Lidé mířili do práce a děti do školy, když se nad Hirošimou objevil jediný americký bombardér. O několik okamžiků později první atomová bomba použitá ve válce proměnila město v trosky a navždy změnila běh dějin.
Studená válka je zpět. Americké jaderné pumy B61-12 podle agentury DPA v tichosti přistály na britské základně Lakenheath. Pentagon tak po třiceti letech vrací taktické jaderné zbraně do Evropy. Ve hře je jejich rozmístění ve Finsku, Polsku či Litvě. Cíl je jasný: odstrašení Ruska.
Před 80 lety, 25. července 1946, se nad klidnou hladinou Tichého oceánu zvedl vodní hřib, jaký svět do té doby neviděl. Američané u atolu Bikini odpálili pod hladinou atomovou pumu zvanou Helena z Bikini. Výbuch vyvrhl dva miliony tun vody, potopil bitevní lodě a lagunu proměnil v radioaktivní peklo, jehož následky obyvatelé ostrovů nesou dodnes.
„Ačkoli je pro Japonsko z historických důvodů obtížné o tomto tématu diskutovat, debatě o jaderných zbraních se nevyhneme,“ prohlásil ministr obrany Šindžiró Koizumi a odpálil tím pomyslnou atomovou bombu. Země se dosud držela takzvaných tří nejaderných principů, podle nichž Japonsko nebude tento typ zbraní vyrábět, vlastnit ani dovolovat jejich umístění na svém území. Tomu je ale nyní konec.
Britská vláda představila čtyřletý obranný plán za 298 miliard liber, tedy více než 8,3 bilionu korun. Největší položkou jsou jaderné zbraně, do kterých má zamířit 63 miliard liber. Plán počítá s miliardami na munici, drony, umělou inteligenci nebo nové ponorky. Kritici mu ale vyčítají rušení velkých námořních projektů i to, že armáda stále nedostane tolik peněz, kolik potřebuje.
Peking důrazně varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní, ať už taktického, či strategického určení. Na summitu NATO v Ankaře to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se o intervenci Číny dozvěděl od evropských představitelů. Možnost jaderných útoků zvažoval šéf Kremlu Vladimir Putin po úspěšných útocích Ukrajiny v hloubi ruského území.
Zatímco v Česku se ohledně summitu NATO v turecké Ankaře skloňuje hlavně souboj prezidenta a premiéra, téma velkého setkání je žhavé i v jiných částech aliance. Důvodem jsou peníze a USA. Země na východním křídle dávají na obranu kolem pěti procent HDP, což je alianční závazek a číslo, na které slyší Donald Trump. I tak je ovšem otázkou, zda ohrožené země mohou počítat s americkou podporou.
K bezprecedentnímu kroku se Litva uchýlila ve čtvrtek 2. července 2026. Prezident Gitanas Nausėda uvedl, že zákaz přechovávání jaderných zbraní na litevském území je zastaralý a neodpovídá současné bezpečnostní situaci v Evropě. Ke stejnému kroku se před týdnem odhodlalo také Finsko. Důvod je jasný: obavy ze stále agresivnější politiky Ruska.
Epos hodný Miltona. I těmito slovy byla před 40 lety oslavována kniha Zrození atomové bomby od Richarda Rhodese, který za ni získal Pulitzerovu cenu. Nyní vychází poprvé česky. Obšírně líčí, jak vypadal vědecko-technický vývoj této zbraně, jeho politické pozadí i důsledky pro obyvatele Hirošimy a Nagasaki, kam dopadla. A klade otázky o společenské odpovědnosti vědců, jež jsou stále palčivější.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu, protože v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala v úterý agentura Reuters s odkazem na oficiální severokorejskou tiskovou agenturu KCNA.
Konec jaderného tabu na ruské hranici. Finský parlament schválil zrušení zákona, který zakazoval transport a přijetí jaderných zbraní na území státu. Helsinky sice trvalé rozmístění bomb zatím neplánují, ale otevírají dveře pro krizové scénáře. Kvůli nevyzpytatelnosti Trumpovy administrativy navíc Finové místo USA zvažují jaderný deštník z Francie.
Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
Norsko se rozhodlo připojit k francouzskému programu pokročilého jaderného odstrašení, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle norského premiéra Jonase Gahra Störea, s nímž ve středu Macron v Paříži podepsal novou obrannou dohodu, k tomuto kroku Oslo přistoupilo kvůli bezpečnostní situaci v Evropě. V době míru v Norsku nebudou rozmístěny žádné jaderné zbraně, doplnil Störe.
Rusko do jaderného cvičení, které ve čtvrtek končí, nasadilo strategické jaderné zbraně, oznámilo podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany.
Když jí bylo dvanáct, skládala v nemocniční posteli drobné papírové jeřáby a věřila, že jí pomohou přežít. Sadako Sasakiová patřila k dětem, které přečkaly atomový výbuch v Hirošimě, ale válka si je nakonec našla i po letech. Z příběhu dívky, která toužila po obyčejném životě, návratu domů a budoucnosti, se nakonec stal jeden z nejsilnějších symbolů míru moderní historie.
Americký prezident Donald Trump opět kritizoval papeže Lva XIV. Obvinil ho, že ohrožuje mnoho katolíků schvalováním íránských jaderných zbraní. V úterý večer o tom informoval web Independent. Papež, který v minulosti kritizoval válku v Íránu, poté podle agentury Reuters řekl, že šířením poselství o míru by chtěl přispět k šíření křesťanského poselství a že lidé mají právo jej kritizovat.
Vláda USA byla povzbuzena úspěchem ve Venezuele a nepochopila, že izraelské a americké cíle se liší a že Izraeli stačí pouhá destabilizace Íránu, tvrdí analytik Matej Riško.
Bělorusko od Ruska koupilo raketový systém Orešnik, řekl dnes podle běloruské tiskové agentury Belta běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu, který by mohl být použit k výrobě jedenácti atomových bomb, řekl americký zmocněnec Steve Witkoff. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý podle státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti prohlásil, že neexistují důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně.
Moskva přichází s novým obviněním Západu – tentokrát tvrdí, že Velká Británie a Francie chtějí Ukrajině tajně předat jaderné zbraně. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však takové informace vyvrací, Kreml se podle nich jen snaží ospravedlnit vleklou válku, odvést pozornost od vlastních neúspěchů a připravit ruskou veřejnost na další vlnu (nepopulární) mobilizace.
„Polsko by se mělo vydat cestou rozvoje vlastního jaderného potenciálu,“ řekl prezident Karol Nawrocki překvapenému redaktorovi televize PolSat. „Je to cesta, kterou musíme jít. Za hranicí probíhá ozbrojený konflikt a agresivní, imperiální postoj Ruska k Polsku je dobře znám.“
