Star Wars Day (Den Hvězdných válek) letos místo velkých oznámení přinesl spíš zklamání. Fanoušci her dostali jen minimum novinek, a tak se Krotitelé bossů raději ponořili do zlaté éry Star Wars, kdy gamingu kraloval LucasArts. Od série Jedi Knight a hry KOTOR přes závodní kluzáky z Epizody I až po debaty o Disney éře, rušení kánonu a nostalgii, kterou moderní hry zatím úplně nedokázaly nahradit.
Astronomové přišli s překvapivým zjištěním: v disku Mléčné dráhy se zřejmě skrývají pozůstatky dávno pohlcené trpasličí galaxie. Pojmenovali ji Loki, podle severského boha klamu.
Kde vlastně končí Mléčná dráha? Na tuhle otázku teď astronomové poprvé nabízejí konkrétní odpověď: hranice, za níž už prakticky nevznikají nové hvězdy, leží zhruba 40 tisíc světelných let od galaktického centra. Nový výzkum tak zpřesňuje představu o struktuře naší galaxie a ukazuje, že její „živý“ hvězdotvorný disk má jasně daný okraj.
Je deset hodin dopoledne a někteří členové Dejvického divadla se v prostorách bývalého pražského kina Galaxie, kde teď dočasně sídlí, právě chystají zkoušet novou autorskou hru Služebnictvo. Herci se postupně scházejí, dojídají snídani, dopíjejí kávu. Na sobě mají tepláky a svetry, na make-up herečky nehledí. A my jsme u toho.
Astronomové v Jižní Africe objevili nejvzdálenější a zároveň nejjasnější kosmický laser, jaký kdy byl zaznamenán – světlo k nám dorazilo z více než osmi miliard světelných let. Jeho původcem je bouřlivá srážka dvou galaxií.
Nový snímek pořízený jednou z největších astronomických observatoří na Zemi ukazuje centrum naší galaxie v dosud nevídaných detailech. Obraz, který vznikal několik let, je nejen vizuálně působivý, ale především umožní astronomům zkoumat životní cyklus hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, těsně vedle supermasivní černé díry v jejím středu.
V týdnu od 23. února do 1. března probíhá v Kulturní stanici Galaxie na pražských Hájích akce věnovaná největšímu vojenskému konfliktu v Evropě od druhé světové války. Návštěvníky Týdne pro Ukrajinu čeká v Galaxii např. benefiční představení Dejvického divadla, výstava, přednášky i přímá svědectví účastníků konfliktu.
Může současné umění ztvárnit příběh reálných postav, aniž by s tím souhlasily? Téma, které v Česku odstartovala kauza kolem filmu Sbormistr a jeho volném pojetí příběhů dívek. Podle režiséra Jiřího Havelky se v Česku pomalu učíme definovat pravidla pro umělecké pojetí „skutečných příběhů“ a jejich „majitelé“ v něm podle něj mají důležitý hlas.
Zatímco dříve byl otevřený svět znakem technologického i designového posunu, dnes se stal běžnou součástí velkých her. Herní novinář Jaromír Möwald v podcastu Krotitelé bossů vysvětluje, proč tento koncept ne vždy funguje a kdy se z něj stává spíš překážka než výhoda.
Vypadá jako galaxie, která nikdy nevznikla. Astronomové objevili v blízkém vesmíru podivnou strukturu, která neobsahuje žádné hvězdy a pohromadě ji drží obrovské množství temné hmoty. „Je to okno do temného vesmíru,“ říká o útvaru Cloud-9 astronom Andrew Fox. Podle vědců jde o jeden z nejzásadnějších důkazů toho, jak se mohly rodit galaxie a proč některé z nich selhaly dřív, než vůbec vznikly.
„Já jsem nevěřil už ničemu, všechny tatrovky byly přezuté do totálně ojetých pneumatik. Ty by nám bouchly v poušti a byli bychom pro smích.“ Tak velitel Ján Valo vzpomíná na strasti, které přesně před 35 lety doprovázely odlet československých vojáků na první zahraniční misi po boku západních spojenců. Tedy do Perského zálivu osvobodit Kuvajt, který předtím obsadily jednotky Saddáma Husajna.
Myslíte si, že sedíte v klidu u kávy? Omyl. Země se točí, obíhá Slunce a celá naše soustava uhání vesmírným prostorem. Až dosud si fyzici mysleli, že vědí, jak rychle. Jenže když se němečtí vědci podívali na vzdálené galaxie novým způsobem, čísla přestala sedět. Podle jejich dat se řítíme vesmírem třikrát rychleji. Pokud mají pravdu, znamená to jediné: v našem základním chápání vesmíru je trhlina.
