Je to zvláštní dohoda o příměří. Obě strany ji označují jako vítězství. Podle Trumpa Američané splnili, ba překonali své vojenské cíle. Írán to vidí úplně obráceně. Režim přežil a Hormuzská úžina je pevně pod kontrolou Teheránu. Ten za průjezd začal vybírat poplatky.
Dusík, amoniak, močovina – to vše se ve velkém vyrábí tam, kde je hodně levného zemního plynu, tedy v zemích Perského zálivu. Slouží jako základ pro umělá hnojiva. Jenže jak zemní plyn, tak jednotlivé sloučeniny zůstávají kvůli íránské blokádě v přístavech. A čím déle bude válka trvat, tím víc se rostoucí ceny nafty (pro traktory a kombajny) nebo plynu (na hnojiva) promítnou do ceny potravin.
Popadnou vás verbíři, dostanete několik dní výcviku a za chvíli už umíráte v zákopech na Donbase – taková realita se objevuje v příbězích antiukrajinsky laděných pohádkářů. Jaká je realita? Vyzkoušel jsem ji za vás – přihlásil jsem se do ukrajinské armády. Ale cesta do zákopů nebyla ani zdaleka tak rychlá nebo přímočará.
Donald Trump opakovaně tvrdil, že do Íránu nepošle pozemní jednotky a že se Írán nestane druhým Afghánistánem nebo Irákem. Jeden jeho krok ale svědčí o něčem jiném.
Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?
Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.
Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii znovu zaplnily česká náměstí – nejen v Praze, ale překvapivě i v regionech. Je opravdu Petr Macinka a jeho styl politiky něco, pro co se vyplatí mrznout na náměstích, nebo jde jen o nespokojenost s výsledkem voleb?
I na Donalda Trumpa byla zarputilost ve věci Grónska mimořádná, konstatuje ředitel Občanského institutu a odborník na Spojené státy Roman Joch. Byla nerozumná a pro něho osobně a hlavně pro reputaci Ameriky škodlivá, dodává.
„U pěchoty je to těžké, strašně těžké,“ říká dvaadvacetiletý Viktor, který ve svém věku do armády nemusel, ale dobrovolně narukoval. „Někdo tu práci dělat musí.“ Podle něj je hlavní zachovat chladnou hlavu. „Padají na nás granáty, ale musíte sedět, vytrvat a ani se nehnout, protože nad námi létají drony,“ dodává.
