České dráhy plánují místo vlakvedoucích nasazovat stevardy, kteří mají nižší kvalifikační požadavky a zároveň pobírají nižší mzdu. Dopravce tak chce snížit náklady na vlakový personál.
České důchody jsou velmi rovnostářské na úkor zásluhovosti, ukazují data OECD. Opravdu chudých penzistů, kteří by na Nový rok potřebovali jednorázový příspěvek dva tisíce korun, je jako šafránu.
Dlouhodobí čeští šampioni v odměňování jsou k nedostižení. Řídící letového provozu obhájili prvenství mezi nejlépe placenými profesemi s měsíční mzdou 285 tisíc korun. Naopak stavební dělníci nevydělají tuto částku ani za celý rok. Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná čísla statistiků. Podívejte se, komu v posledních třinácti letech nejvíce rostly mzdy a kdo si naopak nepolepšil.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) podpoří návrat takzvané karenční doby, který chtějí navrhnout koaliční Motoristé. V nedělním diskusním pořadu Poledne s Moravcem řekl, že zrušení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci chtějí zaměstnavatelé. Juchelka také kvůli nižší zákonné lednové valorizaci penzí preferuje vyplacení mimořádného jednorázového příspěvku důchodcům.
Debaty o umělé inteligenci se obvykle točí kolem otázky, kolik pracovních míst při jejím plném využití ve firmách zanikne. Zaměstnanci, kteří se domnívají, že je AI připraví o práci, jsou však podle průzkumu personální agentury Předvýběr.cz ve výrazné menšině. Převládají ti, kteří čekají, kdy jim konečně usnadní pracovní agendu a ušetří čas.
Ačkoliv je nesporné, že potraviny v Česku zdražují, při hodnocení cen máme tendenci podléhat klamu. Historická data totiž ukazují, že ještě rychleji než cifry na cenovkách rostou sumy na výplatních páskách. Z analýzy Ekonomu tak vyplývá, že i když jsou potraviny stále nominálně dražší, pro Čechy jsou dnes dostupnější než dřív.
Evropská unie ovlivňuje řadu oblastí každodenního života, od pracovních podmínek a nakupování přes fungování sociálních sítí až po migraci. Zároveň kolem jejích pravomocí i postavení Česka v EU koluje řada mýtů a nepřesností. Víte, jak si Česko vede ve srovnání s ostatními členskými státy a co skutečně může rozhodovat Brusel? Otestujte si své znalosti.
Není to tak dlouho, co ceny v Česku rostly výrazně rychleji než mzdy. Situace se však obrátila a kupní síla Čechů opět stoupá. Loni se reálné výdělky zvýšily o 4,6 procenta a v prvních měsících letošního roku tempo ještě zrychlilo. To ale neznamená, že si polepšili všichni stejně.
Masové propouštění kvůli umělé inteligenci v Česku zatím nenastalo, firmy nicméně pravidla náboru, odměňování i řízení lidí přepisují. Absolventi a junioři v administrativě hledají uplatnění stále obtížněji, v technických a manuálních profesích pokračuje boj o každého zaměstnance.
Ukažme si životní situaci dvou lidí v produktivním věku. Dohromady skládají v detailech obraz typický pro početnou skupinu třicátníků a čtyřicátníků, kteří dnes tvoří páteř českého pracovního trhu. Data vyvracejí obecnou představu o nich. Ve stručnosti – tito lidé se spíš práce nebojí a umí se přizpůsobit víc než starší i mladší generace.
Brusel patří mezi 20 nejdražších měst světa, pokud si chce člověk večer vyrazit za zábavou, vyplývá z nové studie. Za posledních deset let se ceny v belgické metropoli téměř zdvojnásobily, píše list The Brussels Times. Takzvaný Oasis Index, který porovnává ceny piva a cigaret, řadí na první místo australské Melbourne, Praha je 41.
Léta to platilo jako ekonomický konsenzus: Legální pracovní imigrace přináší ekonomický růst. Jenže nové studie ukazují, že příliv levné pracovní síly zároveň deformuje trh: Má vliv na růst cen bydlení i další náklady, které nese celá společnost. A firmám bere motivaci investovat do modernizace. Tvrdí to komentář ve Financial Times, který rozproudil živou debatu, ve které padají dosavadní dogmata.
Sen o práci, která člověka naplňuje, v posledních letech ustupuje praktičtější otázce: Kolik za ni dostanu zaplaceno?
Zájem o předčasné důchody letos výrazně roste. Nejde sice o rekordy jako mezi lety 2022 až 2023, data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nicméně ukazují, že mladších důchodců rychle přibývá. A to zřejmě i kvůli změně výpočtu, která může části žadatelů o dřívější penzi přinést i tisíce korun měsíčně navíc. Důvodů je však podle oslovených odborníků více.
Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.
Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně stoupla o 1,5 procenta, po čtyřech měsících zpomalování tak zrychlila růst z 0,9 procenta v březnu. Zvýšení výroby podpořily hlavně autoprůmysl a elektrovýroba. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání s předchozím měsícem se průmyslová produkce zvýšila o 1,4 procenta.
Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50.282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Na nákup nového bytu v Praze o 70 metrech čtverečních bylo v prvním čtvrtletí letošního roku třeba necelých 15,9 roční mzdy. To bylo meziročně o 0,4 roční mzdy více. Oproti třetímu čtvrtletí loňského roku to pak bylo více o 1,1 roční mzdy. Vyplývá to z CG Indexu zpracovaného developerskou společností Central Group.
Nejznámější tváří současné levice je nepochybně expremiér a expředseda sociální demokracie Vladimír Špidla, který nedávno oznámil snahu založit stranu s názvem Nová sociální demokracie. Není ale jediný, na levici se pohybují i další lidé, kteří usilují o sjednocení levice pod značkou Progres Kongres. Špidla ale dominuje, a to nejen ve známosti, ale také ve volání po větší „radikalizaci“ levice.
Česká národní banka (ČNB) ve své nové predikci zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 2,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Předchozí prognóza z února očekávala deficit 2,5 procenta HDP. V příštím roce by se měl schodek dál zvýšit na 3,1 procenta. Vyplývá to z tabulky klíčových ekonomických indikátorů, kterou v pondělí ČNB zveřejnila.
