsáhlé jaderné havárie nevrátili lidé, se daří organismu, který jako by vzdoroval samotné logice života. V troskách černobylského reaktoru roste nenápadná černá houba Cladosporium sphaerospermum, která podle vědců nejenže snáší extrémní dávky ionizujícího záření, ale možná jej dokonce dokáže využívat jako zdroj energie.
