Choroba, která nevznikne, nestojí žádné peníze. Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov proto přichází s odvážným návrhem: Lidem, kterým se ve spolupráci s lékaři podaří zhubnout a snížit hladinu cukru v krvi, by měla pojišťovna vyplatit až osm tisíc korun. Díky tomu, že se u nich nerozvine cukrovka či jiné chronické onemocnění, totiž pojišťovna uspoří miliony.
Když se řekne „infarkt“, většina lidí si asi představí dramatickou scénu, v níž se muž chytne za levou stranu hrudníku, padne na kolena a lapá po dechu. Tento typický obrázek žijící v našem kolektivním vědomí však vytváří nebezpečnou iluzi. Pro miliony žen po celém světě vypadá realita úplně jinak. A za tohle naše zkreslené vnímání infarktu mnoho z nich zbytečně zaplatí životem.
Jsou problematická – při dlouhodobém užívání způsobují závislost. Měla by tedy být pod kontrolou, shodují se o hypnotikách experti. Přesto si jich lidé dokážou oficiálně sehnat i stovky balení. Lékaři jim je napíšou a lékárníci vydají. „Systém je nedotažený. Chybí třeba povinnost zdravotníka zkontrolovat lékový záznam pacienta. Pokud to lékárníci dělají, tak zadarmo,“ říká farmaceut Marek Hampel.
Salvadorský autoritářský prezident Nayib Bukele spouští další technologický experiment, tentokrát ve zdravotnictví. V úterý oznámil, že ve veřejném zdravotnictví bude mít velký podíl umělá inteligence (AI). Podle tohoto plánu bude AI vytvářet zdravotní záznamy či objedná laboratorní testy a v případě potřeby naplánuje virtuální nebo osobní schůzku s lékařem.
Nedávná kauza týkající se údajně nepotřebných implantací ICD ve Fakultní nemocnici Olomouc otevřela velmi citlivé téma. Ptáme se, proč vlastně dochází k tomu, že se v medicíně objevují indikace k výkonům, které nejsou odborně správné, pro pacienta vhodné a nijak ospravedlnitelné.
V lékařské zprávě jste si právě přečetli něco záhadného a museli jste na internetu hledat, co se vám váš praktik vlastně snažil říct? Nejste sami. V odborných pojmech z ordinace se nevyzná každý. V následujícím kvízu si můžete ověřit, jak moc vás lékaři mohou zaskočit neznámými pojmy.
Představte si docela běžnou situaci: Přijdete ke svému lékaři pro recept na léky, které berete už několik let, nic se nemění, jen potřebujete další balení. Lékař se na vás krátce podívá, otevře počítač, párkrát klikne, vytiskne recept a vy odcházíte. Celá návštěva trvá pět minut. Otázka zní: Opravdu je nutné, aby tuto práci dělal lékař?
Žádné čekání na razítka a nekonečné papírování. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce urychlit vstup nových technologií do léčení. Některé pomůcky bude lidem proplácet i přesto, že ještě neprošly standardním řízením ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Jejich účinnost si chce VZP ověřovat sama, mezitím jim stanoví jen dočasnou úhradu. Začít chce s pomůckami pro pacienty se srdečním selháním.
V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.
„Myslela jsem si, že takhle se prostě žije. Že je normální se každé ráno budit s bolestí,“ říká Nicky Richardsonová. Lékaři ji přitom roky ujišťovali, že je na vážnou diagnózu příliš mladá. Její tělo přitom celou dobu vysílalo varovné signály, které nikdo nebral vážně. Pravda se ukázala mnohem později, kdy lékaři ženě diagnostikovali hned čtyři chronická onemocnění.
Myslím, že se jedná o nejzávažnější kauzu českého zdravotnictví po roce 1989, která se přímo dotýká pacientů.
Nikdo nemůže vystavovat pacienty rizikovým zákrokům, které nemají jasné medicínské opodstatnění. A už vůbec ne za peníze z veřejného zdravotního pojištění. Tak se v úterý vyjádřil šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Narážel na dění ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde lékaři implantovali defibrilátory i lidem, kteří to nepotřebovali. Vojtěchem vedené ministerstvo podalo trestní oznámení.
Úterní utkání mezinárodní rakouské hokejové ligy (ICEHL) mezi Klagenfurtem a Fehérvárem se nedohrálo kvůli kolapsu domácího hráče Jordana Murrayho. Kanadský obránce se bez cizího zavinění zhroutil na led a musel být oživován. Při vědomí byl poté odvezen do nemocnice. Rakouský klub dnes uvedl, že jeho stav je stabilizovaný.
Když v pondělí představoval předseda ODS Martin Kupka stínovou vládu ODS, byl mezi známými tvářemi jako Jana Černochová, Jan Skopeček, Jan Lipavský, Eva Decroix či Martin Baxa i jeden naprostý nováček – neokoukaná tvář ODS. Sedmadvacetiletý Štěpán Slovák, nově stínový ministr zdravotnictví a pár měsíců také poslanec ODS.
Z malých nemocnic mizí interní lůžka. Důvod: nízké platby od pojišťoven. „Zatímco velké fakultní nemocnice dostanou za léčbu zánětů močových cest v průměru 95 tisíc korun, oblastním přijde o třetinu nižší úhrada,“ popisuje šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Podobné je to podle něj i s dalšími diagnózami. Interních lůžek přitom bude kvůli stárnutí populace potřeba stále víc.
Bolest břicha, která se vrací znovu a znovu, únava, kolapsy – a přesto žádná jasná odpověď. Pro šestatřicetiletou učitelku se takové potíže staly součástí života na dlouhých sedm let a opakovaně vyhledávala lékařskou pomoc. Až mnohem později vyšlo najevo, co se v jejím těle děje.
Když lidé uklouznou na zledovatělém chodníku a pořádně si natlučou kostrč nebo když si při sportu natáhnou sval, jejich instinktivní reakcí bývá odpočinek. Totéž ostatně radí i známá metoda RICE, což je základní postup první pomoci při akutních poraněních měkkých tkání. Čtyři písmena, která tuhle zkratku tvoří, jsou rest (odpočinek), ice (ledování), compression (stlačení) a elevation (zvednutí).
Kousnutí klíštěte si lidé běžně spojují s lymskou boreliózou nebo encefalitidou. V Austrálii ale lékaři řeší mnohem bizarnější a potenciálně smrtelný důsledek: alergii na červené maso. Po nedávné smrti dospívajícího chlapce odborníci znovu upozorňují na vzácnou reakci, kterou může spustit jediný parazitický štípanec.
Harold Shipman, praktický lékař z anglického města Hyde, patří k nejděsivějším sériovým vrahům moderní britské historie. Mezi lety 1975 a 1998 zneužíval důvěru svých pacientů a pod rouškou lékařské péče jim podával smrtelné dávky diamorfinu. Jeho oběťmi byly nejčastěji starší ženy. Vládní vyšetřovací komise později prokázala nejméně 218 vražd, odborné odhady hovoří až o 250 obětech.
Ještě před dvěma lety řešila třicetiletá žena obyčejnou bolest nohy. Lékaři ji uklidňovali, že nejde o nic vážného. „Chce to jen cvičit,“ slýchávala. Jenže pak přišlo něco, co navždy změnilo její celý život. Amputace. Dnes otevřeně mluví o tom, jak ji radikální operace zachránila, a jak nenápadná věc může skončit něčím jako je právě amputace.
