Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Írán stojí za úderem na dívčí základní školu v jihoíránském městě Mínáb, při kterém bylo podle Červeného půlměsíce zabito 175 školaček a školního personálu. Američtí vojenští vyšetřovatelé ale došli k předběžnému závěru, že za úder na školu jsou nejspíš zodpovědné síly USA, informovala ve čtvrtek agentura Reuters.
„Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. A to si každý na světě uvědomuje,“ říká polský expert na mezinárodní vztahy Slawomir Debski, který byl v Praze na pozvání Pražského centra transatlantických studií CEVRO univerzity.
Prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na okolní země, pokud z jejich území nepřijde útok, prohlásil dnes podle agentury Reuters íránský prezident Masúd Pezeškján v projevu odvysílaném v íránské státní televizi. zároveň prohlásil, že požadavek Spojených států na bezpodmínečnou kapitulaci je sen, který by si s sebou měly vzít do hrobu.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, někteří ruští zastánci tvrdé linie byli opatrně optimističtí. Doufali, že nepředvídatelnost a transakční povaha tohoto amerického prezidenta by mohly Moskvě v otázce Ukrajiny prospět. Kvůli jeho útoku na Írán však nyní Trumpa mnozí vnímají jako rostoucí hrozbu pro samotné Rusko.
Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.
Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?
Rusko podle zdrojů deníku The Washington Post od začátku války tajně pomáhá Íránu. Teheránu má předávat zpravodajské informace, které mu pomáhají zaměřovat americké síly na Blízkém východě.
Írán strávil desetiletí budováním podzemních bunkrů, aby před zničením ukryl svůj rozsáhlý raketový arzenál. Necelý týden po začátku války se dvěma jeho nejmocnějšími protivníky ale tato strategie začíná vypadat jako chyba. Podle deníku Wall Street Journal totiž Američané znají lokace, a tak jen čekají, až se Íránci pokusí vytáhnout odpalovací zařízení.
Ceny plynu v Evropě vyskočily od začátku války zhruba o 60 procent, ceny ropy o čtrnáct. Důvod? Írán uzavřel Hormuzskou úžinu, kudy z Perského zálivu na světové trhy míří zhruba dvacet procent světové produkce zkapalněného zemního plynu. Jen Evropa odsud odebírá patnáct procent své spotřeby. A také odsud plyne nějakých třicet procent světové produkce ropy. Čína odsud dováží třetinu své spotřeby.
Zatímco Donald Trump označuje současný konflikt za historickou šanci na svržení íránského režimu, analytici upozorňují, že další vývoj může mít velmi různé podoby – od pragmatického kompromisu až po chaotickou destabilizaci země. Deník Aktuálně proto přináší čtyři možné scénáře dalšího vývoje s komentářem experta na Blízký východ Břetislava Turečka.
Ukrajinci se rozhodli zemím v okolí Perského zálivu pomoci proti společnému nepříteli. Íránské drony totiž už několik let útočí i na Ukrajině, kam je vypouští Rusko. Své experty i stíhací drony poskytnou výměnou za rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu.
Velitel čečenské jednotky Achmat Apti Alaudinov ve videu vyjádřil podporu Íránu a vyzval k vyzbrojení spojenců proti Západu. Současně ostře zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého označil za „antikrista“. Alaudinov, o němž se spekuluje jako o možném nástupci nemocného lídra Čečenska Ramzana Kadyrova, zároveň naznačil ochotu osobně se zapojit.
Místo idylické dovolené přišla cestovatelská noční můra. Desetitisíce Čechů se kvůli napjaté situaci na Blízkém východě zasekly ve světě a horko těžko se dostávají domů. Zatímco se vláda Andreje Babiše (ANO) snaží odbavovat repatriační lety z rizikových oblastí, lidé, kteří se zasekli na druhé straně zeměkoule, si musí poradit sami. Možnosti mají omezené, ale nabízí se několik řešení.
Americká ponorka potopila u jižního pobřeží Srí Lanky – dva tisíce mil od Perského zálivu – íránskou válečnou loď, informoval ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zahynuly při tom desítky námořníků. Srílanské úřady identifikovaly válečnou loď jako fregatu IRIS Dena. Íránci vzkázali, že incidentu budou Američané „hořce litovat“.
Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.
Všechny země, které se tváří jako spojenci, by měly jednoznačně podpořit USA a Izrael v souvislosti s jejich úderem v Íránu tak, jako to udělala Česká republika. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zastavit jaderný program v Íránu bylo nutné a není možné strkat hlavu do písku diskusemi o legalitě a legitimitě zásahu, míní.
Zatímco první rakety v sobotu dopadaly na cíle v Íránu, Donald Trump neseděl v bezpečí Bílého domu. Rozkazy k útokům, které otřásly Blízkým východem, vydával z pozlacených sálů své floridské rezidence Mar-a-Lago. Jak se ze sídla nejbohatší ženy Ameriky stal „válečný kabinet“, kde se mezi charitativními večírky a golfem rozhoduje o osudu světa?
