Na klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie vědců, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že 80 procent přesunů motýlů souvisí s klimatickými změnami.
Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. Pomoci může omezení sečení nebo takzvaná mozaiková seč, při které se v trávníku nechávají neposekané plošky.
Vedro není jen okamžitý problém pro naše srdce, jak se ukazuje, nezvykle vysoké teploty v kombinaci s přidruženými jevy jako požáry a extrémní meteorologické jevy klidně na druhém konci světa ovlivňují i naši psychiku. Jenže co s tím?
Horký vzduch ve vlnách veder nad Českem udržuje a stlačuje takzvaná tepelná kupole. Nejde o výjimečný jev, ale standardní meteorologický úkaz, který je ovšem v současnosti unikátní vysokou teplotou vzduchu. V pátek to řekl Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe). Za vyšší teplotou ve srovnání s minulostí stojí podle něj klimatická změna.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera.
Globální teploty mořské hladiny během uplynulého měsíce překročily rekordní hodnoty, které byly zaznamenány v letech 2023 a 2024. Informovaly o tom služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) i služba monitorování mořského prostředí programu Copernicus (CMEMS).
Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro ČR o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů naprosto bezprecedentní. ČHMÚ to v neděli večer uvedl na síti X.
Za vlnou veder, která je v Evropě z hlediska měření zřejmě rekordní, stojí meteorologické jevy, jež nad kontinentem zadržují horký vzduch. Za jejich nynější neobvyklou délkou i intenzitou však stojí i složitější důvody.
Každý den je o nepatrný zlomek delší než ten předchozí. Změnu člověk nepostřehne, vědci ale tvrdí, že za ní stojí síla srovnatelná s největšími procesy na planetě. Nová studie navíc naznačuje něco mimořádného: Země se dnes kvůli klimatickým změnám zpomaluje tempem, které nemá za posledních 3,6 milionu let obdoby. A důsledky se mohou dotknout i technologií, které používáme každý den.
Česko zůstane v sevření horkého a suchého počasí, mírné ochlazení z teplot kolem 30 stupňů Celsia přijde tento týden jen ve čtvrtek. Bude převážně slunečno, malé množství srážek meteorologové očekávají ve středu, v neděli se mohou objevit bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu na webu a sociální síti X. V souvislosti s aktuálním počasím zmiňuje klimatickou změnu.
Česká republika jako jediný stát EU nesouhlasila s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se ČR zdržela, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků.
Vědci v Británii testují nový způsob, jak bojovat s globálním oteplováním. Na univerzitě v Manchesteru se zaměřili na ochlazování Země skrze ostřikování mraků slanou vodou. Do dvou let by mohli testy provést v terénu.
Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného. V analýze to uvedla agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
Silné deště a záplavy si v keňském Nairobi již vyžádaly nejméně 42 obětí, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vlády. Počet mrtvých se tak téměř zdvojnásobil; úřady dříve evidovaly 23 lidí, kteří kvůli nepříznivému počasí utonuli nebo je zabil elektrický proud.
Americké státy Texas a Oklahoma se připravují na silné sněžení a ledovku, v jejímž důsledku se dnes silnice mohou stát neprůjezdnými, píše agentura AP. Masivní několik dní trvající sněžná bouře podle předpovědí zřejmě zasáhne východní dvě třetiny USA a může způsobit rozsáhlé škody a výpadky proudu. Americký prezident Donald Trump v této souvislosti zpochybnil globální oteplování.
Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.
Současné mrazivé počasí ani sněžení neznamenají, že by skončilo globální oteplování nebo že by letošní zima byla výjimečná. Podle odborníků jde o běžnou klimatickou variabilitu, která bude existovat i v oteplujícím se klimatu. Zimy v posledních letech jsou podle nich mírnější než tomu bylo před deseti lety.
Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.
