Po deseti letech čekání přišel americký zpěvák Bruno Mars konečně s novým sólovým albem. Jeho texty i hudbu výstižně shrnuje název The Romantic. Sbírka devíti skladeb v retro duchu přináší srdceryvné balady i koketní písně, které zvou na taneční parket. Hudebně si rodák z havajského Honolulu udržel vysokou laťku, v textech mohl být originálnější.
Jedna z největších známých hvězd podle odhadovaného poloměru se v posledních letech chová neobvykle. Astronomové diskutují, zda jde o skutečný evoluční zlom, nebo jen projev nestability typické pro velmi hmotné hvězdy na sklonku života. Objekt WOH G64 ve Velkém Magellanově mračnu může podle části vědců směřovat k závěrečné fázi před kolapsem jádra. Jiní takové tvrzení zpochybňují.
Ambiciózní návrat lidstva k Měsíci se znovu komplikuje. Program NASA Artemis, který má navázat na slavnou éru programu Apollo, čelí dalším technickým potížím. Raketa, jež má vynést posádku mise Artemis II na cestu kolem Měsíce, se bude muset vrátit do montážní haly. Důvodem je problém s prouděním helia v horním stupni rakety. Jde už o druhou závadu, kvůli které byla mise odložena.
Dvanáct hrdinů, kteří viděli Zemi jako křehkou modrou kouli, se stalo symbolem triumfu. Jenže jejich největší výzva nezačala na lunárním povrchu, ale až po návratu domů – v boji s depresí, hledáním smyslu i tíhou slávy. NASA nyní ladí březnový start mise Artemis, která po dekádách vrátí astronauty k Měsíci, připomeňte si fascinující i tragické příběhy jejich předchůdců.
Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc.
Dilema, o němž chci psát, jsem poprvé viděl řešit svého učitele před čtyřiceti lety. Stál nad pacientem a vážně s ním hovořil o tom, že pokud bude se stavem své slinivky dál pít alkohol, do roka zemře. Když bude abstinovat, může žít.
Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.
Světové mocnosti se znovu pouštějí do vesmírných závodů. Tentokrát už ale nejde o symbolické zapíchnutí vlajky do měsíčního prachu. Ve hře je mnohem víc – jaderný zdroj energie na povrchu Měsíce, který by umožnil dlouhodobou přítomnost lidí i techniky mimo Zemi.
Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
„Nejlepší záběr v televizní historii.“ Takové popisky se pojí k výstupu historika vědy Jamese Burka v roce 1977 v dokumentárním seriálu BBC Connections. Video, kdy historik prochází kolem rakety, která do vesmíru vynesla vesmírnou sondu Voyager 2, dodnes obdivují desítky tisíc lidí.
Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters.
Nejslavnější fotografie naší planety, která se stala symbolem moderního environmentálního hnutí. Řeč je o snímku Východ Země (Earthrise), pořízeném na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8. Neplánovaný záběr „modrého mramoru“ vznášejícího se nad pustým měsíčním obzorem změnil pohled lidstva na vlastní domov a dodnes patří mezi nejsilnější vizuální svědectví, jaké kdy člověk zachytil.
Prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny či nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.
Měsíc se znovu stal bojištěm mocností. Po 53 letech od poslední mise Apollo 17 se k němu opět upírá pozornost vesmírných programů. Především dva nesmiřitelní rivalové, USA a Čína, soupeří o to, kdo přistane s lidmi na jeho povrchu jako první – a získá tak nejen prestiž, ale i budoucí dominanci ve vesmíru.
Noc ze čtvrtka na pátek byla výjimečná. Krátce po západu slunce totiž oblohu ozdobil poslední superúplněk tohoto roku – tzv. Studený měsíc, který označuje začátek mrazivého ročního období. A nabídl pohled, který se nám znovu naskytne až v roce 2042.
