V minulosti už dokázaly zničit cenné ruské válečné lodi, mosty i velitelská stanoviště. Teď jich Velká Británie posílá na Ukrajinu další zásilku – střely Storm Shadow disponují doletem přes 300 kilometrů a půltunovou bojovou hlavicí.
„Je to dárek ke Dni vojenské rozvědky Ukrajiny,“ píše se na stránkách ukrajinské vojenské rozvědky HUR, která v pondělí slavila svůj den. „A svátek bez dárků není svátek.“ Tím dárkem je ruský letoun Su-24, který operativci HUR zasáhli na Krymu. A tím černý den pro ruské letectvo neskončil.
Dva ruské stíhací letouny, osm radarů, systémy Tor a Pancir, a dokonce pozice jednoho z nejmodernějších ruských kompletů S-400. Ukrajinské dronové jednotky během série úderů zaútočily na čtrnáct vojenských cílů v Rostovské oblasti, Krasnodarském kraji a na okupovaném Krymu. Mezi zasaženými stroji byl i vzácný bojový letoun Su-33 a MiG-29.
Ruského důstojníka Roberta Šagejeva, který v roce 2014 přešel z ukrajinského námořnictva na ruskou stranu, zabila v okupovaném Sevastopolu bomba ukrytá v odpadkovém koši. Z útoku ruské úřady viní 32letou Margaritu Reut. Ta se podle médií živila i jako luxusní společnice, s úřady už měla problémy dříve a měla připravený plán, jak po atentátu uprchnout ze země.
Ukrajina provedla úspěšnou kombinovanou operaci proti ruským cílům v přístavu Novorossijsk na břehu Černého moře, více než 300 kilometrů od fronty. Tam přitom Rusové stáhli lodě Černomořské flotily poté, co Ukrajina výrazně ohrozila jejich původní základnu v Sevastopolu na Krymu. Ukrajinci zasáhli mimo jiné fregaty schopné odpalovat řízené střely Kalibr, které využívá Rusko při útocích.
Rusko musí přijít o pět klíčových schopností, aby válka na Ukrajině skončila. Tvrdí to velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert „Magyar“ Brovdi. Podle něj toho lze dosáhnout jedině systematickým oslabováním ruské válečné mašinerie. Na Krymu by podle něj Ukrajina mohla při rychlejším přísunu západní pomoci provést až sedmkrát více úderů.
Dvě elitní stíhačky Su-35 zničené, dva cvičné stroje v troskách a velké zásoby paliva v plamenech. Ukrajinská SBU a armáda 3. srpna zasáhly leteckou základnu Chánská celých 300 kilometrů od hranic. Ve stejný moment navíc úder ochromil radary na Krymu. Pro Moskvu jde o citlivý zásah, protože výroba pokročilých strojů je kvůli sankcím pomalá a nestačí pokrývat bojové ztráty ani opotřebení.
Na záběrech jsou tři kamiony s pohonnými hmotami, které doprovází tři vojenská vozidla. Místo: obec Prymorsk na hlavní zásobovací trase z Ruska přes okupovanou jižní Ukrajinu na Krym. V hlavní roli: legendární dronová jednotka „Maďarovi ptáci“.
Finanční analytický úřad ke konci července zmrazil podíly ruským manželům Andrejovi a Anně Šnajdrovým, kteří v Česku provozují supermarkety Mere. Nemohou tak své podíly prodat ani z nich získávat výnosy, které jsou do odvolání v bankách. Informoval o tom v pondělí Deník N. Ministerstvo financí rozhodnutí komentovat nechtělo. Šnajdr je od minulého týdne na sankčním seznamu Evropské unie (EU).
Obyvatelé Ruskem okupovaného Krymu se ve snaze obejít přídělový systém na pohonné hmoty stali terčem podvodu s falešnými QR kódy. Peníze, které za ně zaplatili, skončily místo nákupu paliva ve fondu na pořízení vozidel pro jednotku ukrajinské armády. Tvrdí to ukrajinští investigativci zaměřující se na analýzu veřejně dostupných zdrojů (OSINT).
