Je růžová, zahalená do podivného oparu a vědci dodnes nevědí, jestli jde o planetu, nebo o nepovedenou hvězdu. Teď ale kolem záhadného objektu GJ 504 b učinili objev, který může změnit pohled na studium vzdálených světů. Díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba totiž objevili něco zvláštního: důkazy o existenci slaných mraků v jeho atmosféře.
Na první pohled půjde jen o tenký srpek Měsíce a jasný bod na obloze. Ve skutečnosti se ale tento týden odehraje vzácné nebeské představení, které se spoustě lidí nikdy nepoštěstí spatřit na vlastní oči. Měsíc na chvíli zakryje planetu Venuši, a to za okolností, které astronomové označují za mimořádně neobvyklé. Pokud budete vědět, kam se dívat, můžete být u toho.
Jen několik stupňů nad obzorem se v polovině června odehraje neobvyklé nebeské setkání. Na krátkou dobu se vedle sebe seřadí tři planety a Měsíc. Tím vytvoří podívanou, která na večerní obloze rozhodně nezůstane bez povšimnutí. Kdy přesně se podívat a proč astronomové mluví o mimořádně fotogenické podívané?
Čeští vědci přinášejí možné důkazy o tom, že na Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Vůbec poprvé popsali „hvizd“ blesku na Marsu – elektromagnetický signál vzniklý při elektrickém výboji, který sonda MAVEN zachytila nad rudou planetou.
Nechybí na žádném vánočním obrazu ani v betlémech. Velká jasná hvězda zářící nad jesličkami patří k nejznámějším křesťanským výjevům a po staletí fascinuje teology, historiky i astronomy. Přesto dodnes nevíme, co přesně měli podle Bible spatřit mudrci z Východu, když se vydali do Betléma.
Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.
