Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.
Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
Když startovala, v kinech zněla hudba z prvních Hvězdných válek, v Československu se podepisovala Charta 77 a mobil byl čiré sci-fi. Dnes, o 48 let později, je americká sonda Voyager 1 tak daleko, že i světlu trvá 24 hodin, než k ní doletí. A to s palubním počítačem, který má tisíckrát menší paměť než váš chytrý telefon.
Zkušené důstojníky československé armády Miloslava Jebavého, Karla Sabelu a Viléma Soka zavraždili bolševici v červenci 1949 v pankrácké věznici. Ostatky pak komunisti vrhli do masového hrobu v pražských Ďáblicích, kde po válce skončila také těla vrcholných nacistických zloduchů. Příbuzní protikomunistických bojovníků se však pozitivní zprávy nedočkali. Jejich předky zatím archeologové nenašli.
