Na tom, co máme na talíři, záleží. Izraelští vědci ale přišli na to, že tělo počítá i s tím, kdo sedí naproti nám. Blízkost milovaného člověka mu podle nich ušetří kus práce – a nejde jen o cukr. Proč si organismus ve dvou vede úsporněji?
V moři mezi USA a Kanadou vědci objevili dva nové druhy takzvaných mořských pavouků. Bizarní bezobratlí mají červené oči, chlupaté končetiny a parazitický způsob života. Ještě zvláštnější je, že jeden z nich sám hostí další parazity, kteří žijí přímo na jeho těle.
Poškozené buňky, které odmítají umřít, se v těle hromadí a tiše zpomalují jeho stárnutí. Vědci z Kalifornie teď odhalili jejich trik, díky kterému se jim daří unikat imunitnímu systému a našli způsob, jak jim to překazit.
Vitamin D, rybí tuk nebo glukosamin užívají miliony lidí po celém světě. Nové studie ale otevírají nepříjemnou otázku: může látka, která mladšímu organismu neškodí nebo mu pomáhá, působit ve stárnoucím mozku jinak? Výsledky zatím neprokazují, že by samotné doplňky vyvolávaly kognitivní úpadek. Naznačují však, že stárnoucí mozek může na některé látky reagovat jinak, než vědci dosud předpokládali.
Změnu tělesného pachu bývá snadné vysvětlit vedrem, stresem, jídlem nebo zhoršenou hygienou. Někdy ale tělo podobným způsobem upozorňuje na problém, který se odehrává uvnitř našeho organismu. Zpozornět je podle farmaceutky vhodné především tehdy, pokud nový pach vznikne bez zjevné příčiny, přetrvává nebo se k němu přidají další obtíže.
Kdy během dne jíme, může být pro hubnutí i metabolické zdraví důležitější, než se dlouho předpokládalo. Výzkumy naznačují, že tělo zpracovává stejnou porci jinak ráno, odpoledne a večer a že pozdní jídlo může ovlivnit hlad, krevní cukr i ukládání tuku.
Na plážích Francie a Španělska se letos ve velkém objevuje měchýřovka portugalská. Na hladině připomíná modrofialový balónek, pod vodou ale ukrývá chapadla dlouhá až 30 metrů. Ve francouzském Baskicku kvůli ní úřady od konce července zaznamenaly více než tisíc případů požahání a opakovaně zavíraly pláže. Vědci zkoumají, proč je jí tolik. Roli mohou hrát změny teploty vody, větru i mořských proudů.
Když teploty překračují třicítku, většina z nás automaticky zamíří pro zmrzlinu. Jenže právě ta nemusí být tím nejlepším způsobem, jak si v parném dni ulevit - i když vás krátkodobě ochladí, během jejího trávení se začnete znovu zahřívat. Přinášíme proto tipy na pět jídel, která vás během tropických dní osvěží víc.
Venku je pětatřicet ve stínu, v kanceláři nebo autě příjemných dvacet. Jenže večer vás škrábe v krku, pálí oči a máte pocit, že na vás něco leze. Vina obvykle padá na klimatizaci. Jenže lékaři upozorňují: ze samotného studeného vzduchu se nenachladíte.
Rekordní vlna veder v Japonsku si vyžádala nečekané oběti. V tokijské zoologické zahradě během jediného týdne uhynuly tři lvice, u nichž veterináři předpokládají, že jejich organismus zkolaboval kvůli extrémnímu horku. Další zvířata stále bojují o přežití.
Stovky metrů pod zemí našli před 15 lety tajemnou hlístici, kterou vědci pojmenovali ďábelský červ. Tu se jim podařilo rozmnožit a potomci samičky dlouhé jen pár desetin milimetru svá tajemství vědcům vydávají dodnes. Znamená její život i možnost osídlení Marsu?
Káva je už řadu let spojována s nižším rizikem některých civilizačních onemocnění i delším životem. Vědci ale dosud nedokázali přesvědčivě vysvětlit, co přesně se po jejím vypití v těle odehrává. Nová studie nyní popisuje mechanismus, který by mohl být jedním z dílků této skládačky. A překvapivě v něm nehraje hlavní roli kofein.
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
Vypadají jako z jiného světa a věda o nich neměla ani tušení. Mezinárodní tým vědců hlásí z hlubin oceánu nevídaný úspěch – během pouhých 14 dnů popsal 31 nových živočišných druhů. Samotný počet objevů je pozoruhodný, ještě významnější je ale způsob, jakým k nim dospěli. Kombinace laserového skenování, genetické analýzy a 3D zobrazování může zásadně proměnit výzkum nejméně probádané části planety.
Léto mění nejen naše plány, ale i to, jak v těle fungují běžně užívané léky. Slunce, vysoké teploty nebo sklenka alkoholu mohou zesílit jejich účinky i zvýšit riziko nepříjemných komplikací. Mnoho lidí přitom netuší, že některé léky mohou v kombinaci s letními radovánkami způsobit silné kožní reakce, závratě nebo ovlivnit jejich bezpečnost i účinnost.
Teploty se v příštích dnech vyšplhají až ke 34 stupňům Celsia a s nimi poroste i počet lidí, kterým hrozí přehřátí organismu. Přesto kolem úpalu a úžehu stále koluje řada mýtů. Mnozí věří, že studené pivo v horku hydratuje nebo že člověka po kolapsu nejlépe zachrání ledová sprcha. Realita je ale jiná.
Dno oceánu bývá považováno za jedno z nejméně prozkoumaných míst na planetě Zemi. V hloubkách, kam neproniká sluneční světlo a tlak by tu během okamžiku rozdrtil člověka, nyní vědci objevili něco mimořádného. Tisíce kilometrů od pevniny narazili na rozsáhlé pohřebiště velryb, které ukrývá miliony let stará tajemství i životní formy, jež možná věda dosud neznala.
Několik minut na slunci může dětem prospět, stejně snadno jim ale může i uškodit. Odborníci upozorňují, že dětská pokožka reaguje na UV záření úplně jinak než kůže dospělých. Některé běžné letní návyky pro ně proto mohou být rizikové. Nejcitlivější jsou přitom právě nejmenší děti, u nichž někdy nestačí ani opalovací krém.
Na Oneplay je nyní v české premiéře dostupný nizozemský přírodovědný dokument Přátelé půdy: Tajemný svět pod zemí (2023), který odhaluje neuvěřitelně komplexní a dosud přehlížený svět ukrytý přímo pod povrchem naší planety. Snímek režiséra Marka Verkerka, tvůrce oceňovaného dokumentu Nová divočina, ukazuje půdu tak, jak ji ještě nikdo neviděl.
Stárnutí možná není jen postupné a neřízené opotřebování organismu, ale přesně naprogramovaný biologický proces. Mezinárodní tým vědců v přelomové studii dokázal z aktivity genů poprvé sestavit univerzální hodiny stárnutí. Ty dokážou s neuvěřitelnou přesností varovat před selháváním těla roky předtím, než se objeví první příznaky vážných nemocí.
