Dusík, amoniak, močovina – to vše se ve velkém vyrábí tam, kde je hodně levného zemního plynu, tedy v zemích Perského zálivu. Slouží jako základ pro umělá hnojiva. Jenže jak zemní plyn, tak jednotlivé sloučeniny zůstávají kvůli íránské blokádě v přístavech. A čím déle bude válka trvat, tím víc se rostoucí ceny nafty (pro traktory a kombajny) nebo plynu (na hnojiva) promítnou do ceny potravin.
Čeští sedláci se připravují na těžký rok. Kromě zdražování pohonných hmot se na ně řítí také vyšší ceny hnojiv. Někteří už reagují a plánují omezení. Podle zemědělského svazu mohou Češi očekávat vyšší ceny v obchodech.
Propuštění 123 politických vězňů v Bělorusku na základě dohody se Spojenými státy otevřelo otázky o dalším vývoji režimu Alexandra Lukašenka. Pražské svědectví nobelisty Alese Bjaljackého ale naznačuje, že represe pokračují, opozice zůstává v exilu a situace v zemi se výrazně nemění.
Před týdnem varoval katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi, že válka s Íránem srazí světovou ekonomiku na kolena. Ropa a zemní plyn jsou totiž jen začátek. Rozpadá se celá síť průmyslových vstupů – od síry přes petrochemii až po dusíkatá hnojiva a čipy. To vše závisí na ropě a plynu z Perského zálivu. Energetická krize se tak přeměňuje v celosvětovou průmyslovou a potravinovou hrozbu.
Jak souvisí ceny potravin s bombardováním Íránu? Docela dost. Ve válce s Íránem nejde totiž jen o ropu (jak vidíme nyní na čerpacích stanicích), ale i o hnojiva. A ta závisí na plynu v Perském zálivu. Bez dusíkatých hnojiv by přitom bylo možné uživit jen asi polovinu světové populace.
Z bioplynové stanice v Dobrušce na Rychnovsku dnes ráno uniklo několik tisíc metrů krychlových tekutého hnojiva. Hasiči postavili provizorní hráze z hlíny a povodňových pytlů, aby se takzvaný digestát z kravského hnoje a zbytků krmiv nedostal do povrchových vod a vodotečí.
Po více než pěti letech v izolaci se z běloruských věznic dostalo na svobodu hned 123 politických vězňů. Režim „posledního diktátora v Evropě” Alexandra Lukašenka po vyjednávání s USA propustil i ty nejprominentnější opoziční lídry z roku 2020. Za gestem, které Minsk prezentuje jako milosrdenství, ovšem stojí zrušení sankcí a riskantní geopolitická hra Washingtonu o oslabení ruského vlivu.
Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.
