Případ, který nemá v české a nejspíš ani světové justici obdoby. Rodina československé vědkyně měla téměř půl století doma vzácný měsíční prach, který v 70. letech přivezly sovětské sondy Luna. Akademie věd o něm neměla ani tušení – až do chvíle, kdy dcera výzkumnice požádala o vývoz do zahraničí. Teď spor definitivně uzavřel Ústavní soud.
Pod kilometry ledu se na malém Saturnově měsíci skrývá oceán, kam nikdy nedopadá sluneční světlo. Přesto v jeho laboratorní napodobenině začaly pozemské mikroorganismy růst a vyrábět metan. A to dokonce v podmínkách, které jim podle původních očekávání neměly svědčit. Další objev navíc naznačuje, že případné stopy života možná vůbec nebude nutné hledat hluboko pod ledem.
Na Měsíci vznikl nový kráter větší než římské Koloseum. Náraz tělesa v roce 2024 přitom unikl teleskopům na Zemi i ve vesmíru a vědci jeho stopu zaznamenali až zpětně v datech sondy. Objev tak znovu ukazuje, jak rychle se měsíční povrch mění a přináší i praktickou otázku pro budoucí astronauty: jak moc může podobný zásah ohrozit základnu, kterou tam chce NASA vybudovat a dlouhodobě provozovat?
Merkur je sice nejmenší planeta Sluneční soustavy, ale vědcům teď připravil velké překvapení. Nová studie naznačuje, že se během miliard let ochladil a smrštil výrazně víc, než se dosud předpokládalo. Rozdíl může být až 30 procent. Co se odehrává hluboko pod jeho povrchem?
Za necelé tři roky proletí kolem Země asteroid Apophis, a to tak blízko, že jej budou astronomové moci sledovat jako nikdy předtím. Nová studie ale upozorňuje na nečekaný problém. Samotný asteroid už sice naši planetu neohrozí, vědci se však obávají, že by do jeho osudu mohl zasáhnout někdo úplně jiný: lidstvo. A důsledky by mohly zkomplikovat jedinečný vědecký experiment.
Musí to být krátké a musí to být hned, zněly požadavky kolegyně jaderného fyzika Václava Otakara Kostrouna, když jej v červnu 1977 požádala o nahrání vzkazu pro vesmírnou sondu Voyager. Vědec žijící v USA měl na rozmyšlenou jen pět minut. Nakonec zvolil pozdrav „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší!"
Deset let sbírala data z okolí Marsu, pomáhala vozítkům na povrchu planety a přinesla vědcům nové poznatky o tom, jak se rudá planeta vyvíjela. Pak ale náhle umlkla. Měsíce nikdo nevěděl, zda se ještě ozve. Teď NASA potvrdila to, čeho se její tým obával od začátku. Příběh jedné z nejúspěšnějších marsovských misí skončil. Otázky, proč k tomu došlo, zůstávají zatím bez odpovědi.
V dubnu roku 2029 – v pátek třináctého – se odehraje kosmické divadlo, jaké lidstvo zažívá jen jednou za několik tisíc let. K Zemi se mimořádně přiblíží asteroid Apophis a spolu s ním i flotila sond, vědeckých přístrojů, a dokonce i malé přistávací moduly. Průlet bude viditelný pouhým okem i nás a poprvé v historii se o přistání na asteroidu pokusí také soukromá společnost.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Satelit se nakonec proměnil v ohnivou kouli a v atmosféře shořel, ale některé fragmenty dopadly až na zemský povrch. Zbytky sondy nakonec dopadly do východní části Tichého oceánu.
Čeští vědci přinášejí možné důkazy o tom, že na Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Vůbec poprvé popsali „hvizd“ blesku na Marsu – elektromagnetický signál vzniklý při elektrickém výboji, který sonda MAVEN zachytila nad rudou planetou.
Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.
Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
Když startovala, v kinech zněla hudba z prvních Hvězdných válek, v Československu se podepisovala Charta 77 a mobil byl čiré sci-fi. Dnes, o 48 let později, je americká sonda Voyager 1 tak daleko, že i světlu trvá 24 hodin, než k ní doletí. A to s palubním počítačem, který má tisíckrát menší paměť než váš chytrý telefon.
Zkušené důstojníky československé armády Miloslava Jebavého, Karla Sabelu a Viléma Soka zavraždili bolševici v červenci 1949 v pankrácké věznici. Ostatky pak komunisti vrhli do masového hrobu v pražských Ďáblicích, kde po válce skončila také těla vrcholných nacistických zloduchů. Příbuzní protikomunistických bojovníků se však pozitivní zprávy nedočkali. Jejich předky zatím archeologové nenašli.
