Pobaltské státy se připravují na nejhorší: investují do obrany, stavějí bunkry a mění nákupy zbraní podle rychle se vyvíjející situace. Jak ale upozorňuje válečný reportér Anton Alexejev z estonské televize ERR, jejich problémem není jenom Rusko, nýbrž i to, že v mírových podmínkách se na válku nedá reagovat stejně pružně jako na Ukrajině. Právě odtud se nedávno vrátil.
Estonsko na hranici s Ruskem buduje rozsáhlý systém obranných opatření – od plotů a protitankových příkopů až po stovky nových bunkrů. Země, která vydává na obranu kolem pěti procent HDP, se připravuje na hrozbu z Ruska a zároveň se snaží uklidnit místní obyvatele. Reportér Aktuálně.cz vyrazil na rusko-estonskou hranici spolu s prezidentem Petrem Pavlem.
Desítky hodin plánování, batohy plné munice a tříčlenné týmy připravené postupovat jako stroje. Instruktor ukrajinského pluku Azov popsal, jak vypadá útok na nepřátelské zákopy, jedna z nejnebezpečnějších disciplín války na Ukrajině.
Zákopy dobyli, ale udržet je nedokázali. Ruští vojáci padli do pasti rychlého protiútoku, který přišel dřív, než se stihli vzpamatovat. Video z dronu ukazuje nejen konkrétní střet, ale i to, proč se fronta na východě Ukrajiny mění jen minimálně.
Evropské zkušenosti s opevněním – od selhání Maginotovy linie po úspěch Mannerheimovy linie – ve stínu války na Ukrajině znovu ožívají. Pobaltské státy kvůli ruské hrozbě budují společné obranné pásmo, které má zpomalit případnou invazi a získat čas pro příchod spojenců NATO.
Bez jediného vojáka v první linii. Ukrajinský pojízdný dron podle armády nahradil pěchotu a po dobu 45 dní bránil frontu před ruskými útoky. Záběry ukazují, jak rychle se z původně experimentálních technologií stává běžná součást války.
Masivní izraelský úder v pátek ráno zničil teheránský podzemní bunkr nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího, který využívali vysocí představitelé režimu, oznámily Izraelské obranné síly (IDF). Zveřejnily také animaci, která přibližuje detaily podzemního úkrytu.
Írán strávil desetiletí budováním podzemních bunkrů, aby před zničením ukryl svůj rozsáhlý raketový arzenál. Necelý týden po začátku války se dvěma jeho nejmocnějšími protivníky ale tato strategie začíná vypadat jako chyba. Podle deníku Wall Street Journal totiž Američané znají lokace, a tak jen čekají, až se Íránci pokusí vytáhnout odpalovací zařízení.
Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.
Byl to plachý, jemný muž, který nejraději trávil čas s rodinou a zvířaty. Veterinář, který měl pět dětí a domácí zvířata. Loni ale Serhij Tyščenko získal nejvyšší ukrajinské vyznamenání Hrdina Ukrajiny. Ve svých 46 letech strávil jako bojový zdravotník neuvěřitelných 472 dní bez vystřídání na první linii. Jeho příběh přinesl deník New York Times.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
