Dusno, které hned od pátečního rána svíralo Ostravu, dávalo tušit, že večer přijde velký obrat. A on pak skutečně se vší razancí nastal. V počasí i na festivalu. Ospalá odpolední provinční atmosféra se po silném dešti proměnila v obří taneční párty. Jako by Jiřík z nástavby vítkovické vysoké pece stříkal po lidech a kapelách živou vodu. Až se v jednu ráno stalo něco, nad čím zůstal rozum stát.
Je růžová, zahalená do podivného oparu a vědci dodnes nevědí, jestli jde o planetu, nebo o nepovedenou hvězdu. Teď ale kolem záhadného objektu GJ 504 b učinili objev, který může změnit pohled na studium vzdálených světů. Díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba totiž objevili něco zvláštního: důkazy o existenci slaných mraků v jeho atmosféře.
Vědci téměř po deseti letech objasnili záhadu tajemného pásu mraků na Venuši. Nad rozpálenou planetou se totiž objevil útvar dlouhý tisíce kilometrů a nikdo netušil, jak mohl vzniknout. Nyní se ukázalo, že za podivným jevem stojí extrémní verze procesu, který známe i ze Země.
Vědci v Británii testují nový způsob, jak bojovat s globálním oteplováním. Na univerzitě v Manchesteru se zaměřili na ochlazování Země skrze ostřikování mraků slanou vodou. Do dvou let by mohli testy provést v terénu.
Na první pohled může připomínat optický klam nebo upravenou fotografii. Přesto jde o reálný úkaz, který se na obloze objevuje jen výjimečně a za přesně daných podmínek. Barevná hra světla v oblacích dokáže překvapit i zkušené pozorovatele. Kde se bere a proč ho většina lidí nikdy na vlastní oči nespatří?
Před čtyřiceti lety vyšly do ulic davy obyvatel tehdejšího socialistického Československa, aby se účastnily masových manifestací a prvomájových průvodů na oslavu Svátku práce. Nad nimi se přitom nacházel mrak s radioaktivitou uniklou z havárie černobylské jaderné elektrárny. Nejhorší situace byla tam, kde zároveň pršelo.
Čtyřicet let po černobylské jaderné katastrofě už v Bělorusku v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem žije jen velmi málo lidí. Četné vesnice byly po katastrofě evakuovány a dnes jsou z velké části prázdné. V Krasnapolském okresu na východě země zůstává přesto několik odvážlivců, a někteří se sem dokonce přistěhovali.
Nadcházející týden v Česku bude spíš oblačný, srážek bude málo a teplotní maxima přes den většinou pod 20 stupni Celsia. Vyjasnit by se mohlo koncem týdne. Zejména na Českomoravské vrchovině dnes bude vítr s nárazy o rychlosti až 55 kilometrů v hodině. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