Tento dron v rukou Ukrajinců odřízl Krym od zásobování a klíčové tepně okupovaného území vysloužil přezdívku „dálnice smrti“. Prakticky neviditelný, odolný vůči rušičkám, a přitom levný a masově vyráběný. Dron středního doletu Hornet z dílny firmy bývalého šéfa Googlu je zničující už v základu. Ukrajinci ho ale vylepšeními přímo na frontě proměnili v nejefektivnější zbraň pátého roku války.
Po Moskvě, v centrálním Rusku a na jihu země, zasáhly nyní ukrajinské drony sklady obřího internetového prodejce Wildberries i v Petrohradu a na Krymu. Škody na zboží už překročily 1,5 miliardy dolarů. Zásah paralyzoval nejen civilní trh, ale hlavně kritickou zásobovací tepnu ruské armády. Wildberries se pro jeho význam přezdívá „ruský Amazon“.
Nejprve tuto taktiku otestovali ukrajinští inženýři, nyní ji už používají i vojáci na frontě. Pomocí obyčejného levného meteorologického balonu vynesli útočný dron do výšky deseti kilometrů, odkud ho vypustili hluboko v týlu nepřítele na okupovaném Krymu. Stroje pak padají na cíle klouzavým letem bez zapnutých motorů, což je neviditelné pro radary.
Okupovaný Krym čelí od konce května rostoucí energetické krizi, která se z problémů s benzinem změnila ve výpadky proudu, vody a potíže se zásobováním. Zatímco úřady situaci zlehčují, obyvatelé popisují zavřené podniky, kazící se potraviny i improvizovanou humanitární pomoc.
Ochromit ruský vývoz ropy a připravit Kreml o jednu z hlavních finančních tepen války. Takový je cíl ukrajinské operace, během níž se od začátku července podle Kyjeva stalo terčem útoků nejméně 159 plavidel takzvané ruské stínové flotily. Jen během čtvrtka měly ukrajinské drony zasáhnout dalších 12 lodí, které Kremlu umožňují obcházet mezinárodní sankce.
Krymský most stojí, aby měli Rusové kudy uprchnout z Krymu, vysvětluje ukrajinskou strategii velitel Sil bezpilotních systémů Robert „Maďar“ Brovdi. Cílem Kyjeva je odříznout poloostrov od zásob, ale ponechat únikovou trasu – Krymský most. „Ať si přes něj táhnou někam daleko, nejlépe až za Ural,“ posílá Brovdi vzkaz Rusům na Krymu.
Podle agentury Reuters Německo zafinancuje výrobu 50 tisíc útočných dronů, které budou k dispozici ukrajinským ozbrojeným silám. Tento kontrakt bude největším nákupem dronů ze strany západní vlády vůbec, jeho celková hodnota bude činit zhruba 90 milionů eur (2,25 miliardy korun).
Série ukrajinských úderů na moři i v týlu dál dopadá na ruskou ekonomiku a logistiku. Hořící plavidla, omezený provoz v průlivech a problémy s vývozem obilí a ropy ukazují, jak citlivé jsou pro Moskvu vodní cesty kolem Azovského a Černého moře. Podle velitele ukrajinské dronové jednotky Roberta Brovdiho (známého jako „Maďar“) jeho „ptáci“ v útocích úspěšně pokračují.
Žena podezřelá z bombového atentátu na oligarchu v Monaku zemřela o několik dní později na Ukrajině. Nyní u soudu stanuli její údajní vrazi. Jeden z nich popsal, co se podle něj stalo. Nad motivem samotného útoku ale dosud visí otazník.
Ukrajinský soud poslal do vazby jednoho z podezřelých v případu vraždy Ukrajinky Anastasije Berezovské, kterou úřady podezřívají z podílu na nedávném bombovém útoku v Monaku. Informoval o tom dnes server RBK-Ukrajina, podle něhož je zmíněným podezřelým pracovník ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vladyslav Reut.
