Rusko má plán, jak letos ve třech fázích rozsáhlé kampaně „zmrazit Ukrajinu“. Cílem má být ochromení dodávek elektřiny, tepla a vody a následné vyvolání humanitární krize a podlomení morálky. Kyjev údajně tajný plán Kremlu zachytil a sdílel se svými spojenci, následně jej získala i západní média. Ta upozorňují také na to, že po více než čtyřech letech války je ukrajinská energetická síť oslabená.
Jaderná elektrárna Temelín rozšiřuje kapacitu svého skladu pro jaderné palivo. Nově by tak mohla mít zásobu až na tři roky provozu. Elektrárna postupně navýší kapacitu o 102 nových skladovacích pozic. Novináře o tom informoval v tiskové zprávě temelínský mluvčí Marek Sviták.
„Itálie se vrací k výrobě jaderné energie. Je to odvážná a rozumná volba. Dnes dovážíme elektřinu vyráběnou v jaderných elektrárnách sousedních zemí, ale my sami ji vyrábět nemůžeme,“ napsala italská premiérka Giorgia Meloniová po hlasování v parlamentu. Itálie je další zemí EU, která se po letech odmítání vrací k jádru. Klimatickou politiku EU Meloniová označuje za „klimatický fundamentalismus“.
Opil se, ukradl letadlo, odletěl bez jakéhokoliv kontaktu s řídicí věží, zamířil si to do zakázaného prostoru nad jadernou elektrárnou, a ještě se pokusil ukrást auto a uprchnout. Maďarsko se baví případem čtyřiadvacetiletého pilota, proti kterému musely vzlétnout stíhačky Gripen.
Maďarské úřady odvádějí vodu do Dunaje a kontrolovaně potápějí dva říční čluny ve snaze zvýšit kriticky nízkou hladinu řeky a zabránit dalšímu uzavření jaderné elektrárny Paks. Informoval o tom v úterý server Euronews.
Maďarsko v neděli poprvé za téměř půl století provozu zcela odstaví svou jadernou elektrárnu Paks. Uvedl to v sobotu pozdě večer premiér Péter Magyar s tím, že se tak stane v důsledku dalšího poklesu hladiny Dunaje. Země chystá úsporná opatření, pomoc nabídlo Slovensko.
Maďarsko kvůli nízkému průtoku Dunaje zcela odstaví svou jadernou elektrárnu Paks. Stane se tak ve čtvrtek večer či v pátek, oznámil premiér Péter Magyar. Od pondělí by tak situace s dodávkami elektřiny mohla být kritická, a to kvůli očekávanému nárůstu spotřeby způsobeného vlnou veder. Magyar proto vyzval velké odběratele, aby snížili spotřebu elektřiny v odpoledních a večerních hodinách.
Je to jeden z největších projektů na jihu Moravy v řádech miliard korun, o kterém snili inženýři ještě za socialismu. Zatímco ale dříve působilo poněkud bláznivě, že lidé budou mít teplo díky horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany, teď už je to realita, pod kterou se podepsali jindy rozhádaní premiéři Petr Fiala (ODS) i Andrej Babiš (ANO). Aktuálně.cz zajímalo, jak takový horkovod bude fungovat.
Evropu zasáhla vlna extrémních veder, která narušila železniční dopravu, provoz jaderných elektráren i fungování veřejných institucí. Rekordní teploty zároveň upozornily na to, že infrastruktura i budovy byly navrženy pro klima, které už neexistuje. Odborníci varují, že bez rychlých investic do adaptace budou ekonomické i zdravotní dopady čím dál závažnější.
Ruský bezpilotní letoun dnes zasáhl sklad vyhořelého jaderného paliva v blízkosti ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu. Úroveň radiace v areálu zůstává stabilní, napsala s odvoláním na úřady agentura Reuters. Rusko, které sousední Ukrajinu ostřeluje od února 2022, se k oznámenému útoku na objekt asi 15 kilometrů od elektrárny zatím nevyjádřilo.
Přesně před patnácti lety, třicátého května 2011, oznámila spolková kancléřka Angela Merkelová odchod Německa od jaderné energie. Německo následně odstavilo 17 zbývajících jaderných reaktorů. Jejich likvidace potrvá nejméně do roku 2045 a vyžádá si 50 miliard eur. Elektřina, kterou mohly tyto reaktory vyprodukovat během následujících 20 let, má tržní hodnotu zhruba 100 miliard eur.
Před čtyřiceti lety vyšly do ulic davy obyvatel tehdejšího socialistického Československa, aby se účastnily masových manifestací a prvomájových průvodů na oslavu Svátku práce. Nad nimi se přitom nacházel mrak s radioaktivitou uniklou z havárie černobylské jaderné elektrárny. Nejhorší situace byla tam, kde zároveň pršelo.
O černobylské tragédii, od níž v neděli uplyne 40 let, se právě před deseti lety rozpovídala tehdejší ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Reálný počet obětí podle ní zdaleka nebyl tak vysoký, jak je lidem podsouváno. „Nezlehčuji tragédii černobylské havárie či utrpení postižených, hlavně kvůli nim bychom ale tohle neštěstí měli vnímat v jeho skutečném rozměru,“ uvedla.
Mělo to být nejkrásnější ráno jejich života. Devatenáctiletá Iryna si ještě večer předtím nalakovala nehty a Serhij běžel na trh pro pět tulipánů. Zatímco si v Paláci kultury v Pripjati slibovali lásku, čtyři kilometry od nich z otevřeného reaktoru stoupal neviditelný zabiják. Dnes, o 40 let později, utíkají před válkou, ale stále drží jeden druhého.
Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.
V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje.
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
Japonská společnost Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) ve středu navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti znovu uvedla do provozu jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa, která je největší na světě.
Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters.
