Před čtyřiceti lety vyšly do ulic davy obyvatel tehdejšího socialistického Československa, aby se účastnily masových manifestací a prvomájových průvodů na oslavu Svátku práce. Nad nimi se přitom nacházel mrak s radioaktivitou uniklou z havárie černobylské jaderné elektrárny. Nejhorší situace byla tam, kde zároveň pršelo.
O černobylské tragédii, od níž v neděli uplyne 40 let, se právě před deseti lety rozpovídala tehdejší ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Reálný počet obětí podle ní zdaleka nebyl tak vysoký, jak je lidem podsouváno. „Nezlehčuji tragédii černobylské havárie či utrpení postižených, hlavně kvůli nim bychom ale tohle neštěstí měli vnímat v jeho skutečném rozměru,“ uvedla.
Mělo to být nejkrásnější ráno jejich života. Devatenáctiletá Iryna si ještě večer předtím nalakovala nehty a Serhij běžel na trh pro pět tulipánů. Zatímco si v Paláci kultury v Pripjati slibovali lásku, čtyři kilometry od nich z otevřeného reaktoru stoupal neviditelný zabiják. Dnes, o 40 let později, utíkají před válkou, ale stále drží jeden druhého.
Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.
V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje.
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
Japonská společnost Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) ve středu navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti znovu uvedla do provozu jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa, která je největší na světě.
Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters.
