Odchod Evropy od ruských fosilních paliv zní jako cesta k větší nezávislosti, v praxi však podle expertky Eriky Langerové přináší i nová rizika. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odbornice na energetickou bezpečnost vysvětluje, proč může být problémem čínská technika v solárních sítích, proč jsou útoky na infrastrukturu reálné a co hrozí východní i střední Evropě.
Evropa chce méně plynu a ropy a více elektřiny. Právě na rychlejší elektrifikaci sází Evropská komise jako na jednu z cest ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, snížení cen elektřiny i omezení závislosti na dovozu fosilních paliv. Konkrétní závazný cíl ale zatím nepředstavila.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky. Pokračující invaze stojí Putinův režim kromě statisíců životů také miliardy eur, respektive rublů. I po mnoha vlnách mezinárodních sankcí zůstávají fosilní paliva stěžejním zdrojem financování ruského státního rozpočtu. Na seznamu zemí, které z Moskvy stále odebírají ropu a plyn, jsou přitom také dvě středoevropské země.
Evropská unie vyprodukovala za loňský rok poprvé více elektrické energie z větru a slunce než z fosilních paliv. Podle agentur Reuters a AFP to uvedl energetický výzkumný institut Ember ve své analýze.
Viceprezident největšího německého autoklubu ADAC rozpoutal bouři nevole, když se veřejně postavil za zdražování fosilních paliv kvůli ochraně klimatu. Členové masově ruší členství, trhají průkazky a obviňují klub ze zrady motoristů. Spor odhaluje hlubší proměnu ADAC i napětí mezi klimatickými cíli a každodenní realitou řidičů.
