Jednání mezi vedením Knihovny Václava Havla a vdovou po něm, spoluzakladatelkou instituce Dagmar Havlovou o osobnostních právech by měla pokračovat. A to přes to, že Havlová v úterý odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou.
Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou, která je po bývalém prezidentovi pojmenovaná. Uvedly to v úterý Česká televize a server Novinky.cz. Havlová oznámila, že nechce nést odpovědnost za způsob, jakým je Havlovo jméno používáno, a že ztratila důvěru k současnému směřování knihovny. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti.
Vyrůstali s „českými tetami“, děti jim osahávaly „placatý nos“ a s nadsázkou se dá říct, že jejich integrace vedla i přes knedlík ve vajíčku. Řeč je o druhé generaci Vietnamců, která se o svých životních příbězích rozpovídala v Knihovně Václava Havla. Panelová diskuse deníku Aktuálně.cz proběhla v rámci chystané výstavy Little Hanoi, Next Generation, jež odhaluje příběhy druhé generace Vietnamců.
Vietnamská komunita v Česku se mění. Už dávno nejde pouze o trhovce a večerkáře, druhá generace vyrostla a nabídla nové manažery, zubařky, právníky, ředitelky, novináře, mluvčí, úředníky i doktorky. Jaké pro ně bylo vyrůstání na pomezí vietnamské a české kultury? Která mentalita v nich převládá, jak se vyrovnávají se stereotypy? O tom bude další debata v Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla.
Vyrůstali na pomezí dvou kultur, zatímco rodiče pracovali od rána do večera. Dnes druhá generace Vietnamců splynula s českou společností. Komunita není jen o večerkách, není homogenní, řekla podcasterka Thuy Duong Trinh, jež se podílí na výstavě Little Hanoi, Next Generation. „Chtěli jsme ukázat rozmanitost, příběhy jsou klíčem k pochopení naší generace,“ dodal Duc Anh Le, šéf spolku Viet Up.
Knihovnu Václava Havla čeká výzva. Bude totiž nutné nejen zajistit chod instituce, ale vypořádat se i s odkazem bývalého prezidenta. Práva na jeho jméno totiž vlastní jen a jen pozůstalá Dagmar Havlová. A jak vysvětluje právník Aleš Rozehnal, nejde pouze o samotné jméno.
Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka.
Otevřít téma nebo instituci mladým lidem - zaklínadlo dnešní doby. Stačí tuto větu pronést a hned působíme svěže, moderně, progresivně. Žádný úspěšný politik, markeťák nebo vizionář nesmí zapomenout na mladé, jsou to budoucí voliči, zaměstnanci a také zákazníci. Kdo dnes nevrtí mladými, jako by nebyl, píše Barbora Grečnerová, která měla v Knihovně Václava Havla na starosti vzdělávací projekty.
Podnikatel Zdeněk Bakala přestane od příštího roku sponzorovat Knihovnu Václava Havla. Nesouhlasí s tím, jak ji řídí ekonom Tomáš Sedláček. Skončit chce k začátku září i celý sedmnáctičlenný tým instituce, uvedl server Seznam Zprávy. Sedláček, který knihovnu vede od loňského března, nechtěl situaci podrobně komentovat.
Pobaltské státy bývají v posledních letech často zmiňovány jako „další na řadě“. Nakolik je ale tento obraz opřený o realitu – a nakolik jde o zjednodušený mediální narativ? Jak vážně brát současné budování obranných linií v Litvě, Lotyšsku a Estonsku? A co skutečně znamená život ve stínu války na Ukrajině?
Celorepubliková akce Čteme Havla ve čtvrtek 23. dubna u příležitosti Světového dne knihy připomene literární i občanský odkaz Václava Havla v roce jeho nedožitých 90. narozenin. Do projektu se zapojí přes 90 knihoven, které přinesou veřejná čtení, diskuse, projekce a vzdělávací programy zaměřené na Havlovy texty - eseje, projevy i dramatickou tvorbu.
O generaci Z se často hovoří jako o takzvaných sněhových vločkách: Je příliš křehká a snadno se sesype. Proč tak strmě rostou počty sebevražd a sebepoškozování? A jak mladým lidem porozumět a pomoci? Vyřešila by to regulace sociálních sítí? O tom a dalších tématech týkajících se dětského duševního zdraví byla další debata Aktuálně.cz z Knihovny Václava Havla.
Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.
Čeká nás demografický skok: počet nemohoucích seniorů se během deseti let zvedne o třetinu. Místo současných 190 tisíc jich v Česku najednou bude žít 256 tisíc. Stát proto hledá cesty, jak se o ně postarat. „Řešením může být pečovatelská dovolená,“ shodují se ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvažuje se i o „alimentech" na rodiče.
Česko se blíží do momentu, kdy v populaci skokově naroste počet nemohoucích seniorů. Stát přitom pro ně nemá dostatek míst v zařízeních, kde by se o ně starali profesionálové. Řešení: budou se o ně starat příbuzní či sousedé, kteří za to dostanou zaplaceno.
Dne 14. prosince 1995 podepsali v Paříži prezidenti Srbska, Chorvatska a Bosny tzv. Daytonskou mírovou dohodu. Skončila tak nejstrašnější válka v Evropě od roku 1945, která si v třímilionové zemi vyžádala 100 tisíc obětí. Jak se něco takového mohlo v Evropě po pádu železné opony stát? Mohla Evropa reagovat rychleji? Došlo by k míru bez Američanů?
