Podzimní večery mají jednu velkou výhodu: nemusíte čekat do hluboké noci, abyste měli nad hlavou pořádnou hvězdnou podívanou. Obloha se stmívá brzy, a tak se některé úkazy dají sledovat ještě v době, kdy by se člověku na zahradu nebo kopec ani nechtělo vstávat.
Existoval na Marsu život, nebo ne? Pro život je nejdůležitější jedna podmínka: voda. Vědci teď v kráteru Jezero našli překvapivé zjištění: voda tu kdysi byla, a dokonce třikrát. Nejdřív vyvěrala na povrch, pak tu stálo jezero a nakonec se tu proháněla ještě horká voda, která tu otiskla další chemickou stopu. Co to znamená pro všechny dosavadní objevy na Marsu?
Rudá planeta vydala další záhadu, se kterou si vědci zatím nevědí rady. Vozítko Curiosity při cestě údolím Valle Grande narazilo na podivné díry v povrchu. Podobné prohlubně už vědci na Marsu znají, tyto jsou však jiné. Jsou nezvykle široké a mělké a na jejich dně chybí materiál či jiná stopa, která by napověděla, jak vznikly. Jejich původ tak zatím zůstává záhadou.
Na první pohled obyčejný snímek z Marsu ukrývá podivný tmavý objekt. Připomíná bytost s mohutným tělem a tenkými nohami, která se na záběru objevila zničehonic – na fotografii pořízené jen několik sekund předtím totiž není. S mimozemským životem ale nemusí mít podivný útvar nic společného. Vysvětlení může být mnohem prostší – a ukrývá se přímo v samotném snímku.
Dvacet let stará data z Marsu skrývala objev, kterého si nikdo nevšiml. Vědci až díky nové analýze archivních dat z roveru Spirit objevili důkazy, že kapalná voda mohla být na Marsu mnohem rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
Čtrnáct let práce v nehostinném prostředí si vybírá svou daň. Nové snímky z Marsu ukázaly, jak výrazně se během let opotřebovala kola roveru Curiosity. Přesto robot pokračuje v průzkumu Rudé planety a připomíná, že i zdánlivě obyčejná fotografie může vypovídat o hranicích lidské techniky i o tom, jak blízko bychom mohli být vlastní cestě na Mars.
Stovky metrů pod zemí našli před 15 lety tajemnou hlístici, kterou vědci pojmenovali ďábelský červ. Tu se jim podařilo rozmnožit a potomci samičky dlouhé jen pár desetin milimetru svá tajemství vědcům vydávají dodnes. Znamená její život i možnost osídlení Marsu?
Rudá planeta se na chvíli proměnila v kosmické divadlo. Sonda Psyche během květnového průletu kolem Marsu pořídila sérii záběrů, které ukazují planetu v neobvyklé podobě - od tenkého zářícího srpku obklopeného atmosférou až po detailní pohled na krátery, ledovou čepičku a povrch Marsu. NASA nyní z těchto snímků vytvořila působivé časosběrné video.
Rover Curiosity objevil na povrchu Rudé planety podivný útvar připomínající obří včelí plástev. Pravidelné mnohoúhelníky pokrývají krajinu jako dlažba a vědci zatím netuší, jak přesně vznikly. K záhadě navíc přibyla další – mezi útvary leží tmavé kameny, které mohou pocházet z vesmíru.
Do vesmíru bylo vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, aby zachránilo dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. V pátek o tom informovala agentura AP.
Nový objev roveru Perseverance posouvá pátrání po dávném životě na Marsu dál: v kráteru Jezero zachytil dosud nejrobustnější důkaz organických látek. Jenže jistotu, zda jde o stopu života, nebo o výsledek geologických procesů, přinesou teprve vzorky z Marsu dopravené na Zemi. Právě v tom je podle vědců klíč k celému nálezu.
Mars už desítky let překvapuje vědce stopami dávné geologické minulosti. Nyní ale výzkumníci narazili na objev, který na Rudé planetě dosud nikdo neviděl. V úlomku marťanského meteoritu objevili zcela nový typ horniny a minerál, který může změnit představy o tom, jak se planeta před miliardami let vyvíjela. Odpověď na otázku, odkud pochází, však zatím zůstává otevřená.
Deset let sbírala data z okolí Marsu, pomáhala vozítkům na povrchu planety a přinesla vědcům nové poznatky o tom, jak se rudá planeta vyvíjela. Pak ale náhle umlkla. Měsíce nikdo nevěděl, zda se ještě ozve. Teď NASA potvrdila to, čeho se její tým obával od začátku. Příběh jedné z nejúspěšnějších marsovských misí skončil. Otázky, proč k tomu došlo, zůstávají zatím bez odpovědi.
NASA rozjíždí největší návrat člověka na Měsíc od dob programu Apollo. Americká kosmická agentura už objednala první robotické moduly, měsíční buginy i speciální drony, které mají připravit rozsáhlou základnu na jižním pólu Měsíce ještě před příletem astronautů. Projekt za stovky miliard dolarů má být prvním krokem k trvalému osídlení Měsíce a později i k cestě lidí na Mars.
Vypadalo to jako technický problém, který může zastavit roky trvající misi na Marsu. Kámen, který uvízl v zařízení roveru Curiosity, ale nakonec přinesl nečekaně fascinující pohled na práci jednoho z nejslavnějších robotů lidstva. NASA teď zveřejnila snímky, které ukazují detail, jejž většina lidí při průzkumu rudé planety vůbec nečeká.
Rover Perseverance zveřejnil další snímek z povrchu Marsu. Nové selfie, které NASA složila z 61 samostatných fotografií, zachycuje vozítko na západním okraji kráteru Jezero v oblasti nazývané Lac de Charmes. Vedle působivé scenérie ale přináší hlavně něco podstatnějšího: pohled do jedné z geologicky nejstarších částí planety, kterou se zatím podařilo prozkoumat.
Dvě vozítka NASA, Curiosity a Perseverance, ukazují Mars ze dvou zcela odlišných perspektiv. Nové 360° panoramatické snímky, které oba stroje pořídily, doplňují mozaiku toho, jak se planeta vyvíjela a jakou roli v její historii hrála voda.
Vesmírné vozítko Curiosity analyzovalo miliardy let starou horninu a našlo v ní něco nečekaného. „Objevili jsme soubor organických molekul, které zvyšují pravděpodobnost, že Mars mohl v minulosti poskytovat prostředí vhodné pro život,“ vysvětluje Ashwin Vasavada z Laboratoře proudového pohonu NASA (JPL NASA). Co přesně nález znamená – a proč zatím nepřináší jednoznačné odpovědi na některé otázky?
Návrat na Měsíc, cíl americké mise Artemis, podle geologa Petra Brože nejen přispěje k vědeckému poznání, ale rozvine rovněž technologie a mnoha lidem zajistí dobře placenou práci. Jde také o významný krok k budování vesmírného průmyslu.
