Od migrace přes dekarbonizaci až po spor o unijní rozpočet: reportér České televize Petr Obrovský v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se evropská témata neobejdou bez kontextu a jak se v Bruselu hledá srozumitelný jazyk pro věci, které zůstávají pro běžného diváka často nepřehledné. A navzdory snaze ukázat, co se děje v zákulisí, stojí „televizáci“ před zajímavým problémem.
Nad šéfkou evropské diplomacie Kajou Kallasovou se stahují mračna. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a klíčové členské státy unie spustily tichou operaci s jasným cílem: ořezat estonské komisařce pravomoci. Kallasové, která do Bruselu přišla z křesla estonské premiérky s pověstí nekompromisního jestřába, vyčítají nediplomatické chování, sólové akce a nulovou koordinaci.
Severoatlantická aliance podniká praktické přípravy na rozsáhlý konflikt na východě a Evropská unie se rychle mění na vojenskou alianci namířenou proti Rusku. Ve čtvrtek to agentuře RIA Novosti řekl šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin.
Kaja Kallasová je jako vysoká unijní představitelka pro zahraničí a bezpečnost tváří evropské diplomacie a zastupuje sedmadvacítku navenek. Bývalou estonskou premiérku ale moc neuznávají v USA ani v Rusku. Obě velmoci s ní totiž nechtějí příliš jednat. Na konferenci v Tallinnu popsala Kallasová detaily vztahu s Trumpovou administrativou, zároveň se kvůli ekonomice opřela do členských zemí EU.
Rusové jsou podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova připraveni jednat s Evropou. Redakce Aktuálně.cz oslovila několik expertů z různých zemí s dotazem, kdo by měl za Evropu s Kremlem jednat. Neshodnou ani na jednom jménu, ani na tom, zda bychom s Rusy měli mluvit.
Moskva naznačila ochotu obnovit dialog s Evropou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po masivním ukrajinském útoku na Moskevskou oblast prohlásil, že si evropské země budou muset s Ruskem „dříve či později promluvit“. Zatímco část evropských lídrů možnost obnovení kontaktů připouští, jiní varují před nekalými úmysly Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu při příležitosti vojenské přehlídky ke Dni vítězství prohlásil, že válka na Ukrajině končí. Řekl, že EU usiluje o kontakty s Ruskem, a dodal, že by za sedmadvacítku mohl jednat bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Toho ale odmítají jak experti, tak vysocí evropští představitelé.
Vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa či Itálie uvítali plné otevření Hormuzského průlivu. Řekli to v pátek na tiskové konferenci po jednání států ochotných se podílet na mírové misi v této úžině. Francouzský prezident Emmanuel Macron konání operace zároveň potvrdil. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vyzvala Írán, aby upustil od plánů vybírat poplatky za proplutí průlivem.
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.
Čtyři roky po masakrech civilistů v Buči si Ukrajina připomíná oběti jedné z nejtemnějších kapitol ruské invaze. Na pietní akci v úterý dorazili i evropští politici, kteří slíbili Kyjevu další podporu a zdůraznili nutnost potrestání válečných zločinů.
„Vztah mezi vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou je hrozný,“ píše bruselský server Politico. Podle jednoho z úředníků Kallasová dokonce v soukromém rozhovoru von der Leyenovou označila za diktátorku.
Evropský parlament v rezoluci vyzval k zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací. Odsoudil také potlačení nedávných protivládních demonstrací v Íránu, při kterých podle různých zdrojů zemřely tisíce lidí.
