Reklama
Reklama

Hladomor


Při cestě irským venkovem se kolem nich dá projet bez většího povšimnutí. Čtyři stěny zarostlé trávou, mezi nimi ovce, za nimi další zelený kopec. Teprve s vědomím toho, kolik lidí z této krajiny během několika let zmizelo, přestávají být jen hezkou ruinou u silnice.
Při cestě irským venkovem se kolem nich dá projet bez většího povšimnutí. Čtyři stěny zarostlé trávou, mezi nimi ovce, za nimi další zelený kopec. Teprve s vědomím toho, kolik lidí z této krajiny během několika let zmizelo, přestávají být jen hezkou ruinou u silnice.
Při cestě irským venkovem se kolem nich dá projet bez většího povšimnutí. Čtyři stěny zarostlé trávou, mezi nimi ovce, za nimi další zelený kopec. Teprve s vědomím toho, kolik lidí z této krajiny během několika let zmizelo, přestávají být jen hezkou ruinou u silnice.

Zůstaly po nich jen prázdné domy. Příběh tragédie, která kdysi živý venkov proměnila v krajinu duchů

Bez střech, oken a dveří. Opuštěné kamenné domy jsou dodnes neodmyslitelnou součástí irské krajiny. Některé stojí v zelených stráních a dodnes připomínají katastrofu, která zemi změnila k nepoznání. Velký hladomor zabil přes milion lidí a další vyhnal za oceán. Začal přitom obyčejnou plísní brambor. V masovou tragédii jej ale následně proměnila chudoba, vlastnické poměry a politika britské vlády.

A civilian vessel is on fire in Odesa
A civilian vessel is on fire in Odesa
A civilian vessel is on fire in Odesa

„Pamatujeme si tři hladomory, Rusové nás nevyděsí,“ říká historik, který odklízel ruské mrtvoly

Oděsa prochází proměnou, kterou urychlila ruská invaze i zákon o derusifikaci a deimperializaci. Historik a poddůstojník ukrajinské námořní pěchoty Oleksandr Babič v rozhovoru pro Aktuálně, popisuje, proč se město vzdává ruských symbolů, jak válka mění vztah lidí k minulosti a proč je podle něj Ukrajina v boji s imperiální politikou na samotné hraně širšího konfliktu.

Zaplavené ulice s čluny a lidmi ve vodě, Hankou (Wuhan), Čína, září 1931. Kolorováno
Zaplavené ulice s čluny a lidmi ve vodě, Hankou (Wuhan), Čína, září 1931. Kolorováno
Zaplavené ulice s čluny a lidmi ve vodě, Hankou (Wuhan), Čína, září 1931. Kolorováno

Povodně na Žluté řece: Čína pocítila nejhorší přírodní pohromu v historii

Protipovodňovou ochranu Čína podcenila. O následcích takového rozhodnutí se přesvědčila v roce 1931 tím nejhorším možným způsobem. Povodeň, která v létě toho roku přišla, stála životy desítky tisíc lidí. Dlouhodobé následky, jako například hladomor a šíření nemocí, ale nakonec způsobily velké množství dalších úmrtí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama