Na první pohled půjde jen o tenký srpek Měsíce a jasný bod na obloze. Ve skutečnosti se ale tento týden odehraje vzácné nebeské představení, které se spoustě lidí nikdy nepoštěstí spatřit na vlastní oči. Měsíc na chvíli zakryje planetu Venuši, a to za okolností, které astronomové označují za mimořádně neobvyklé. Pokud budete vědět, kam se dívat, můžete být u toho.
Dnes v Česku vyvrcholil příliv teplého vzduchu s teplotami až 28 stupňů Celsia, po kterém se v úterý ochladí a bude pršet. Ve středu se nejvyšší teploty budou držet do 19 stupňů. V druhé polovině týdne se mírně oteplí, denní teploty se budou pohybovat kolem 20 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Letošní léto nabídne nebeské představení, na které Evropa čeká téměř tři desetiletí. Ve středu 12. srpna se nad částí kontinentu odehraje úplné zatmění Slunce. Česká republika sice zůstane mimo pás úplného zatmění, přesto se lidé mohou těšit na mimořádně působivý úkaz: měsíc zakryje téměř 90 procent slunečního kotouče.
Jen několik stupňů nad obzorem se v polovině června odehraje neobvyklé nebeské setkání. Na krátkou dobu se vedle sebe seřadí tři planety a Měsíc. Tím vytvoří podívanou, která na večerní obloze rozhodně nezůstane bez povšimnutí. Kdy přesně se podívat a proč astronomové mluví o mimořádně fotogenické podívané?
NASA rozjíždí největší návrat člověka na Měsíc od dob programu Apollo. Americká kosmická agentura už objednala první robotické moduly, měsíční buginy i speciální drony, které mají připravit rozsáhlou základnu na jižním pólu Měsíce ještě před příletem astronautů. Projekt za stovky miliard dolarů má být prvním krokem k trvalému osídlení Měsíce a později i k cestě lidí na Mars.
Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. Nový projekt plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. JAL by se stala první leteckou společností, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.
Každý den je o nepatrný zlomek delší než ten předchozí. Změnu člověk nepostřehne, vědci ale tvrdí, že za ní stojí síla srovnatelná s největšími procesy na planetě. Nová studie navíc naznačuje něco mimořádného: Země se dnes kvůli klimatickým změnám zpomaluje tempem, které nemá za posledních 3,6 milionu let obdoby. A důsledky se mohou dotknout i technologií, které používáme každý den.
Americká společnost SpaceX v pátek večer (v noci na neděli SELČ) provedla zkušební let své dosud největší a nejvýkonnější lodi Starship. Jednalo se o vylepšenou verzi, na kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) sází při vysílání astronautů na Měsíc.
Americké ministerstvo obrany v pátek zpřístupnilo další část utajovaných složek o pozorování neidentifikovaných létajících objektů (UFO). Informovala o tom stanice CBS News, která poznamenala, že mezi nově dostupnými daty je i 51 videí a sedm zvukových nahrávek. O postupném zveřejnění složek rozhodl americký prezident Donald Trump, podle něhož předchozí vlády nejednaly v této věci transparentně.
Brněnská firma chce do roku 2030 dostat sondu na Měsíc. „Jižní pól bude čerpací stanicí pro další lety do vesmíru,“ popisuje šéf společnosti TRL Space Petr Kapoun. O budoucnosti kosmického průmyslu podle něj rozhodne boj o data, družice a suroviny na Měsíci. „Vesmírné závody nikdy neskončily. Kdo bude první těžit vodík na Měsíci, tomu budou ostatní platit,“ říká ve Spotlightu Aktuálně.cz.
Brněnská firma chce do roku 2030 dostat sondu na Měsíc. „Jižní pól bude čerpací stanicí pro další lety do vesmíru,“ popisuje šéf společnosti TRL Space Petr Kapoun. O budoucnosti kosmického průmyslu podle něj rozhodne boj o data, družice a suroviny na Měsíci. „Vesmírné závody nikdy neskončily. Kdo bude první těžit vodík na Měsíci, tomu budou ostatní platit,“ říká ve Spotlightu Aktuálně.cz.
Americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth v pátek zveřejnili desítky dosud utajovaných dokumentů týkající se pozorování neidentifikovatelných objektů (UFO) a možnosti mimozemského života. Napsala to agentura Reuters, podle níž mají po zhruba 170 uveřejněných souborech postupně přibývat další odtajněné materiály.
Pokud dnes v noci zvednete hlavu k obloze, můžete zahlédnout meteorický roj éta Akvaridy – každoroční nebeské divadlo, při kterém Země prolétá proudem prachových částic zanechaných Halleyovou kometou. Na obloze se tak objevují rychlé světelné šmouhy, známé jako „padající hvězdy“. Poradíme, kdy a odkud je sledovat, abyste z nich viděli co nejvíc.
Po návratu na Zemi čekal astronauty z mise Artemis II úkol, který žádný simulátor plně nenahradí: znovu se naučit chodit. I po relativně krátké misi se totiž lidské tělo brání návratu do gravitace, kterou dřív považovalo za samozřejmost. Video astronautky Christiny Kochové ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi vesmírem a Zemí. A také jak dlouho trvá ji znovu najít.
Návrat na Měsíc, cíl americké mise Artemis, podle geologa Petra Brože nejen přispěje k vědeckému poznání, ale rozvine rovněž technologie a mnoha lidem zajistí dobře placenou práci. Jde také o významný krok k budování vesmírného průmyslu.
Ještě před několika desetiletími by myšlenka vody na Měsíci zněla spíše jako sci-fi. Dnes však vědci stále častěji nacházejí důkazy, že náš přirozený satelit skrývá zásoby ledu, a to především v hlubokých kráterech poblíž pólů. Nová studie nyní naznačuje, kde by mohlo být ledu nejvíce a jak se na Měsíci pravděpodobně hromadil. Například pro budoucí mise Artemis jde o zprávu zásadního významu.
Poté, co se do vesmíru podívala Nutella, přichází plyšák s o poznání vážnější rolí. Jmenuje se Rise a patří k nejroztomilejším „přístrojům“ v historii kosmonautiky. Kromě toho, že je maskot, slouží také jako indikátor beztíže. Navrhl ho žák základní školy, který vycházel z ikonické fotografie Earthrise.
Byli to průkopníci, jejichž stopy v měsíčním prachu zůstaly. Jen 12 astronautů NASA dostalo šanci vstoupit na povrch Měsíce. Od roku 1972 se tam nikdo nevrátil, ale nynější úspěch mise Artemis II a dravé ambice Číny či Indie závod o Měsíc po půl století znovu vyostřují. Připomeňte si muže, kteří jako poslední kráčeli jiným světem, a jaké příběhy si odtud přivezli?
