Zásilkový obchod Wildberries je srdce putinovského Ruska, vysvětluje z Moskvy Jiří Just. „Na Wildberries si objednává každý Rus. Neznám nikoho, kdo by si na Wildberries nic neobjednal.“ Jenže nyní sklady „ruského Amazonu“ jeden po druhém likvidují ukrajinské drony. „Vladimir Putin chtěl dát Rusům konzumní život, který jim jelcinovské Rusko dát nemohlo. A teď Rusové o tyto jistoty přicházejí.“
Zásilkový obchod Wildberries je srdce putinovského Ruska, vysvětluje z Moskvy Jiří Just. „Na Wildberries si objednává každý Rus. Neznám nikoho, kdo by si na Wildberries nic neobjednal.“ Jenže nyní sklady „ruského Amazonu“ jeden po druhém likvidují ukrajinské drony. „Vladimir Putin chtěl dát Rusům konzumní život, který jim jelcinovské Rusko dát nemohlo. A teď Rusové o tyto jistoty přicházejí.“
Novým zvykem Moskvanů se stalo velmi časné vstávání, aby stihli vystát frontu na benzin, popisuje aktuální ruskou realitu spolupracovník redakce v Moskvě Jiří Just. „V metropoli benzin pořád seženete, ale na východ od Moskvy už ne.“ O nedostatku pohonných hmot mluvil i Vladimir Putin a je to i hlavní téma hovorů mezi lidmi či na sociálních sítích. „Brblání je ale to jediné, co mohou Rusové dělat.“
Novým zvykem Moskvanů se stalo velmi časné vstávání, aby stihli vystát frontu na benzin, popisuje aktuální ruskou realitu spolupracovník redakce v Moskvě Jiří Just. „V metropoli benzin pořád seženete, ale na východ od Moskvy už ne.“ O nedostatku pohonných hmot mluvil i Vladimir Putin a je to i hlavní téma hovorů mezi lidmi či na sociálních sítích. „Brblání je ale to jediné, co mohou Rusové dělat.“
Ukrajinské drony už podruhé během několika dní zasáhly klíčovou rafinerii ve čtvrti Kapotňa na jihovýchodě Moskvy. Sociální sítě i média zaplnily záběry hořícího komplexu, explodujících ropných zásobníků a černého dýmu stoupajícího nad ruskou metropoli. Jak to vypadá přímo v nitru ruského hlavního města? O aktuální situaci promluvil spolupracovník redakce a novinář Jiří Just žijící přímo v Moskvě.
Ukrajinské drony už podruhé během několika dní zasáhly klíčovou rafinerii ve čtvrti Kapotňa na jihovýchodě Moskvy. Sociální sítě i média zaplnily záběry hořícího komplexu, explodujících ropných zásobníků a černého dýmu stoupajícího nad ruskou metropoli. Jak to vypadá přímo v nitru ruského hlavního města? O aktuální situaci promluvil spolupracovník redakce a novinář Jiří Just žijící přímo v Moskvě.
Na sovětských popravištích se prolévala česká krev. V lágrech Gulagu trpěli Češi, kteří s vidinou lepší budoucnosti odešli do Ruska. Většina z nich ještě za cara, menší část opojená bolševismem za Stalina. Příběhy Čechů, kteří se dostali do soukolí sovětských represí, jsou fascinující a stále částečně zahaleny tajemstvím.
Rusové se připravují na vojenskou přehlídku k 81. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Na rozdíl od loňska se ale zúčastní jen minimum světových lídrů a média čím dál více zmiňují otázky bezpečnosti. Akci totiž hrozí ukrajinské drony a nemá se na ní objevit těžká vojenská technika, jako jsou tanky a obrněná vozidla.
Médii proletěl projev 81letého ruského komunisty Gennadije Zjuganova ve Státní dumě, který sepsul prezidenta Vladimira Putina kvůli ekonomické situaci v zemi. Proč Rusové čím dál víc kritizují hlavu svého státu? Kdo je Zjuganov a jaký vliv mají ruští komunisté v roce 2026? O tom v pořadu Spotlight News hovoří spolupracovník Aktuálně.cz v Rusku Jiří Just.
Cena ruské ropy zažila historické maximum za poslední dekádu. Přehoupla se za 120 dolarů za barel. Při pohledu na graf se v Kremlu musely mnohým rozzářit nadšením oči. Bude víc peněz na vedení války. Posléze ruské černé zlato zaznamenalo na burze propad, ale i díky pozastavení sankcí se ruský rozpočet může těšit na příliv valuty.
Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?
Trhněte si nohou, vzkazuje Kreml. Evropským emisarům, ale i vlastním lidem. „Fuck off“ si měli vyslechnout vyslanci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří přijeli do Moskvy přesvědčit Rusy, aby Evropané byli také součástí vyjednávání o míru na Ukrajině. Putinův zahraniční poradce jim měl vulgárně sdělit, že Rusko nemá zájem.
„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.
Ruský internet se potýká s rozsáhlými výpadky, které podle odborníků souvisejí se zaváděním přísné cenzury a takzvaných „bílých seznamů“ povolených stránek. Obyvatelé Moskvy i dalších měst hlásí nefunkční mobilní sítě i výpadky GPS. Zatímco běžní občané jsou tlačeni do izolace, ruská elita blokace nadále obchází. Situaci popisuje přímo z ruského hlavního města novinář Jiří Just.
Označovat to, co dělají čeští vládní politici, za ruské není příliš rozumné. Je to prvoplánová nálepka, která se dá nalepit takřka na všechno. A je to i nepřímá bagatelizace ruského represivního režimu. Jen stěží si mohou lidé nežijící v Rusku představit, jak rozsáhlé jsou možnosti ruského státu k potlačování jeho odpůrců a jak úzká je politická svoboda v Rusku.
Před několika dny to byly čtyři roky od momentu, kdy Vladimir Putin vyhlásil zahájení své speciální vojenské operace a rozpoutal největší válku na evropském kontinentu od roku 1945.
„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí. Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.
Sex v SSSR neexistuje. To je legendární výrok, který zazněl v létě 1986 během televizního mostu mezi Leningradem a Bostonem, v němž si sovětské a americké ženy sdělovaly své zkušenosti.
“Pro Rusko je nejdůležitější, že se bude dál jednat,” říká novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Podle něj je při vyjednávání zásadní spor o území. “Ruská média o tom referují tak, že je teď míč na straně Donalda Trumpa a on by měl přinutit Ukrajinu vzdát se území,” doplňuje.
Jurij Ušakov je dlouholetý poradce Vladimira Putina a architekt ruské zahraniční politiky, vysvětluje z Moskvy novinář a spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle něj v tomto ohledu pouhým vykonavatelem Ušakovy a Putinovy vůle.
