Vesmírné vozítko Curiosity analyzovalo miliardy let starou horninu a našlo v ní něco nečekaného. „Objevili jsme soubor organických molekul, které zvyšují pravděpodobnost, že Mars mohl v minulosti poskytovat prostředí vhodné pro život,“ vysvětluje Ashwin Vasavada z Laboratoře proudového pohonu NASA (JPL NASA). Co přesně nález znamená – a proč zatím nepřináší jednoznačné odpovědi na některé otázky?
Návrat na Měsíc, cíl americké mise Artemis, podle geologa Petra Brože nejen přispěje k vědeckému poznání, ale rozvine rovněž technologie a mnoha lidem zajistí dobře placenou práci. Jde také o významný krok k budování vesmírného průmyslu.
Ještě před několika desetiletími by myšlenka vody na Měsíci zněla spíše jako sci-fi. Dnes však vědci stále častěji nacházejí důkazy, že náš přirozený satelit skrývá zásoby ledu, a to především v hlubokých kráterech poblíž pólů. Nová studie nyní naznačuje, kde by mohlo být ledu nejvíce a jak se na Měsíci pravděpodobně hromadil. Například pro budoucí mise Artemis jde o zprávu zásadního významu.
Na ranní obloze se právě odehrává nenápadné, ale výjimečné představení. Kometa, která k nám přiletěla z okraje Sluneční soustavy a po průletu zmizí navždy v mezihvězdném prostoru, je na pár dní v dosahu pozorovatelů i z Česka. Kdo si přivstane, může ji ještě stihnout – podle odborníků dokonce i bez dalekohledu.
Vesmírná mise Artemis II zlomila rekord v největší dosažené vzdálenosti lidské posádky od Země. Čtyři astronauti v lodi Orion obletěli odvrácenou stranu Měsíce a teď se vracejí domů. Nejkritičtější bod cesty mají stále před sebou. Šéf Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Hanousek popisuje, co posádku čeká a jak mise lidstvo přibližuje k osídlení Marsu.
Na první pohled působí fotografie vyfocená astronautem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici jako výjev vystřižený ze sci-fi filmu. Fialový, vejčitý objekt s podivnými „chapadly“ se volně vznáší. Snímek na sociálních sítích okamžitě vyvolal vlnu paniky i fascinace. Skutečnost však byla, jako často, mnohem přízemnější.
Na první pohled to vypadá jako objev, který by mohl přepsat dějiny: Na snímcích z Marsu se rýsuje útvar nápadně připomínající egyptskou pyramidu. Stačí trochu přimhouřit oči a máte pocit, že se díváte na dílo inteligentní civilizace. Skutečnost je ale, jako už tolikrát, mnohem méně záhadná. A přesto docela fascinující.
„Našli jsme mnohem rozsáhlejší říční systém, než jsme dosud mohli vidět z oběžné dráhy,“ říká vědkyně Emily Cardarelliová z Kalifornské univerzity. Nový objev z Marsu naznačuje, že voda na jeho povrchu proudila výrazně déle, než se dosud předpokládalo. A tím i zásadně zvyšuje šanci, že Rudá planeta mohla být kdysi obyvatelná.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Satelit se nakonec proměnil v ohnivou kouli a v atmosféře shořel, ale některé fragmenty dopadly až na zemský povrch. Zbytky sondy nakonec dopadly do východní části Tichého oceánu.
Myšlenka, že život na Zemi mohl vzniknout jinde ve vesmíru, byla dlouho spíše doménou spekulací. Nový experiment amerických vědců jí však dodává reálnější obrysy. Extrémně odolné bakterie totiž v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Astronomové v Jižní Africe objevili nejvzdálenější a zároveň nejjasnější kosmický laser, jaký kdy byl zaznamenán – světlo k nám dorazilo z více než osmi miliard světelných let. Jeho původcem je bouřlivá srážka dvou galaxií.
Čeští vědci přinášejí možné důkazy o tom, že na Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Vůbec poprvé popsali „hvizd“ blesku na Marsu – elektromagnetický signál vzniklý při elektrickém výboji, který sonda MAVEN zachytila nad rudou planetou.
Na první pohled to vypadá jako nenápadný softwarový upgrade. Ve skutečnosti jde ale o technologický skok, který může změnit způsob, jakým lidstvo zkoumá cizí světy. Vozítko Perseverance získalo schopnost určovat svou přesnou polohu na Marsu bez pomoci lidí na Zemi – něco jako vlastní „GPS“ na rudé planetě.
Záhadný meteorit přezdívaný Černá kráska, který na Zemi doputoval z Marsu, obsahuje výrazně více vody, než se dosud předpokládalo. Ukazuje to nová studie založená na moderní metodě neutronového skenování. Objev posiluje teorii, že Mars byl v dávné minulosti mnohem vlhčí planetou – a možná i místem, kde mohl vzniknout jednoduchý život.
Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc.
Dilema, o němž chci psát, jsem poprvé viděl řešit svého učitele před čtyřiceti lety. Stál nad pacientem a vážně s ním hovořil o tom, že pokud bude se stavem své slinivky dál pít alkohol, do roka zemře. Když bude abstinovat, může žít.
Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem minus 70 stupňů, napsal web listu The Guardian.
Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.
Ambiciózní plán, který měl zásadně změnit lidské chápání Marsu i možnosti života mimo Zemi, končí dřív, než se stihl naplnit. NASA ruší misi Mars Sample Return – projekt, který měl poprvé v historii dopravit vzorky marsovských hornin zpět na planetu Zemi. Důvodem nejsou technické limity, ale peníze a politické rozhodnutí.
