Palestinský prezident Mahmúd Abbás ve čtvrtek vydal dekret, ve kterém stanovil datum konání parlamentních voleb na palestinských územích na 28. listopadu. Jestliže se hlasování uskuteční, bude se jednat o první volby do Palestinské legislativní rady po 20 letech, připomíná agentura AFP.
Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael.
Izraelské útoky v Pásmu Gazy v sobotu zabily navzdory příměří nejméně devět lidí, včetně dítěte. Podle agentur AFP a Reuters to uvedli místní zdravotníci. Katarská televize Al-Džazíra sdělila, že při jednom z útoků zahynul i její kameraman.
Učitelé jako ostřelovači a velitelé teroristických rot. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) propustil 70 svých zaměstnanců kvůli prokazatelným vazbám na Hamás. Interní vyšetřování americké agentury USAID odhalilo, že se pracovníci OSN přímo podíleli na masakrech z října 2023. Zatímco Izrael mluví o cynickém divadle, agentura se hájí operační nutností.
Americký prezident Donald Trump popsal jím založenou Radu míru jako jednu z nejvýznamnějších mezinárodních organizací, jaké kdy vznikly. Prvním velkým úkolem bylo vybrat miliardy dolarů a koordinovat „obnovu Gazy“, k čemuž organizace získala i mandát OSN. Více než čtyři měsíce od slavnostního ustanovení této organizace však oficiální fond stále zeje prázdnotou a k „obnově Gazy“ nedochází.
Bombovým útokem na budovu v Gaze měl Izrael zlikvidovat posledního šéfa ozbrojeného křídla Hamásu. Muhammad Úda byl prý do funkce jmenován teprve minulý týden, po zabití předchozího velitele. Spolu s ním měli při útoku zemřít další tři lidé.
Aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy a kterou tento týden Izrael zastavil v mezinárodních vodách, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená členy izraelských bezpečnostních složek.
Italská vláda podle agentury ANSA ve středu uvedla, že si předvolá velvyslance Izraele kvůli chování izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Ten podle ní v přístavu Ašdod ponižoval zadržené aktivisty z humanitární flotily. Obdobný krok později oznámila také kanadská diplomacie. Vůči jednání se ohradily i další státy.
Propalestinští aktivisté v pondělí krátce po 10:00 SELČ uvedli, že izraelská armáda začala obsazovat první lodě jejich flotily směřující do Pásma Gazy. Podle stránek flotily se skupina lodí nacházela mezi Tureckem a Kyprem. Skupinu podle organizátorů tvoří přes 50 lodí. Vojenské námořnictvo podle izraelských médií lodě propalestinských aktivistů vyzvalo, aby změnily kurz plavby.
Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí.
Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás Izzadína Haddáda, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023. Po něm následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Haddáda neodpověděl.
Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to podle agentury AFP a stanice CNN v pondělí zveřejněná zpráva izraelské vyšetřovací komise.
Evropská unie se shodla na uvalení nových sankcí vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Potvrdily to diplomatické zdroje. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová následně na sociální síti X oznámila, že politické shody bylo dosaženo i ohledně nových sankcí vůči představitelům palestinského hnutí Hamás.
Izrael provádí v Pásmu Gazy systematické kroky, které zbavují tamní palestinské obyvatele přístupu k vodě, tvrdí humanitární organizace Lékaři bez hranic. Ve zprávě nazvané Voda jako zbraň organizace takový postup označila za kolektivní trest.
Přestože se Švýcarsko tváří jako neutrální mírotvůrce, ve skutečnosti jeho banky a firmy dekády profitují z peněz teroristů a diktátorů. Alpská země využívá každý konflikt – od financování Hamásu po dodávky pro íránský jaderný program – k rekordním ziskům. Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev odkrývá, jak se z neutrality stal výnosný byznys.
Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl v úterý v Lucemburku po skončení jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie šéf české diplomacie Petr Macinka. Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka.
Izraelský velvyslanec v Německu Ron Prosor by chtěl, aby školáci povinně navštěvovali památníky v bývalých koncentračních táborech. Důležité to podle něj je zejména pro děti migrantů z muslimských zemí. Diplomat to řekl mediálnímu domu RND.
Izraelský parlament v pondělí schválil zákon zavádějící trest smrti pro Palestince odsouzené za terorismus a nacionalisticky motivované vraždy. Opatření prosazované krajní pravicí vyvolalo ostrou kritiku doma i v zahraničí. Odpůrci upozorňují na jeho diskriminační charakter, protože dopadá pouze na Palestince, zatímco Izraelce vyjímá.
Neděle byla nejtragičtější den, pokud jde o izraelské údery v Pásmu Gazy od začátku americko-izraelských útoků na Írán před týdnem – usmrceni byli tři Palestinci. Podle Reuters to řekl šéf nemocnice Šífa Muhammad abú Salmía.
Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu žije v Česku zhruba tisíc osob s íránským státním občanstvím. Diaspora je aktivní a v poslední době uspořádala několik protestů a demonstrací, kterých se účastní desítky až stovky lidí. Mezi nimi i Íránec Arian, se kterým Aktuálně.cz přináší rozhovor.
